Iveta Bartošová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iveta Bartošová
Základní informace
Narození8. dubna 1966
Čeladná
Úmrtí29. dubna 2014 (ve věku 48 let)
Uhříněves
Příčina úmrtíželezniční nehoda
Místo pohřbeníHřbitov v Říčanech
Žánrypop music
Povolánízpěvačka
Aktivní roky1983–2014
VydavatelMME
Manžel(ka)Jiří Pomeje (2008–2010)
Josef Rychtář (2013–2014)
Partner(ka)Ladislav Štaidl
DětiArtur Štaidl
PříbuzníViana Bartošová (sourozenec)
PodpisPodpis Ivety Bartošové (2008)
Webwww.iveta.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iveta Bartošová (8. dubna 1966 Čeladná – 29. dubna 2014 Praha-Uhříněves) byla česká zpěvačka, která se v letech 1986, 1990 a 1991 stala Zlatou slavicí. V ročnících 1987–1989 a 1999–2000 obsadila druhou příčku v kategorii zpěvaček. Několikrát zvítězila také v televizní anketě TýTý. Česká akademie populární hudby ji dvakrát nominovala na Výroční hudební cenu.

Patřila mezi představitele tzv. středního proudu. Její sestra, dvojče Ivana Bartošová, je zpěvačka vystupující pod uměleckým jménem „Viana“.[1] Prvním manželem se stal herec a producent Jiří Pomeje. Od roku 2013 byla podruhé vdaná za Josefa Rychtáře, který jí říkal „Džambulka“.[2] Toto pojmenování převzal bulvární tisk, jehož objektem zájmu se dlouhodobě stala.[3][4] Dne 29. dubna 2014 spáchala sebevraždu skokem pod vlak.

Životopis

Rané roky a počátky kariéry

Měla o dva roky staršího bratra Lumíra a sestru-dvojče Ivanu, která je o 15 minut starší než ona. Své dětství a dospívání prožila ve Frenštátě pod Radhoštěm (na Kopané). Navštěvovala lidovou školu umění. První čtyři třídy povinné školní docházky navštěvovala základní školu na Kopané, od páté třídy navštěvovala základní školu ve Frenštátě pod Radhoštěm se sportovním zaměřením na běh na lyžích a v létě sprint. Od roku 1980 začala studovat gymnázium tamtéž. Počínaje rokem 1982 začala poprvé veřejně vystupovat s kapelou Dianthus. Její první úspěch na profesionální dráze ji potkal v roce 1983, kdy zvítězila v okresním kole pěvecké soutěže Talent v Novém Jičíně a následně postoupila do krajského kola v Třinci, kde obsadila druhé místo. To ji kvalifikovalo na festival Mladé písně v Jihlavě (MPJ). Souběžně s Třineckým Talentem se konala i soutěž Zlatá loutna, kde Bartošová rovněž obsadila druhé místo.[zdroj?] Na MPJ '83 skončila čtvrtá a získala cenu poroty za interpretační výkon.[zdroj?]

Bartošová a Sepéši

Na MPJ se poprvé setkala s Petrem Sepéšim, aby je následně pánové Jaromír Vašta a Pavel Vaculík spojili v úspěšný pěvecký pár s hity "Červenám", "Knoflíky lásky", "My to zvládnem" či "Medové dny". Jejich úspěšná spolupráce skončila předčasně 29. července 1985 tragickou nehodou Sepéšiho, který zahynul při nehodě na železničním přejezdu ve Františkových Lázních,[5] a Iveta Bartošová se na několik měsíců odmlčela.

Sólo kariéra a zlatá éra Bartošové

Po návratu na scénu se stala krátce členkou skupiny Balet, z tohoto období pochází hit Hej pane diskžokej. Následovala spolupráce s Kroky Františka Janečka, která jí přinesla megahit Léto. Na jaře roku 1987 začala spolupracovat s orchestrem Ladislava Štaidla, Ladislav Štaidl se na mnoho let stal jejím životním partnerem. Koncem téhož roku jí vyšlo první sólové album I.B.,[6] za které od firmy Supraphon obdržela Zlatou desku. Následovala série dalších úspěchů – statisíce prodaných alb Blízko nás, Natur, Václavák. Téměř dvě desítky hitů (např. Málo mě zná, Víš lásko, Dva roky prázdnin, Dej mi ruku, Když láska schází, Útoč láskou, Tichá píseň, P.S., Rozvíjej se poupátko , Scházíš mi čím dál víc, Láska má je zákon, Svítá, Půlnoční smíření, Václavák, Juanita), vítězství v mnoha hitparádách a anketách i vyprodaná koncertní turné. V roce 1990 ji vyšla dvě CD. První s lidovými písněmi pod názvem Zpívání s Ivetou,[7] a druhé pro zahraniční trh (Closer now).[8]

Ústup ze scény a mateřství

Na jaře 1993 získala hlavní roli ve filmu Jaroslava Soukupa Svatba upírů,[9] ke kterému nazpívala ústřední píseň "Já se vrátím" z Verdiho opery Nabucco. V období 1993–97 vydala další alba (Tobě, Malé bílé cosi, kolekci singlů Medové dny, Čekám svůj den), která však nepřinesla žádné zásadní hity, s výjimkou písní "Ú-la-la" z roku 1994 a "Můžeš lhát" z roku 1996, a absolvovala velké koncertní turné Tour 94-96. V říjnu roku 1996 se stala matkou a porodila syna Artura Štaidla.[zdroj?]

Růst popularity a návrat

Počátkem roku 1997 přijala nabídku Karla Svobody k účinkování v muzikálovém bestselleru Dracula, který byl její první muzikálovou příležitostí. Dvojroli Adriany/Sandry zvládla bravurně a začala se postupně vracet na výsluní české pop music.[zdroj?] (pozn. od té doby účinkovala v dalších muzikálech, např. Mrazík, Pomáda, Monte Cristo, Johanka z Arku, Miss Saigon, Bídníci).[zdroj?]

Definitivní návrat na špičku české pop scény jí přineslo album Ve jménu lásky s hity "Nekonečná", "Ve jménu lásky" a "Tři oříšky" z roku 1998. V 1999 získala za tato album platinovou a dvojplatinovou desku. V závěru téhož roku stihla Bartošová vydat album Bílý kámen certifikován zlatou deskou a se stejnojmenným hitem. V následujícím roce absolvovala velké koncertní turné s názvem Deník Ivety a vydala album pohádkových melodií Jedna jediná, které se také stalo zlatým.[zdroj?]

Tvůrčí pauza a léčba

V roce 2002 natočila album upravených verzí svých starších hitů s názvem Hej pane DJ. Tanečně laděné je i o rok později vydané album Dráhy hvězd – All Star Disco s hity "September Lady", "Skandál" nebo "Jseš můj den". Poslední novinkou před její tvůrčí pauzou se stalo album Vánoční Iveta a výběr hitů Scházíš mi…, byť doplněný o dvě nové skladby. Její popularita postupně klesala, částečně kvůli skandálům v osobním životě.[zdroj?] V závěru roku 2006 ohlásila „tvůrčí pauzu“, která trvala několik měsíců.[zdroj?]

V první polovině roku 2007 se prakticky neukazovala na veřejnosti. Ačkoliv oznámila postupný návrat ke zpívání, vystoupila pouze na několika nevýznamných[zdroj?] akcích. Bylo zřejmé, že se zpěvačkou není něco v pořádku. Veřejnost se o problémech, které zpěvačku trápí, dozvěděla prakticky ihned poté, co nastoupila ústavní léčbu na Psychiatrické léčebně v Kroměříži. Od července do října se zde léčila ze závislosti na antidepresivech; závislost na alkoholu údajně nebyla hlavním důvodem její hospitalizace.[zdroj?] K alkoholu se Bartošová uchylovala až poté, co jí antidepresiva už nezabírala natolik, aby ji udržovala v dobrém psychickém stavu.[zdroj?]

2008

Iveta Bartošová – Mánes 2008

Na jaře 2008 jí v Česku u vydavatelství EMI vyšlo kompilační trojalbum Platinum collection a na Slovensku výběrové album Gold. Zároveň v té době podnikla koncertní turné nazvané „Jsem zpátky“.

V dubnu 2008 bylo ohlášeno její účinkování v muzikálu Mona Lisa v pražském Divadle Broadway.[10] V tomto muzikálu nakonec však nevystupovala.[11] V říjnu 2008 vydala u společnosti EMI řadové album nazvané 22 s hity "Jako Fénix" (z muzikálu Mona Lisa) a "Pohádka".[12]

Závěrem roku 2008 byla vyhlášena Skokanem roku v kategorii zpěvačky v anketě Český slavík (posun z 18. na 5. místo).

2009

Na začátku roku 2009 dokonce, po šestnácti letech, vyhrála v anketě TýTý, což znamenalo, že v určité části publika stále patřila k nejoblíbenějším českým zpěvačkám.[13]
Ve slovenské taneční soutěži Let's Dance 3 se umístila na 4. místě, což je historicky nejvyšší umístění ze všech českých účinkujících.[14]
V pražském divadle Goja Music Hall začala zkoušet muzikál Děti ráje, ve kterém však nakonec nevystupovala.[15]
Na podzim 2009 vzniklo v nahrávacím studiu Za vodou vánoční album Když ticho zpívá v produkci Káji Maříka.[16]

2010

V roce 2010 vydala album Děkuju Vám, Andělové, které obsahovalo čtyři nové písničky „Heja Heja“, „Děkuju Vám, Andělové“, „Až až až“ a „S tebou se neloučím“. K titulní skladbě natočila také videoklip.[17]

2011

Iveta Bartošová a Jiří Pomeje, 2008

V červnu 2011 natočila dvojjazyčný duet se svým tehdejším partnerem Domenicem Martuccim.[18]
V září 2011 dostala novou šanci na obnovení kariéry – nazpívat vokály k písni pro film Hranaři, které se ale ve filmu samotném nakonec neobjevily.[19][20]

2012

Během galavečera Česká hvězda 2012 v Hudebním divadle Karlín převzala ocenění “Návrat roku”. [21][22]
Od října 2012 se objevovala v televizní reality show o svém životě, který vysílala bulvární televize Pětka do té doby, než zanikla v lednu 2013. Koncem roku 2012 vychází CD Best of 2012. V březnu vystoupila pouze jednou ve Frenštátu pod Radhoštěm, akce na pomoc obětem. 5. dubna Bartošová vystoupila v Retro clubu. Několik posledních roků pravidelně na koncertech nevystupovala, maximálně na playback a nejvíce o ní informoval bulvární tisk.[23]

2013

Z počátku roku se občas objevovala v klubech, nicméně s blížícím se létem zmizela do ústraní a nevycházela z domu. Bartošová byla ve špatném zdravotním stavu, utekla se Zbyňkem Macurou do Itálie, kde jí azyl poskytl její bývalý přítel Dominico Martucci. Mezitím partner Josef Rychtář uspořádal plány na její nalezení a nakonec zpěvačku vyzvedl v Itálii.[4] V září se provdala za Josefa Rychtáře a začala svému okolí ukazovat, že to s lepším životem a návratem na pódia míní opravdu vážně.[24]

S vlastní kapelou začala zkoušet a v listopadu vystoupila na svém po dlouhé době prvním koncertě. Před Vánocemi uspořádala speciální vánoční koncert v kostele v Uhřiněvsi.[25][26] Svůj návrat na pódia završila ještě několika vystoupeními.

2014

Na začátku roku podstoupila plánovanou operaci zubů, která znamenala, že v lednu a části února nevystupovala. Poté několikrát koncertovala v klubech a připravovala se na turné s kapelou.

Úmrtí

Dne 29. dubna 2014 spáchala sebevraždu tím, že si na trati v pražské Uhříněvsi[27] lehla na koleje[28] těsně před projíždějící vlak, který ji následně v 11:29 hodin přejel. Strojvedoucí vlaku viděl zpěvačku, jak jde po kolejích. Její manžel, Josef Rychtář, tuto nešťastnou událost dal za vinu novinářům.[29]

Diskografie

Řadová alba

Rok Album Umístění Prodejnost Vydavatel
Česko[30]
1985 Knoflíky lásky s Petrem Sepéšim Supraphon
1987 I. B. Zlatá deska[31]
1989 Blízko nás
1990 Zpívání s Ivetou
1991 Natur
1992 Václavák Tommü
1993 Tobě Supraphon
1994 Malé bílé cosi Bonton
1996 Čekám svůj den
1998 Ve jménu lásky Zlatá deska[zdroj?] EMI
Platinová deska[zdroj?]
1999 Bílý kámen Zlatá deska[zdroj?]
2000 Jedna jediná Zlatá deska[32]
2002 Hej pane diskžokej 7 Zlatá deska[zdroj?]
2003 Dráhy hvězd 15 Zlatá deska[zdroj?]
2005 Vánoční Iveta 42
2008 22 10
2009 Když ticho zpívá MME

Kompilace

Pražský koncert Ivety Bartošové, 2008
Rok Album Umístění Vydavatel
ČR[30]
1992 Top 13 Supraphon
1996 Medové dny: Kolekce singlů 1984-89 Bonton
2006 Scházíš mi… Best Of 46 EMI
2008 Gold
Platinum Collection 20
2012 Noc je království 30 EMI

Anglická alba

  • 1990: Closer Now, Supraphon

Audioknihy

  • 2002: Iveta Bartošová vypráví pohádky Arturovi, Fonia

EP

  • 2008: Jsem zpátky, EMI
  • 2010: Děkuju Vám, Andělové, MME
  • 2012: Víš lásko, Supraphon

Muzikály

Ocenění

Hlavní ceny

Rok Nominace Kategorie Výsledek Ref
1996 České Gramy Střední proud Nominace [33]

Ankety popularity

V anketě Zlatý slavík vyhlašované časopisem Mladý svět byla v letech 1984-1991 nominována v kategorii zpěvaček, z toho třikrát vyhrála (1986, 1990 a 1991)

Rok 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991
Výsledek 14.[34] 7. [34] 1. [35] 2. [35] 2. 2. [35] 1. [35] 1. [35]

V anketě Český slavík v letech 1996-2011 byla každoročně nominována, nejlépe dosáhla na 3. místo. V roce 2008 vyhrála v kategorii skokan roku[36].

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Výsledek 5. [zdroj?] 4.[37] 6. [38] 2. [39] 2. [40] 3.[41] 3.[42] 3. [43] 5.[44] 7. [45] 14.[46] 18. [47] 5. [48] 6. [49] 17. [50] 24.[51] 24. [52] 28. [53]
TýTý, Televize
Rok Kategorie Výsledek Ref
1991 Zpěvačka 1. [54]
1992 1. [55]
1993 1. [56]
1994 2. [57]
1995 3. [58]
1996 4. [59]
1997 3. [60]
1998 2. [61]
1999 2. [62]
2000 3. [63]
2001 3. [64]
2002 3. [65]
2003 3. [66]
2004 4. [67]
2005 6. [zdroj?]
2006 8. [zdroj?]
2007 10. [zdroj?]
2008 1. [68]
2009 3. [zdroj?]
2010 5. [69]
2011 Hlasování [70]
Žebřík, Report
Rok Kategorie Výsledek Ref
1992 Zpěvačka 4. [71]
1998 18. [72]
Průser 18.
1999 Zpěvačka 20. [73]
2008 Průser 2. [74]
2009 3. [75]
2010 1. [76]

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Iveta Bartošová na Wikimedia Commons

Všeobecné
  • Iveta Bartošová → Oficiální česká hitparáda - TOP 50 prodejních alb. IFPI Česká republika [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  • Iveta Bartošová → Oficiální česká hitparáda - TOP 50 reálných mobilních zvonění. IFPI Česká republika [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
Specifické
  1. ↑ SCHMIEDBERGER, Miloš. Iveta Bartošová: Zpívat se sestrou? Nikdy! [online]. Aha!, 2008-4-27 [cit. 2008-07-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ BLESK: Tajemství přezdívky Bartošové
  3. ↑ Ivetu Bartošovou ničil bulvár, ale sama mu pomáhala. iDNES.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Bartošová se setkala s Rychtářem, pátrání končí. Lidovky.cz [online]. 2013-07-12 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ DVOŘÁČEK, Marek. Bubeník Chinaski zemřel při nehodě, kapela zrušila koncerty [online]. iDnes.cz, 2008-7-25 [cit. 2008-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Supraphon, katalog titulů [online]. Supraphon, 1987 [cit. 2012-08-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Supraphon, katalog titulů [online]. Supraphon, 1990 [cit. 2012-08-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Supraphon, katalog titulů [online]. Supraphon, 1990 [cit. 2012-08-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ Česko-slovenská filmová databáze [online]. [cit. 2012-08-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ BEZR; ČTK, Ondřej. Bartošová se vrací k muzikálu jako Mona Lisa [online]. iDnes.cz, 2009-06-13 [cit. 2009-06-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ KOVAČEVIČ, Vedran. Bartošová se nepohodla s tvůrci Mony Lisy, v muzikálu skončila [online]. iDnes.cz, 2009-02-10 [cit. 2009-02-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ PARKAN, Tomáš. Královna diskoték už je pasé (Recenze alba 22) [online]. musicserver.cz, 2009-04-20 [cit. 2009-04-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ EFLER, Vojtěch. Z cen Týtý se raduje Ozzák i Bartošová. Absolutním vítězem je Voříšek [online]. iDnes.cz, 2009-04-18 [cit. 2009-04-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ KOVAČEVIČ, Vedran. Bartošová dotančila na Slovensku, z Čechů byla nejúspěšnější [online]. iDnes.cz, 2009-06-01 [cit. 2009-06-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ KOVAČEVIČ, Vedran. Iveta Bartošová končí v muzikálu Děti ráje, producentům došla trpělivost [online]. iDnes.cz, 2010-01-06 [cit. 2010-01-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ VEDRAL, Honza. Zpěv Bartošové na novém albu připomíná zvuky z Elm Street [online]. iDnes.cz, 2009-12-21 [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ HUBÁČKOVÁ, Petra. Iveta-Bartosova-Dekuju-Vam-Andelove [online]. musicserver.cz, 2010-10-13 [cit. 2008-10-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ HERRMANNOVÁ, Nela. Bartošová zpívá dvojjazyčný duet se svou láskou [online]. iDnes.cz, 2011-06-01 [cit. 2011-06-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ KOVAČEVIČ, Vedran. Film Hranaři je nakonec bez Bartošové, její vokály se odevzdaly pozdě [online]. iDnes.cz, 2011-12-01 [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. 
  20. ↑ HERRMANNOVÁ, Nela. Bartošová je zase šik, s novým účesem pózovala kvůli filmu Hranaři [online]. iDnes.cz, 2011-11-28 [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Iveta Bartošová opět ve společnosti [online]. iDNES.cz, 2012-09-01 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. 
  22. ↑ HERRMANNOVÁ, Nela. Iveta Bartošová převzala cenu [online]. iDNES.cz, 2012-09-03 [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. 
  23. ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav; NOVÁK, Tomáš. Iveta Bartošová chystá reality show [online]. iDNES.cz, 2012-10-10 [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ http://revue.idnes.cz/iveta-bartosova-a-josef-rychtar-svatba-dyg-/lidicky.aspx?c=A130924_144118_lidicky_nh
  25. ↑ http://pardubice.idnes.cz/iveta-bartosova-koncertuje-po-trech-letech-ve-svitavach-p25-/pardubice-zpravy.aspx?c=A131121_124251_pardubice-zpravy_jah
  26. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/lide/ceske-celebrity/jako-princezna-iveta-bartosova-se-na-vanocni-koncert-vyfikla_292814.html#.UzUmbPl5OSo
  27. ↑ Zemřela zpěvačka Iveta Bartošová, skočila pod vlak. Novinky.cz [online]. [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/video-pohled-na-ivetu-bartosovou-lezicich-na-kolejich-byl-desivy.html
  29. ↑ VACA, Jan; ELIÁŠOVÁ, Erika; WIRNITZER, Jan. Iveta Bartošová spáchala sebevraždu, skočila pod vlak. iDNES.cz [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Pro revizi nejvyšších umístění alb vydaných Bartošovou, viz všeobecní reference "TOP 50 prodejních alb" a nebo použijte dostupné specifické odkazy:
    • Iveta Bartošová - Hej pane diskžokej (2002) - Oficiální česká hitparáda IFPI ČR - 22. týden 2003. iHNed.cz [online]. 2003-06-02 [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. 
    • Iveta Bartošová - Dráhy hvězd (2003) - Oficiální česká hitparáda IFPI ČR - 12. týden 2004. iHNed.cz [online]. 2004-03-19 [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. 
    • Iveta Bartošová - Vánoční Iveta (2005) - Oficiální česká hitparáda IFPI ČR - 1. týden 2006. iHNed.cz [online]. 2006-01-06 [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. 
    • Iveta Bartošová - 22 (2008) - Oficiální česká hitparáda IFPI ČR - 47. týden 2008. iHNed.cz [online]. 2008-11-21 [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. 
    • Iveta Bartošová - Scházíš mi... Best Of (2006) - Oficiální česká hitparáda IFPI ČR - 3. týden 2007. iHNed.cz [online]. 2007-01-19 [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. 
    • Iveta Bartošová - Platinum Collection (2008) - Oficiální česká hitparáda IFPI ČR - 22. týden 2008. iHNed.cz [online]. 2008-05-29 [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. 
  31. ↑ Bartošová Iveta [online]. Musica Bohemica [cit. 2014-04-30]. Dostupné online. 
  32. ↑ KUBEŠ, František. Staronová Iveta Bartošová. MusicServer.cz [online]. [cit. 2002-11-13]. Dostupné online. 
  33. ↑ HLADÍK, Dalibor. Do Siene slávy českej hudby vstúpil Jiří Suchý, Gramy majú I. Bittová, J. Ledecký a Žlutý pes. SME [online]. 2003-03-10 [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. (Slovenština) 
  34. ↑ a b GRACLÍK, Miroslav; NEKVAPIL, Václav. Marika Gombitová: Neautorizovaný životní příběh legendy československé pop music. Praha: XYZ, 2008. 446 s. ISBN 978-80-7388-115-3. Kapitola Zlatý slavík, s. 432. 
  35. ↑ a b c d e Zlatý slavík - Medailová umístění. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  36. ↑ Český slavík 2008 - Výsledky - Skokan roku. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  37. ↑ Český slavík 1997 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  38. ↑ Český slavík 1998 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  39. ↑ Český slavík 1999 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  40. ↑ Český slavík 2000 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  41. ↑ Český slavík 2001 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  42. ↑ Český slavík 2002 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  43. ↑ Český slavík 2003 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  44. ↑ Český slavík 2004 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  45. ↑ Český slavík 2005 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  46. ↑ Český slavík 2006 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  47. ↑ Český slavík 2007 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  48. ↑ Český slavík 2008- Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  49. ↑ Český slavík 2009 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  50. ↑ Český slavík 2010 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  51. ↑ Český slavík 2011 - Výsledky - Zpěvačka. Mattoni [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  52. ↑ [1]
  53. ↑ [2]
  54. ↑ TýTý 1991 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  55. ↑ TýTý 1992 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  56. ↑ TýTý 1993 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  57. ↑ TýTý 1994 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  58. ↑ TýTý 1995 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  59. ↑ TýTý 1996 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  60. ↑ TýTý 1997 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  61. ↑ TýTý 1998 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  62. ↑ TýTý 1999 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  63. ↑ TýTý 2000 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  64. ↑ TýTý 2001 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  65. ↑ TýTý 2002 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  66. ↑ TýTý 2003 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  67. ↑ TýTý 2004 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  68. ↑ TýTý 2008 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  69. ↑ TýTý 2010 - Výsledky. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  70. ↑ TýTý 2011 - Hlasování. Televize.cz [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  71. ↑ Žebřík 1992 - Výsledky. Report [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  72. ↑ Žebřík 1998 - Výsledky. Report [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  73. ↑ Žebřík 1999 - Výsledky. Report [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  74. ↑ Žebřík 2008 - Výsledky. Report [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  75. ↑ Žebřík 2009 - Výsledky. Report [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 
  76. ↑ Žebřík 2010 - Výsledky. Report [online]. [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Iveta_Bartošová&oldid=11424422“