Hlaváček plamenný
 Hlaváček plamenný | |
|---|---|
 Hlaváček plamenný (Adonis flammea) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | pryskyřníkovité (Ranunculaceae) |
| Rod | hlaváček (Adonis) |
| Binomické jméno | |
| Adonis flammea Jacq., 1776 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlaváček plamenný (Adonis flammea) je druh rostliny z čeledi pryskyřníkovitých. Někdy byl též nazýván jako ohníček plamenný nebo hlaváčkovec plamenný.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednoletou rostlinu dorůstající nejčastěji výšky 15–50 cm.[1][2] Lodyha je přímá, jen v horní části chudě větvená, dole chlupatá, jinak roztroušeně chlupatá až lysá.[1] Listy jsou střídavé, vícenásobně zpeřené, dolní jsou řapíkaté, horní listy jsou pak přisedlé. Čepele je rozčleněná ve velmi úzké úkrojky, cca 0,2–0,6 mm široké.[1] Květy jsou jednotlivé a mají asi 1,5–3,5 cm v průměru.[1] Kališních lístků je 5, jsou přitisklé ke koruně, vejčité až úzce vejčité, na vnější straně bělavě vlnatě chlupaté.[1][3] Korunních lístků bývá 5–8, jsou ohnivě červené (výjimečně slámově žluté), na bázi často s tmavou skvrnou, jsou úzce vejčité a ž úzce eliptické, nejčastěji 8–10 (zřídka až 15) mm dlouhé. Kvete v květnu až v červenci.[3] Plodem je nažka, která je asi 2,5–3,5 mm dlouhá, s dolíčkatými prohlubeninami, s tmavou skvrnou na špičce, na vrcholu zakončená krátkým přímým zobánkem, cca 0,5 mm dlouhým. Nažky jsou uspořádány do souplodí. Počet chromozómů je 2n=32.[3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Hlaváček plamenný roste přirozeně v jižní až střední Evropě, ve východním Středomoří, dále roste v Malé Asii, v oblasti Kavkazu, na východ až po Írán.[1] V České republice rostl v minulosti dosti běžně v teplých oblastech středních až severozápadních Čech a na jižní Moravě jako polní plevel na polích a úhorech. Ve 20. století ale začal rychle ubývat a zhruba od poloviny 20. století z ČR zcela vymizel a byl veden jako vyhynulý druh flóry ČR. V posledních letech byl však opět nalezen na několika málo lokalitách na jižní Moravě, je řazen ke kriticky ohroženým druhům flóry ČR, kategorie C1.
Možnosti záměny[editovat | editovat zdroj]
Podobným druhem je hlaváček letní (Adonis aestivalis), který však má na rozdíl od hlaváčku plamenného lysé kališní lístky a má také jiný odstín barvy korunních lístků, jsou spíš cihlově červené, nikoliv ohnivě červené. Hlaváček roční (Adonis annua) má širší korunní lístky, kališní lístky odstálé od korunních.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f KŘÍSA, Bohdan. Adonis L. et Adonanthe Spach. In: HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha: Academia, 1988. S. 468–471.
- ↑ FISCHER, Manfred A. et al. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz: [s.n.], 2005. (německy)
- ↑ a b c d HROUDA, Lubomír. Ranunculaceae Juss.. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 108–128.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hlaváček plamenný na Wikimedia Commons
