József Bajza
Jószef Bajza | |
---|---|
Narození | 31. ledna 1804 Szűcsi, Rakouské císařství (Uhersko) |
Úmrtí | 3. března 1858 (ve věku 54 let) Pešť, Rakouské císařství (Uhersko) |
Místo pohřbení | Kerepesi temető, dnes Budapešť |
Povolání | spisovatel, literární kritik a teoretik |
Národnost | maďarská |
Alma mater | Královská uherská univerzita |
Témata | Maďarská literatura |
Literární hnutí | romantismus |
Manžel(ka) | Julianna Csajághy (1817-1887)[1] |
Děti | Lenke, Jenő, Irén[1] |
Příbuzní | Agatha Beniczká a Ferenc Beniczky (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jószef Bajza (31. ledna 1804, Szűcsi, Hevéská župa – 3. března 1858, Pešť, nyní Budapešť) byl maďarský spisovatel, literární kritik a teoretik, společně s Mihálym Vörösmartym a Ferencem Toldym nejvýznamnější propagátor romantických tendencí v maďarské literatuře.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze vzdělané šlechtické rodiny. V letech 1822–1824 vystudoval práva na univerzitě v Pešti. Od roku 1823 spolupracoval s almanachem Aurora Károla Kisfaludyho, který po jeho smrti sám až do roku 1837 redigoval. Roku 1829 se v Pešti stal advokátem, ale věnoval se především estetice, literatuře a historii. Roku 1832 se stal členem Uherské akademie věd a roku 1836 se stal zakládajícím členem Kisfaludyho společnosti (Kisfaludy Társaság), což byla literární společnost v Pešti, pojmenovaná po dramatikovi Károlym Kisfaludym, která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách. V letech 1837-1838 působil jako prvním ředitel maďarského Národního divadla a v této funkci podporoval především původní maďarskou produkci. Založil rovněž časopis Athenaeum, který společně s Vörösmartym a Toldym redigoval do roku 1843.[3]
Roku 1848 jej Lajos Kossuth jmenoval redaktorem svých politických novin Kossuth Hirlapja. Po porážce maďarské revoluce se proto musel skrývat a teprve roku 1851 se mohl vrátit do vlasti. V zimě roku 1852 u něho projevila nevyléčitelná duševní choroba, žil proto až do své smrti v ústraní.[3][4]
Bajza začínal jako básník, když roku 1835 vydal své Versei (Básně), kterými se zařadil mezi přední maďarské lyriky. Kromě toho přeložil několik dramat, včetně prací Herdera, Goetheho a Uhlanda. Snažil se však především o vytvoření objektivní a teoreticky fundované maďarské literární a divadelní kritiky, za jejíhož zakladatele je považován. Zdůrazňoval vlasteneckou funkci literatury a vyzvedával francouzské romantické drama pro jeho demokratický duch oproti dramatu německému. Pro své názory byl napadán jako politický ultraliberál.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Az epigramma teoriája (1828, Teorie epigramu).
- A román költésről (1833, O skládání románu).
- As Apotheózis (1834, Apoteóza), báseň.
- Versei (1835, Básně).
- Dramaturgiai és logikai leckék, magyar színházbírálók számára (1836, Dramaturgie a logické lekce pro kritiky maďarského divadla).
- Szózat a Pesti Magyar Színház ügyében (1839, Výzva ve věci Maďarského divadla v Pešti).
- Történeti Könyvtár (1843-1845, Historická knihovna), šest svazků.
- A királyra (1844, Král), báseň.
- Uj Plutarch (1845-1847, Nový Plutarch).
- Nemzetiség és nyelv (1846, Národnost a jazyk).
- Világtörténet' (1847, Všeobecné dějiny).
- Nyugtalanság (1851, Neklid), báseň.
- Összegyűjtött munkái (1852, Sebraná díla), dva svazky.
- Összegyűjtött munkái (1861-1863, Sebraná díla), vydáno posmrtně, šest svazků
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b József Bajza - Geni.com
- ↑ a b RÁKOS, Petr, a kol. Slovník spisovatelů - Maďarsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1971. 386 s. cnb000160225. S. 37.
- ↑ a b Ottův slovník naučný. 3. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1996. S. 110-111.
- ↑ HEGEDÜS, Géza. A magyar irodalom arcképcsarnoka on Magyar Elektronikus Könyvtár, S. 146-147
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je József Bajza
- Obrázky, zvuky či videa k tématu József Bajza na Wikimedia Commons
- Dílo Szerző:Bajza József ve Wikizdrojích (maďarsky)
- (maďarsky) Bajza József összes költeménye
- (anglicky) Bajza, Joseph – Encyclopædia Britannica 1911