Hilary Hahn
| Hilary Hahn | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Narození | 27. listopadu 1979 (46 let) Lexington, Virginie  Spojené státy americké |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | houslistka a klasický houslista |
| Nástroje | housle |
| Vydavatel | Deutsche Grammophon |
| Ocenění | Cena Echo Klassik pro instrumentalistu roku (2002) cena Echo Klassik — Klasika pro děti (2007) Herbert von Karajan Prize (2021) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hilary Hahn (* 27. listopadu 1979 Lexington, Virginie) je americká houslistka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Hilary Hahn vyrůstala v Baltimoru. Její předkové pocházeli z německé spolkové země Porýní-Falc, konkrétně z města Bad Dürkheim, avšak z rodiny německy hovoří pouze ona. Ovládá také francouzštinu[1] a japonštinu.[2]
Její první významnou učitelkou hry na housle byla Klara Berkovich, zástupkyně ruské houslové školy z Oděsy. V deseti letech přešla na Curtis Institute of Music ve Filadelfii k profesoru Jashovi Brodskému, poslednímu následovníkovi belgické houslové tradice skladatele Eugèna Ysaÿe.
Své první veřejné vystoupení absolvovala houslistka již ve svých šesti letech. V deseti letech věku měla svůj první celovečerní sólový koncert, ve dvanácti hrála poprvé s malým komorním orchestrem a později též s velkým orchestrem (Baltimore Symphony Orchestra). Od té doby lze napočítat celkem přes 800 koncertů Hilary Hahnové po celém světě, z toho přes 500 s orchestry. Vystupovala ve více než 200 městech v 27 zemích na čtyřech kontinentech, přičemž spolupracovala se 150 dirigenty.
Repertoár
[editovat | editovat zdroj]
Jako své debutové CD nahrála roku 1997 jednu sonátu a dvě partity pro sólové housle Johanna Sebastiana Bacha. Na svém dalším albu přednesla Beethovenův houslový koncert, s nímž jako 15letá debutovala v Německu. V roce 2000 natočila také jeden z houslových koncertů Edgara Meyera, který autor věnoval přímo jí. O rok později houslový koncert Johannese Brahmse se zřídka uváděným houslovým koncertem Igora Stravinského.
Nahrála také filmovou hudbu k hollywoodskému snímku The Village režiséra Jamese Newtona Howarda. Kromě toho je možné slyšet její houslové přednesy v písních To Russia My Homeland (na albu Worlds Apart) a Witch’s Web (na albu So Divided) americké rockové skupiny And You Will Know Us by the Trail of Dead.
V roce 2007 hrála ve Vatikánu se Struttgartským symfonickým orchestrem pod vedením venezuelského dirigenta Gustava Dudamela u příležitosti 80. výročí narození papeže Benedikta XVI. Na programu byla Novosvětská symfonie od Antonína Dvořáka (bez účasti Hahnové) a houslové skladby Giovanni Gabrieliho a Wolfganga Amadea Mozarta.[3]
V roce 2016 vystoupila Hilary Hahn v rámci festivalu Dvořákova Praha, kde spolu s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka zahrála jeden z Mozartových houslových koncertů. Rovněž v roce 2016 (a také 2017) podnikla koncertní turné po Spojených státech, v Evropě a Japonsku, při kterém uvedla šest nových skladeb pro sólové housle, které pro ni na zakázku vytvořil španělský skladatel Antón García Abril.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dvě interview s Hillary Hahn na YouTube: - Harald Schmidt a v rozhovoru s dětmi
- ↑ YouTube Interview o desce Paganiniho /Spohra
- ↑ Vorarlberger Nachrichten: Papst Benedikt empfing Gratulanten Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine. 16. dubna 2007
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hilary Hahn na Wikimedia Commons - Ausführliche Životopis na oficiálních stránkách
- Oficiálních stránky houslistky (anglicky)
- Webové stránky Deutsche Grammophon o H. Hahn Archivováno 1. 2. 2016 na Wayback Machine.
- Životopis na Klassikakzente
- Diskografie na Klassikakzente
