Hojná Voda
| Hojná Voda | |
|---|---|
.jpg) Náves v Hojné Vodě | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Horní Stropnice |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°43′50″ s. š., 14°43′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 34 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hojná Voda (3,53 km²) |
| Nadmořská výška | 794 m n. m. |
| PSČ | 374 01 |
| Počet domů | 30 (2021)[2] |
  Hojná Voda | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 44181 |
| Kód k. ú. | 644188 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hojná Voda (německy Heilbrunn) je vesnice v Novohradských horách, část obce Horní Stropnice v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží nad Dobrou Vodou, na východním úbočí Kraví hory (962 m n. m.) a nedaleko Vysoké (1034 m n. m.).[3]
Katastrální území Hojná Voda leží v přírodním parku Novohradské hory a na území ptačí oblasti Novohradské hory. Nachází se zde mnoho přírodních zajímavostí, například kamenných útvarů. Název vsi pochází od významu hojivá voda.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1553,[4] kdy Vilém z Rožmberka přivedl 26 usedlíků a dřevařů. Ti založili osadu jménem Vilémova Hora, zřejmě na počest Viléma z Rožmberka. Další zmínka o Hojné Vodě pochází z roku 1564, kdy byl objeven léčivý pramen.
K jeho objevu se váže pověst o zraněném dřevorubci, jemuž se na nedalekém buku zjevila sv. Anna, která mu poradila, aby si ránu omýval vodou z pramene. Zakrátko se uzdravil.[5] Událost se roznesla po kraji a lidé k pramenu houfně přicházeli. Proto zde na konci 16. století vzniklo poutní místo s jednolodním kostelem sv. Anny. Po postavení barokního chrámu v nedaleké Dobré Vodě poutě v Hojné Vodě zanikly. Po roce 1945, po vystěhování původního obyvatelstva, kostel chátral a v roce 1963 byl zbořen.[6]
Po objevení léčivého pramene bylo založeno lázeňské centrum, které se může pochlubit řadou vzácných návštěv. V dobách největší slávy zde byli k vidění mimo Viléma z Rožmberka také Petr Vok z Rožmberka, příslušníci rodu Buquoyů, spisovatel a historik Zikmund Winter a další.[7] Roku 1623 byla Vilémova Hora přejmenována na Heilbrunn a její české jméno jí pravděpodobně dal František Palacký.[5] Zikmund Winter zde napsal část svého historického románu Mistr Kampanus.[8]
V roce 1938 v městysi Hojná Voda žilo více než 600 obyvatel, z toho 15 Čechů. Po válce, z níž se větší část mužů nevrátila, bylo obyvatelstvo vystěhováno (84 mužů, 191 žen a 226 dětí).[zdroj?] V roce 1949 zde bylo vytvořeno zakázané hraniční pásmo, a více než polovina domů byla zbořena. V šedesátých letech sice došlo k zpřístupnění Hojné Vody, ale do roku 1989 byly Novohradské hory téměř neznámou oblastí, ve které „vládla“ pohraniční stráž. Všechny pokusy obnovit proslulost zdejších lázní sice ztroskotaly, ale Hojná Voda se stala turistickým centrem jak v létě (cyklisté), tak v zimě (lyže).
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 715 | 729 | 727 | 652 | 647 | 545 | 465 | 92 | 73 | 63 | 44 | 25 | 33 | 29 | 34 |
| Počet domů | 140 | 142 | 137 | 137 | 137 | 137 | 136 | 97 | 97 | 20 | 17 | 18 | 15 | 25 | 30 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Hojná Voda byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Kaplice, ale v roce 1950 v okrese Trhové Sviny. Od roku 1960 je částí obce Horní Stropnice v okrese České Budějovice. V roce 1950 k obci patřila Dobrá Voda.[11]
Okolí
[editovat | editovat zdroj]Prales Hojná voda se nachází v katastru sousedních Starých Hutí, na východním úbočí Vysoké (1034 m n. m.). Je složen převážně z bukového a smrkového porostu. Byl založen ve stejné době, jako Žofínský prales, jež byl založen hrabětem Buquoyem a nachází se kousek od Černého Údolí. Dá se odtud jet na Pohorskou Ves, Leopoldov a Pohoří na Šumavě s Pohořským potokem. Pro pěší a cyklisty vede také cesta z Čech do Rakouska směrem na Weitru.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zvonice z poloviny 16. stol.[12]
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Bývalá pekárna
- Zvon setkávání (2850 kg vážící zvon o tónu cis1[13] od zvonaře Rudolfa Pernera z Pasova) v moderní zvonici z mrákotínské žuly, skla a oceli[14]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]V Hojné Vodě čp. 24 (napravo od současné budovy čp. 23) se narodil v roce 1914 vojenský letec František Binder.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svaté Anny na počátku 20. století -
Místo zaniklého kostela -
Zvonice v Hojné Vodě -
Zvonice v Hojné Vodě -
Fara -
Hřbitov v Hojné Vodě -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Bývalá pekárna -
Zvon setkávání -
Rozhledna na Kraví hoře -
Skalní útvary na Kraví hoře
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Tento článek obsahuje materiál získaný pod licencí GFDL ze serveru Wikimapy.cz.
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 190.
- ↑ a b KROUPA, Stanislav. Hory pout zbavené : města a vesnice v oblasti Novohradských a Slepičích hor. [s.l.]: Bohumír Němec-Veduta ISBN 8086829170. OCLC 82438345 S. 21–24.
- ↑ kostel sv. Anny v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
- ↑ Hojné Vodě se říká Hojná nejen proto, že tady bylo vždycky vody dost, ale také proto, že byla hojivá. České Budějovice [online]. 2020-10-18 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online.
- ↑ MÍŠKOVÁ, Jana. Aplikace regionální kultury do výuky v souvislosti s rozvojem čtenářské gramotnosti [online]. Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci, 2014 [cit. 2022-07-28]. Diplomová práce. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-07-28.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 146, 84. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Zvonice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
- ↑ NEDVĚD, Petr. „…Rožmberské roky, aneb v Hojné vodě 420 let zpátky…“. Stropnický zpravodaj. Říjen 2012, čís. 221, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Zvon setkávání v Hojné Vodě v Novohradských horách zve k návštěvě i meditaci. Region [online]. 2021-01-15 [cit. 2021-07-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KROUPA, Stanislav. Hory pout zbavené. České Budějovice: Veduta, 2006. 244 s. ISBN 80-86829-17-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hojná Voda na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Voda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hojná Voda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
