Hylaeosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHylaeosaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 136 miliony let
Hylaeosaurus.jpg
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád ptakopánví (Ornithischia)
Podřád Thyreophora
Infrařád Ankylosauria
Čeleď Ankylosauridae
Podčeleď Polacanthinae
Rod Hylaeosaurus
Mantell, 1833
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hylaeosaurus, z řeckých slov υλη (hylē, česky: les) a σαυρος (sauros, česky: ještěr), je nejméně známým z trojice prehistorických zvířat, která roku 1842 použil paleontolog Richard Owen při definování nové skupiny Dinosauria (další byli Iguanodon a Megalosaurus). Původní exemplář, který roku 1832 nalezl Gideon Mantell v Tilgateském lese na jihu Anglie, je nyní uložen v Přírodopisném muzeu v Londýně.[1]

Po iguanodonovi to byl již druhý neptačí dinosaurus, kterého Mantell objevil a popsal.[2] Ačkoliv dodnes ještě nebyl vypreparován z bloku kamene, v němž byl vyzvednut, je to nejlepší exemplář tohoto primitivního rodu obrněných dinosaurů, jaký mají paleontologové k dispozici. Jméno dinosaura Mantell nejprve zdůvodnil místem nálezu, později zase tvrdil, že má odkazovat na kdysi zalesněnou oblast Wealden v jižní Anglii, která dala název tzv. wealdenským geologickým vrstvám ze spodní křídy.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Historická rekonstrukce hylaeosaura od Benjamina Hawkinse, 1871

Hylaeosaurus žil ve valanginubarremu ve spodní křídě.[1] Ačkoliv Gideon Mantell původně odhadoval, že dosahoval délky asi 7,5 metrů,[3] současné odhady jeho délky se pohybují v rozpětí od 3 do 6 metrů.[1] Pohyboval se po všech čtyřech a tělo měl na ochranu před predátory pokryté pláty, z nichž vystupovaly ostny táhnoucí se v řadách podél těla a hřbetu. Nízkou vegetaci si uždiboval zobákem.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Hylaeosaurus armatus [online]. DinoData, [cit. 2008-08-18]. Dostupné online.   (anglicky)
  2. PLAŇANSKÁ, Světlana. I dinosaurus se dá uloupit. 21. století [online]. , 21.. říjen 2005 [cit. 2008-08-18]. Dostupné online.  
  3. 7b. The Discovery of Hylaeosaurus, 1833 [online]. Linda Hall Library of Science, Engineering and Technology, [cit. 2008-08-18]. Dostupné online.   (anglicky)
  4. Hylaeosaurus Mantell, 1833 [online]. DinoWight Extra, [cit. 2008-08-18]. Dostupné online.   (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]