Henry Briggs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Henry Briggs
Narození 1. února 1561
Úmrtí 26. ledna 1630 (ve věku 68 let)
Oxford
Alma mater St John's College
Povolání matematik a vysokoškolský pedagog
Zaměstnavatel Gresham College
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Canon logarithmorum

Henry Briggs (únor 1561 Warleywood, Anglie26. ledna 1630 Oxford) byl anglický matematik známý hlavně tím, že nahradil do té doby používaný Napierův logaritmus dekadickým logaritmem (logaritmus o základu 10).

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Warley Wood, blízko Halifaxu v Anglii. Vystudoval latinu a řečtinu na místním gymnáziu, poté byl v roce 1577 přijat na St John's College, v Cambridge, kterou dokončil v roce 1581.
V roce 1588 byl zvolen odborným asistentem na St. John's. Roku 1592 začal přednášet fyziku dle podkladů od Thomase Linacra, a rovněž vedl i přednášky matematiky. V této době se začal zajímat o navigaci a astronomii, při níž spolupracoval i s Edwardem Wrightem. V roce 1596 se stam prvním profesorem geometrie na nedávno založené Gresham Collage v Londýně. Zde učil téměř 23 let a učinil z ní centrum anglické matematiky, které podporovalo mimo jiné i nové myšlenky Jana Keplera. V té době Briggs získal kopii spisu Mirifici Logarithmorum Canonis Descriptio od Johna Napiera, kde autor představuje světu myšlenku logaritmu. Napierova formulace byla nevhodná pro výpočty, ale vnukla Briggsovi nápad – na svých přednáškách na Gresham Collage navrhl myšlenku logaritmu o základu 10, přičemž logaritmus o základu 10 z čísla 10 bude 1. Krátce poté napsal svůj nápad autorovi původní myšlenky.

Briggs byl aktivní v mnoha směrech. Mnozí dokonce vyhledávali jeho rady v otázkách astronomie, mapování, navigaci, dokonce i těžby. Briggs měl dva syny: Henryho, který později emigroval do Virginie, a Thomase, který v Anglii zůstal. Na počest Briggsova přispění matematice po něm byl pojmenován kráter na Měsíci.

Přínos pro matematiku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1616 Briggs navštívil Napiera v Edinburghu, aby projednal návrh na změnu Napierova logaritmu. Další rok ho navštívil znovu a ze stejného důvodu. Při těchto debatách byl Briggsův návrh přijat a při svém návratu z druhé návštěvy v Edinburghu (1617) poprvé svou myšlenku logaritmu publikoval. V roce 1619 byl jmenován profesorem geometrie na Oxfordu, o rok později rezignoval na post profesora na Gresham Collage.

1624 publikoval svou práci Arithmetica Logarithmica, která obsahuje logaritmy třiceti tisíc čísel. Tabulku později rozšířil Adriaan Vlacq a následně i Alexander John Thompson (1952) - Briggs byl první, kdo použil metodu konečného diferenciálu k výpočtu hodnot do své práce.

Dále vytvořil tabulku logaritmického sinu a tangens na setiny stupně (na 14 desetinných míst), tabulku pro přirozený sinus na 15 desetinných míst, stejně tak pro tangens a sekans. Tohle vše bylo vytištěno v Goudě roku 1631 a zveřejněno a dva roky později pod názvem Trigonometria Britannica. Tato práce byla pravděpodobně nástupcem jeho Logarithmorum Chilias Prima z roku 1617, která shrnula stručně jeho úvahy o logaritmech. Briggs také objevil binomickou větu, ačkoli v poněkud skryté formě a bez důkazu.

Briggs byl pohřben v kapli na Merton College v Oxfordu. Dr. Smith ho ve své knize Lives of the Gresham Professors charakterizoval jako bezúhonného muže, kterého nezajímá bohatství a je spokojený se svým postavením, a který upřednostnil odchod do důchodu, kde stále zůstával v pilné práci, před všemi líbivými aspekty života.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry Briggs (mathematician) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]