Přeskočit na obsah

Imunosupresivum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Imunosupresiva (sg. imunosupresivum) jsou léky ze skupiny ATC L04, které omezují nebo zabraňují činnosti imunitního systému. Imunosupresivní léčba se zahajuje při:

Imunosupresiva nejsou bez vedlejších účinků a rizik. Jelikož většina z nich působí neselektivně, imunitní systém není plně schopen odolávat infekcím a šíření nádorových buněk. Existují také další vedlejší efekty, jako je hypertenze, dyslipidemie, hyperglykemie, žaludeční vředy či poškození jater nebo ledvin. Imunosupresiva sebe rovněž vzájemně ovlivňují s jinými léky, čímž ovlivňují jejich metabolismus a činnost.

Imunosuprese je stav snížené imunity, odolnosti v důsledku léčby imunosupresivy, kortikoidy, cytostatiky nebo vlivem některých nemocí, například Hodgkinova lymfomu (čti hočkinova). Je spojena s rizikem vzniku některých infekcí a nádorů.[1] Imunosuprese je stav, kdy je potlačena přirozená imunitní reakce organismu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Immunosuppressive drug na anglické Wikipedii.

  1. Imunosuprese. In: Velký lékařský slovník [online] ©1998–2025 [cit. 2025-10-04]. Dostupné z: https://lekarske.slovniky.cz/pojem/imunosuprese

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]