Husice liščí

Husice liščí
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	vrubozobí (Anseriformes);
Čeleď	kachnovití (Anatidae);
Rod	husice (Tadorna);
Binomické jméno
	Tadorna tadorna; Linnaeus, 1758
	Rozšíření husice liščí Rozšíření husice liščí hnízdiště celoroční výskyt zimoviště
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husice liščí (Tadorna tadorna) je středně velký druh vrubozobého ptáka.

Taxonomie

Z taxonomického hlediska se jedná o monotypický druh.^[2]

Popis

Celková délka: 55–65 cm
Rozpětí křídel: 100–120 cm
Hmotnost: 770–1650 g (samec), 562–1250 g (samice)^[2]

Jedná se o nápadně zbarvenou, dlouhokrkou kachnu, vzhledově podobnou husám. Tělo je zavalité, nohy dlouhé, zobák je silný a prohnutý. Křídla jsou dlouhá a špičatá, v letu lukovitě prohnutá. Většina těla je bílá. Hlava, horní část krku, strany hřbetu a letky jsou tmavě smaragdově zelené (opticky mohou působit jako černé), na hrudi je široký červenohnědý pás. Nohy dospělých ptáků jsou matně růžové, zobák červený. Samci mají u kořene zobáku velký červený hrbol, který se v době hnízdění ještě zvětšuje. Samice mají zobák matnější a hrbol sotva patrný. Při společném výskytu je pohlaví ptáků rozlišitelné také velikostně (samice jsou menší).^[3]^[4]
Mladí ptáci jsou mnohem méně pestří než dospělí; nohy mají šedavé, spodinu těla bílou až po krk a hlavu, svrchní partie jsou hnědavě šedé.^[4]

Rozšíření

Husice liščí se vyskytuje víceméně v celé Evropě v široké oblasti od Skandinávie přes Severní, Středozemní a Baltské moře až k moři Kaspickému. Vyskytuje se také v analogických zeměpisných šířkách Asie.^[2] Ptáci hnízdící v severní části areálu se na zimu stahují jižněji, kde zimují (známým evropským zimovištěm je například Waddenzee).^[4]
V souvislosti se zvyšováním početnosti druhu na konci 20. století se začala husice liščí objevovat častěji i v Česku.^[2]^[5] Od roku 1996 hnízdí jednotlivé páry v jižních Čechách,^[6] po roce 2008 je pravidelné hnízdění pozorováno také na jižní Moravě.^[5]

V Červeném seznamu IUCN je husice liščí vedena jako málo dotčený druh (k 14. srpnu 2019). Celosvětová populace se odhaduje na 415 000–500 000 jedinců se stoupajícím trendem.^[7] V Červeném seznamu obratlovců České republiky (2017) je vedena jako druh kriticky ohrožený, a to s přihlédnutím k nízkému počtu hnízdících ptáků (odhaduje se 7–12 párů).^[8]

Bionomie

Potravu získává čvachtáním na mělkých vodách, ale také na travnatých březích a obdělávaných polích ve větší vzdálenosti od vody.
Tažná část populace se v říjnu až listopadu vydává na zimoviště, kde se ptáci shlukují do větších hejn ke společnému přepeřování. Na hnízdiště se obvykle vracejí v dubnu.^[2]^[4]

Hnízdění

K hnízdění si vybírá podzemní nory vyhloubené jinými obratlovci (často jde o králičí nebo liščí nory),^[5] případně místa pod budovami nebo hustou vegetací.^[4] Hnízdí jednou ročně, v dubnu až červnu. Hnízdo vystýlá tlustou vrstvou prachového peří. Samice snáší 8–12 vajec, na kterých také sama sedí. Po 28–30 dnech se líhnou mláďata, která pak oba rodiče odvádějí k vodě a hlídají přibližně po dobu 2 měsíců.^[2]

Hospodářský význam

Na hnízdištích se využívá prachové peří z hnízd, případně se sbírají i vejce. Na zimovištích jsou husice někdy vnímány jako lovná zvěř.^[2]

Chov v zoo

V České republice je husice liščí chována v Zoo Tábor, Zoo Hluboká a Zooparku Chomutov.^[zdroj?]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Tadorna tadorna (husice liščí) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.
↑ Ptáci : Ottův průvodce přírodou. Praha: [s.n.] 424 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7451-366-4, ISBN 80-7451-366-1. OCLC 953515268
↑ ^a ^b ^c ^d ^e SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 22–23.
↑ ^a ^b ^c SAJFRT, Vlastimil. První dohledané hnízdo husice liščí (Tadorna tadorna) na Moravě. In: VRBKOVÁ, Stanislava. RegioM 2016. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2017. Dostupné online. ISSN 1211-5800. S. 33–40.
↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
↑ IUCN: Tadorna tadorna (Common Shelduck) [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.
↑ Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. In: CHOBOT, Karel; NĚMEC, Michal. Příroda č. 34. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. Dostupné online. ISSN 1211-3603. S. 113. Archivováno 3. 3. 2021 na Wayback Machine.

Související články

Seznam ptáků v Česku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu husice liščí na Wikimedia Commons
Galerie husice liščí na Wikimedia Commons
Taxon Tadorna tadorna ve Wikidruzích

[d177cabdf4dcd513c5c05ba22565b48678ef4021-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[BioLib-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Tadorna tadorna (husice liščí) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.

[3] Ptáci : Ottův průvodce přírodou. Praha: [s.n.] 424 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7451-366-4, ISBN 80-7451-366-1. OCLC 953515268

[Svensson-4] SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 22–23.

[RegioM2016-5] SAJFRT, Vlastimil. První dohledané hnízdo husice liščí (Tadorna tadorna) na Moravě. In: VRBKOVÁ, Stanislava. RegioM 2016. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2017. Dostupné online. ISSN 1211-5800. S. 33–40.

[CR_atlas-6] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.

[7] IUCN: Tadorna tadorna (Common Shelduck) [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.

[CSobratlovci-8] Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. In: CHOBOT, Karel; NĚMEC, Michal. Příroda č. 34. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. Dostupné online. ISSN 1211-3603. S. 113. Archivováno 3. 3. 2021 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]