Imrich Henszlmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Imrich Henszlmann
Imrich Henszlmann
Imrich Henszlmann
Narození 13. října 1813
Košice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. prosince 1888 (ve věku 75 let)
Budapešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Fiumei Street Cemetery
Zaměstnavatel Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Funkce poslanec maďarského Národního shromáždění
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Henszlmannov náčrt západního průčelí košického Dómu před jeho velkou rekonstrukcí v letech 1877-1896

Imrich Henszlmann (13. října 1813, Košice[1], Rakouské císařství5. prosince 1888, Budapešť, Rakousko-Uhersko) byl architekt a člen uherské akademie věd. Proslavil se jako zakladatel umělecké vědy a památkové obnovy v Uhersku.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z německé luteránské rodiny Henszlmannů původem z Bardejova, která se v Košicích usadila v roce 1811. Jeho otec Imrich Henszlmann starší (1770-1817) si odkoupil měšťanský dům na rohu Hlavní a Alžbětiny ulice, kde vedl prosperující železářské obchod. V roce 1813 se mu v tomto domě ve stínu Dómu svaté Alžběty narodil syn. Ačkoli vystudovaný lékař na univerzitách v Pešti, Vídni a Padově, své profesi se nevěnoval a začal se zabývat uměním a architekturou, kterou studoval ve Francii.

Zakladatelem uměnovědy v Uhersku[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1841 se stal korespondentem Uherské akademie věd. V roce 1846 mu vyšla knížka Kassa városának ó-német stylű templomairól (Košické kostely staroněmeckého stylu), která byla jeho první prací o košických památkách a prvním dílem v tomto oboru v Uhersku vůbec. V témže roce se v Košicích konal všezemský kongres lékařů a přírodovědců, kde byl pod jeho taktovkou vysloven požadavek na vznik památkové obnovy v Uhersku. V roce 1873 se stal Henszlmann řádným členem uherské akademie věd a vedoucím katedry archeologie budapešťské univerzity.[2]

Vznik hornouhorských muzea[editovat | editovat zdroj]

V roce 1872 se podařilo díky jeho iniciativě založit předchůdce dnešního Východoslovenského muzea, Hornouhorský muzejní spolek. Po smrti zanechal spolku kolem 3000 kusů výtvarných děl, knihovnu, korespondenci a rukopisy, jakož i další pozůstalost. Tato sbírka se stala jedním ze základů sbírkových fondů muzea.[3]

Rekonstrukce Dómu sv.Alžbety[editovat | editovat zdroj]

Přestože později žil v Pešti, do rodných Košic se často vracel, také v souvislosti s tehdy probíhající a ostře sledovanou rekonstrukcí Dómu svaté Alžběty. Vzhledem k tomu, že byl značně ovlivně francouzskou školou, prosazoval co nejpurističtější zásahy do středověkého gotického zdiva Dómu. Ostře kritizoval i neodborný archeologický výzkum staršího goticko-románského kostela sv. Alžběty, jehož základy se při rekonstrukci našly.[4]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Imrich Henszlmann na slovenské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Imrich Henszlmann - Rodák európskeho významu
  3. História Východoslovenského múzea
  4. Imrich Henszlmann očaril kongres prírodovedcov.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]