Dileniovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Hodarovité)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDileniovité
alternativní popis obrázku chybí
Dilenie indická (Dillenia indica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád dileniotvaré (Dilleniales)
Čeleď dileniovité (Dilleniaceae)
Salisb., 1807
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dileniovité (Dilleniaceae) je jediná čeleď řádu dileniotvaré (Dilleniales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to převážně dřeviny se střídavými jednoduchými listy s nápadně souběžnou, zpeřenou žilnatinou a pravidelnými květy. Čeleď zahrnuje přes 300 druhů v 11 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa, na jižní polokouli místy přesahuje i do mírného pásu. Plody dilenie indické a některých dalších druhů jsou jedlé. Dilenie a hibercie jsou pěstovány v tropech jako okrasné rostliny.

Dilenie D. suffruticosa na indonéské známce

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zástupci dileniovitých jsou jednodomé nebo výjimečně dvoudomé liány, keře a stromy, výjimečně i bylina|byliny (rod Acrotrema). Listy jsou jednoduché, u většiny zástupců střídavé (vstřícné u jediného madagaskarského zástupce), s celokrajnou nebo zubatou čepelí, bez palistů. Některé druhy dilenií mají křídlaté řapíky, které mohou palisty připomínat. Žilnatina je zpeřená, zpravidla s větším množstvím paralelních postranních žilek. Květy jsou pravidelné nebo částečně dvoustranně souměrné, většinou bílé nebo žluté, převážně oboupohlavné, uspořádané v úžlabních nebo koncových latách, svazečcích nebo thyrsech, případně jednotlivé. Kalich a koruna jsou obvykle tří až pětičetné, u některých zástupců i více. Koruna většinou opadává brzy po rozkvětu. Tyčinek je mnoho, jsou volné nebo částečně srostlé, často je část nahrazena sterilními patyčinkami. Gyneceum je svrchní, apokarpní až synkarpní, tvořené 1 až 5 (20) volnými nebo na vnitřní straně srostlými plodolisty. Každý plodolist obsahuje 1 až mnoho vajíček. Čnělky jsou volné. Plodem je bobule, měchýřek, tobolka nebo nažka. Nepukavé plody jsou u některých zástupců obaleny vytrvalým kalichem, který je u dilenií zdužnatělý. Semena obsahují olejnatý endosperm a malé embryo a často mají míšek.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Kuratela americká na venezuelské savaně

Čeleď zahrnuje 11 rodů a asi 300 až 400 druhů. Největší rody jsou dilenie (Dillenia, asi 60 druhů), Doliocarpus (65) a Tetracera (44 druhů). Rozšíření čeledi je pantropické, na jižní polokouli i s přesahem do teplých oblastí mírného pásu. Rod Tetracera je rozšířen v tropech téměř celého světa. V tropické Americe se vyskytuje asi 70 druhů z 5 rodů.[1]

Nejtypičtějším stanovištěm jsou nížinné tropické lesy. Curatella americana je charakteristická složka jihoamerických savan.

Ekologické inerakce[editovat | editovat zdroj]

Květy dileniovitých jsou navštěvovány zejména samotářskými včelami a brouky sbírajícími pyl. Semena mnohých druhů rozšiřují ptáci.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Cronquist řadil čeleď Dilleniaceae společně s čeledí pivoňkovité (Paeoniaceae) do řádu Dilleniales v rámci podtřídy Dilleniidae. V systému APG byla zprvu ponechána nezařazená do řádu v rámci jádrových pravých dvouděložných (tzv. Core Eudicots), v aktualizovaném systému APG III je již zařazena do samostatného řádu Dilleniales. Ten tvoří sesterskou skupinu k větvi Rosidae.[3][4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dužnaté plody dilenie indické (Dillenia indica), dilenie filipínské (D. philippinensis) i některých dalších asijských druhů jsou jedlé. Konzumují se čerstvé nebo se z nich připravují džemy, osvěžující nápoje ap. Jsou známy též jako sloní jablka. Dilenie a hibercie jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny. Listy kurately americké jsou drsné (obsahují křemičitá tělíska) a místně jsou využívány jako smirkový papír. Kmeny lián z této čeledi obsahují mnoho vody a při přeseknutí slouží v tropickém pralese jako zdroj čisté pitné tekutiny.[1][5][6][7]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Acrotrema, Curatella, Davilla, Didesmandra, Dillenia, Doliocarpus, Hibbertia, Pachynema, Pinzona, Schumacheria, Tetracera

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)  
  2. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4. Leiden, Niederlands : Foundation Flora Malesiana, 1954. (anglicky)  
  3. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online. (anglicky) 
  4. BREMER, B. et al.. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG II. Botanical Journal of the Linnean Society. říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339.  
  5. VALÍČEK, Pavel a kol.. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. (česky)  
  6. NOWAK, B.; SCHULZOVÁ, B.. Tropické plody. [s.l.] : Knižní klub, 2002. (česky)  
  7. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge : Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)  
  8. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  • Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]