Hořčice polní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHořčice polní
alternativní popis obrázku chybí
Hořčice polní
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď brukvovité (Brassicaceae)
Rod hořčice (Sinapis)
Binomické jméno
Sinapis arvensis
Linnaeus 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořčice polní (Sinapis arvensis) je jednoletá bylina z čeledi brukvovité. Je také známá pod synonymem hořčice rolní. Pochází ze Středomoří a dnes je rozšířena ve všech světadílech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lodyha je obvykle již od spodu pravidelně větvená, přímá, v dolní části chlupatá, nahoře lysá, 30 až 90 cm vysoká. Listy nedělené a řapíkaté, spodní někdy slabě lyrovitě laločné až peřenodílné, lodyžní vejčité a podlouhlé, nepravidelně zubaté, nejhořejší bývají přisedlé. Květy má čtyřčetné s korunními lístky dlouhými 7 až 14 mm, barvy sírově žluté nebo bílé, často zřetelně fialově žilkované. Květy jsou seřazené ve vrcholových hroznech. Kvete v květnu až červnu, v létě jen jednotlivě a na podzim opět hromadně. Kořen má hluboký, vřetenovitý, často silně větvený. Plody jsou zaškrcované, 3 až 8 cm dlouhé a 3 až 6 mm široké válcovité šešule, se zobanem zabírajícím často polovinu šešule, rostoucí na odstálých krátkých stopkách. Ve zralosti se rozpadá na 1 až 8 soudečkovitých, jednosemenných článků s osmi mělkými podélnými rýhami. Semena jsou skoro hladká, lesklá, 1,2 až 4 mm dlouhá a 1,5 až 3,5 mm široká, tmavočerná až červenohnědá, za vlhka silně slizovatí.

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Je to rostlina rozšiřující se jen semeny, jedna rostlina vyprodukuje až 4000 semen. Může se rozšiřovat i vodou, neboť jednotlivé díly šešule dobře plavou. Klíčení semen je nepravidelné a semena si podrží klíčivost 10 let, jsou známy případy, že vyklíčí i za 50 let. V půdě však klíčí jen semena do hloubky 6 cm, hlouběji uložená nevyklíčí, ale klíčivost si uchovávají. Semena mají tvrdou pokožku a většinou prvým rokem nevyklíčí. Je nutno, aby vlhko a nejlépe i mráz ji nejdříve narušil. Rychle střídání teplot zvyšuje klíčivost, začínají klíčit na jaře při teplotě 10 °C. Je-li dostatečně vlhko a dostanou se do vhodných podmínek, klíčí postupně po celý rok. Po průchodu semen zažívacím traktem zvířat si semena podrží klíčivost ještě z 5 – 25 %, podle druhu zvířete.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Hořčice polní je plevelnou rostlinou rostoucí v obilovinách i okopaninách. Zapleveluje jařiny i ozimy. Její růst je obdivuhodně rychlý, zastiňuje vzrostlé osení a odčerpává pěstovaným plodinám vodu i živiny. Její rychlý vzrůst a dlouhá doba klíčivostí semen je obtížným hospodářským problémem. Roste převážně ve vápnitých půdách hlinitých a slínitých. Je to rostlina dost teplomilná, v chladných oblastech ji nacházíme jen přechodně. V bohatých půdách vytváří silně větvené exempláře. Část zralých semen se sklidí současně s obilím a při používání nečištěného zrní pro další výsev se rozšiřuje do dalších polí.

Jako pícnina není vhodná, neboť působí dráždivě na zažívací ústrojí zvířat a způsobuje hořkost mléka. Listů lze využívat jako jarní zeleniny. Je to dobrá medonosná rostlina.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dr. Miloš Deyl: Plevele polí a zahrad. Nakladatelství čsl. akademie věd, Praha, 1956

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]