Zobrazení zdroje stránky Havaj

{{Různé významy|redirect=Hawaii|tento=státu USA|stránka=Havaj (rozcestník)|stránka2=Hawaii (rozcestník)}}
{{Infobox - stát USA
| název = Havaj
| originální název = {{Cizojazyčně|en-us|Hawaii}} / {{Cizojazyčně|haw|Hawai{{okina}}i}}
| oficiální název = {{Cizojazyčně|en-us|State of Hawaii}} / {{Cizojazyčně|haw|Moku{{okina}}āina o Hawai{{okina}}i}}
| vlajka = Flag of Hawaii.svg
| článek o vlajce = Vlajka Havaje
| pečeť = Seal of the State of Hawaii.svg
| článek o pečeti = Pečeť Havaje
| přezdívka = Aloha State
| mapa = Hawaii in United States (zoom) (US50) (-grid).svg
| úřední jazyk = [[angličtina]], [[havajština]]
| hlavní město = [[Honolulu]]
| největší město = [[Honolulu]]
| pořadí rozlohy = 43
| rozloha = 28 311
| rozloha souše = 16 647
| rozloha vodních ploch = 11 664
| podíl vodních ploch = 41,2
| pořadí počtu obyvatel = 40
| počet obyvatel = 1&nbsp;428&nbsp;557 (odhad&nbsp;2016<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) | url = http://www2.census.gov/programs-surveys/popest/tables/2010-2016/state/totals/nst-est2016-01.xlsx | datum vydání = 2016-12 | datum přístupu = 2017-01-13 | vydavatel = [[United States Census Bureau]], Population Division | jazyk = anglicky}}</ref>)
| hustota zalidnění = 86
| pořadí hustoty zalidnění = 13
| počet okresů = 5
| časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]]−10 ([[letní čas]] se nepoužívá)
| zeměpisná šířka = 20.8
| zeměpisná délka = -157.6
| nejvyšší bod = 4207
| průměrná nadmořská výška = 920
| nejnižší bod = 0
| guvernér = [[Josh Green]] ([[Demokratická strana (USA)|D]])
| seznam guvernérů = Seznam guvernérů Havaje
| senátoři = [[Brian Schatz]] (D)<br />[[Mazie Hirono]] (D)
| seznam senátorů = Seznam senátorů Spojených států za Havaj
| poštovní zkratka = HI
| tradiční zkratka = H.I.
| ISO = US-HI
| datum přistoupení = 21. srpna 1959
| pořadí vstupu = 50
| web = hawaii.gov
}}
'''Havaj''' ({{vjazyce2|en|'''Hawaii'''}} {{Výslovnost|həˈwaɪʲi|En-us-Hawaii.ogg}}, oficiálně '''{{Cizojazyčně|en-us|State of Hawaii}}''', {{vjazyce|haw}} '''{{Cizojazyčně|haw|Hawai{{okina}}i}}''' {{IPA2|həˈvɐjʔi}}, oficiálně '''{{Cizojazyčně|haw|Moku{{okina}}āina o Hawai{{okina}}i}}''') je [[Administrativní dělení Spojených států amerických|stát]] [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] nacházející se na [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovech]] v [[Tichý oceán|Tichém oceánu]], řazený do [[Pacifické státy|oblasti pacifických států]] v [[Západ Spojených států amerických|západním regionu USA]]. Rozkládá se jihozápadně od západního pobřeží [[Sousedící státy Spojených států amerických|kontinentálních Spojených států]], ve vzdálenosti přibližně 3200 km. Havaj je nejjižnějším státem USA.

Se svou rozlohou 28&nbsp;311 km² je Havaj [[Seznam států a teritorií USA podle rozlohy|osmým nejmenším státem USA]], v počtu obyvatel (1,4 milionů) je [[Seznam států a teritorií USA podle počtu obyvatel|40. nejlidnatějším státem]] a s hodnotou hustoty zalidnění 86 obyvatel na km² je na [[Seznam států USA podle hustoty zalidnění|13. místě]]. Hlavním a největším městem je [[Honolulu]] s 350 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou [[East Honolulu]] (50 tisíc obyv.), [[Pearl City (Havaj)|Pearl City]] (50 tisíc obyv.), [[Hilo]] (45 tisíc obyv.), [[Kailua (Havaj)|Kailua]] (40 tisíc obyv.) a [[Waipahu]] (40 tisíc obyv.). Pobřeží Tichého oceánu dosahuje na Havaji délky 1207 km.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = General Coastline and Shoreline Mileage of the United States | url = https://coast.noaa.gov/data/docs/states/shorelines.pdf | datum přístupu = 2017-01-13 | vydavatel = Noaa.gov | jazyk = anglicky}}</ref> Nejvyšším bodem státu je vrchol [[Mauna Kea]] s nadmořskou výškou 4207 m. Největšími toky jsou řeky [[Wailuku (řeka)|Wailuku]] a [[Kaukonahua]].

Havajské ostrovy obydleli někdy v prvním tisíciletí našeho letopočtu [[Polynésané]], pro Evropany objevil souostroví v roce 1778 [[James Cook]]. S evropskou pomocí následně všechny ostrovy král [[Kamehameha I.]] sjednotil do [[Havajské království|království]], které převzalo havajský název největšího ostrova. Roku 1893 byl za účasti amerických sil proveden převrat a vznikla [[Havajská republika]], jejíž území o pět let později Spojené státy anektovaly. Ty zde zřídily [[Territory of Hawaii|havajské teritorium]], které existovalo více než 60 let. Havaj se 21. srpna 1959 stala posledním, [[Seznam států USA podle vstupu do Unie|50. státem USA]].

== Historie ==
Poprvé byly [[Havajské ostrovy]] obydleny nejpozději zhruba okolo roku [[1000]] [[Polynésané|Polynésany]], patrně ze souostroví [[Markézy]] (někteří antropologové věří, že se tak mohlo stát již okolo roku [[300]], tento náhled však není dostatečně podložen). Až do konce [[18. století]] žili obyvatelé Havaje v izolované [[Kastovní systém|kastovní společnosti]] vedené náčelníky a [[šaman]]y. Řídili se nábožensko-společenským systémem různých tabu celkově nazývaným [[kapu (společenský systém)|kapu]]. V roce [[1778]] ostrovy objevil pro evropskou civilizaci na lodi ''[[HMS Resolution (1771)|Resolution]]'' [[James Cook]].

Při pobytu Jamese Cooka na Havaji abdikoval náčelník Havajských ostrovů. Během mocenských bojů o uvolněné místo byl James Cook zabit. V následujícím období v letech [[1780]] až [[1795]] se v průběhu několika bitev podařilo ovládnout ostrovy náčelníkovi Kamehamehovi.

=== Havajské království a Havajská republika ===
{{Podrobně|Seznam havajských králů}}
[[Soubor:Diamond Head Hawaii - panoramio.jpg|náhled|Pohled na Honolulu s vyhaslou sopkou [[Diamond Head]]]]
[[Soubor:Lanikai beach culture.JPG|náhled|Pláž Lanikai na ostrově Oahu]]
Po ovládnutí ostrovů a násilném připojení ostrova [[Kauai]] v roce [[1810]] sjednotil všechny ostrovy v [[Havajské království]] a sebe prohlásil králem [[Kamehameha I.]] (označovaným také jako Kamehameha Veliký).

Roku 1872 zemřel jeho potomek [[Kamehameha V.]] a havajská vláda zvolila králem [[Lunalilo|Lunalila]], který zemřel dva roky nato. V roce 1874 tedy proběhly další volby, ve kterých byl 45člennou komisí zvolen za krále [[Kalākaua]]. S touto volbou nesouhlasili domorodí obyvatelé Havaje, kteří se obávali, že Kalākaua je zastánce zájmů amerických plantážníků. Kalākaua v královském úřadu překvapil a po celou dobu zastával postoje, kterými tvrdě hájil havajskou nezávislost a zájmy chudých domorodců. Mezi lety [[1881]] a [[1883]] vyrazil jako první hlava státu ve světových dějinách na cestu kolem světa, aby zvýšil prestiž a povědomí o havajské státnosti. Během té doby předal vládu své sestře [[Liliuokalani]]. Ta zakázala imigraci [[Číňané|Číňanů]], kteří do země rozšířili neštovice, čímž ještě více rozčeřila vztahy s americkými plantážníky, kteří Číňany zaměstnávali. Po svém návratu došlo ke sporu mezi Kalākauou a [[Německo|německým]] kancléřem [[Otto von Bismarck|Bismarckem]], když se Kalākaua snažil vytvořit unii se [[Samoa|Samoou]], o jejíž kolonizaci se Německé císařství tou dobou pokoušelo. Dále byl Kalākaua v roce [[1887]] násilím donucen přijmout ústavu, která omezila jeho pravomoci. V zemi došlo k povstání na jeho podporu, které vyčerpaný Kalākaua už jen sledoval. V roce [[1891]] zemřel. Krátce předtím pronesl slavnou větu „Vyřiďte mému lidu, že jsem se snažil.“

Po Kalākauaovi nastoupila jeho sestra Liliuokalani. V roce 1890 zrušily [[Spojené státy americké|USA]] clo na cukr všem státům, což přivodilo Havaji, která dříve měla monopol, a především zdejším plantážníkům, ekonomické potíže. Havajská liga vedená plantážníky poté žádala USA o intervenci za účelem svržení královny Liliuokalani. V roce [[1892]] na území Havaje vstoupily americké jednotky. V lednu [[1893]] se Liliuokalani vzdala trůnu po dobytí jejího paláce. Havajská liga vyhlásila revoluční [[Havajská republika|Havajskou republiku]] a požádala USA o [[Anexe|anexi]] svého území. K anexi Havajské republiky došlo v&nbsp;roce [[1898]] na základě [[Newlandsova rezoluce|Newlandsovy rezoluce]]. Státem USA se Havaj stala 21. srpna 1959.

== Geografie ==
{{podrobně|Havajské ostrovy}}
[[Soubor:Hawaiianislandchain USGS.png|náhled|Havajské ostrovy]]
Největším [[ostrov]]em v Havajském souostroví je ostrov [[Havaj (ostrov)|Havaj]]. Byl vytvořen splynutím dvou velkých [[Sopka|vulkánů]] – [[Mauna Kea]] (4207 m) a [[Mauna Loa]] (4160 m). Se svým úpatím, které spočívá na mořském dně 5500 m pod hladinou [[moře]], je Mauna Kea horou s největší absolutní výškou na světě; výškový rozdíl mezi základnou a vrcholem je větší než výška [[Mount Everest]]u nad mořskou hladinou. Mauna Kea je [[sopka]] v období klidu, snad vyhaslá. Naproti tomu Mauna Loa je jednou z nejčinnějších sopek na světě. Její nejaktivnější [[Diatréma|sopouch]], [[Kilauea]], se nachází na jihovýchodním [[svah]]u. [[Obvod (geometrie)|Obvod]] vnějšího okraje [[kaldera|kaldery]] Kilauea dosahuje 13 km.

Havajské ostrovy jsou souostroví mnoha ostrovů. Hlavní ostrovy však reprezentuje osm následujících (od severozápadu na jihovýchod): [[Niihau]], [[Kauai]], [[Oahu]], [[Molokai]], [[Lanai]], [[Maui]], [[Kahoolawe]] a [[Havaj (ostrov)|Havaj]]. Součástí souostroví a zároveň i státu Havaj jsou i tzv. [[Severozápadní Havajské ostrovy]], což je řetězec malých neobydlených ostrůvků, který pokračuje od Kauai další stovky kilometrů na severozápad. Jedním z nich je i [[Midway]], jenž jako jediný z nich nespadá do státu Havaj.

== Obyvatelstvo ==
Podle [[Sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010|sčítání lidu z roku 2010]] zde žilo 1&nbsp;360&nbsp;301 obyvatel.<ref name="census2010">{{Citace elektronické monografie
 | titul = [[United States Census Bureau]], [[Sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010|sčítání z roku 2010]]
 | vydavatel = American FactFinder
 | url = http://factfinder2.census.gov/faces/nav/jsf/pages/index.xhtml
}}</ref> Havaj představuje jeden ze čtyř států USA, kde [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|nehispánští]] [[Bílí Američané|běloši]] nepředstavují většinu obyvatelstva. Má největší podíl obyvatelstva [[Asijští Američané|asijského původu]] a nejvyšší podíl [[Míšenec|míšenců]] mezi [[Lidská rasa|rasami]] ze všech států USA. K předkům mezi původními obyvateli ostrovů se hlásí něco málo přes 22 % obyvatel.

V roce 1970 tvořili běloši 38,8% obyvatel Havaje a Asiaté a Pacifičtí ostrované 57,7%.<ref>{{cite web |url=https://www.census.gov/population/www/documentation/twps0056/twps0056.html |title=Historical Census Statistics on Population Totals By Race, 1790 to 1990, and By Hispanic Origin, 1970 to 1990, For The United States, Regions, Divisions, and States |author=Population Division, Laura K. Yax |publisher= |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080725044857/http://www.census.gov/population/www/documentation/twps0056/twps0056.html |archivedate=July 25, 2008 |df=mdy-all |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2018-04-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080725044857/http://www.census.gov/population/www/documentation/twps0056/twps0056.html |datum archivace=2008-07-25 }}</ref>

=== Rasové složení ===
* 24,7 % [[Bílí Američané]]
* 1,6 % [[Afroameričané]]
* 0,3 % [[Američtí indiáni]]
* 38,6 % [[Asijští Američané]]
* 10,0 % [[Pacifičtí ostrované]]
* 1,2 % Jiná rasa
* 23,6 % Dvě nebo více ras

Obyvatelé [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|hispánského nebo latinskoamerického]] původu, bez ohledu na rasu, tvořili 8,9% populace.<ref name="census2010"/>

=== Náboženství ===
[[Soubor:Kawaiahaʻo Church.JPG|náhled|Kostel z 19. století v Honolulu]]
Většina obyvatel se hlásí ke [[křesťanství]]. Nejvíce je [[Protestantismus|protestantů]], kteří jsou ovšem roztříštěni do řady malých [[Církev|církví]] a [[denominace|denominací]] (největší protestantskou církví je [[United Church of Christ]], k níž se hlásí asi 3 % obyvatel), takže největší organizovanou [[náboženství|náboženskou]] skupinu představuje [[římskokatolická církev]].

* [[Křesťanství|křesťané]] – 68 %
** [[Protestantismus|protestanti]] – 42 %
*** [[United Church of Christ]] – 3 %
*** [[baptisté]] – 2 %
*** [[Evangelická církev metodistická|metodisté]] – 2 %
** [[římskokatolická církev|římští katolíci]] – 24 %
* [[Buddhismus|buddhisté]] – 9 %
* [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormoni]] – 2 %
* ostatní (zejména [[šintoismus|šintoisté]], [[taoismus|taoisté]], [[pohanství|paganisté]]; tradiční havajská náboženství<ref>[https://info.dingir.cz/2023/12/mauna-kea-veda-a-posvatno-v-dialogu/ Mauna Kea: věda a posvátno v dialogu] : [[Náboženský infoservis]], 18. 12. 2023</ref>) – 5 %
* bez vyznání – 18 %

== Zajímavosti ==
[[Soubor:Entrevue de l'expedition de M. Kotzebue avec le roi Tammeamea dans l'ile d'Ovayhi, Iles Sandwich (detailed).jpg|náhled|Král [[Kamehameha I.]] a velitel ruské expedice kolem světa [[Otto von Kotzebue]] roku 1816]]
Havajané praktikovali [[Lidská oběť|lidské oběti]] bohům. Jako oběti sloužili otroci ''kauwa'' nebo váleční zajatci.

[[Kamehameha I.]] vedl války za sjednocení všech ostrovů pod svou vládou. Ve válkách proti vládcům ostatních ostrovů zaměstnal evropské žoldnéře v čele s Johnem Youngem a Isaacem Davisem, kteří pro něho vybudovali loďstvo evropského typu. V roce 1790 byla armáda jeho protivníka zničena při výbuchu sopky [[Kilauea]] a po bojovnících zbyly jen otisky stop. Po invazi na ostrov Oahu roku 1795 se v závěrečné bitvě mnoho poražených bojovníků vrhlo z útesu nebo bylo vytlačeno přes jeho okraj.<ref name=stingl>[[Miloslav Stingl]], Smrt v ráji, 1988. s. 91-94</ref> V roce 1898 nalezli dělníci při stavbě silnice pozůstatky 800 bojovníků poražené armády.

[[Patron]]em Havaje je [[svatý]] [[Damien de Veuster|Jozef de Veuster]], známý jako otec Damien nebo Otec malomocných, [[Belgie|belgický]] [[římskokatolická církev|katolický]] [[misionář]], který zde v letech [[1864]]–[[1889]] působil a postupně se soustředil na práci mezi nakaženými [[malomocenství]]m. Sám se posléze touto nemocí nakazil a zemřel. Je jednou z nejváženějších osobností historie Havaje a jeho sochy v nadživotní velikosti stojí před sídlem vlády Havaje a před [[Kapitol Spojených států amerických|Kapitolem]] ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]].

V silniční síti Havaje existují dálnice H-1, H-2 a H-3,<ref>http://www.fhwa.dot.gov/infrastructure/hawaii01.htm</ref> které mají přídomek „mezistátní“, přestože Havaj s žádným jiným státem nesousedí.

Mottem státu je „Ua mau ka ea o ka ʻĀina i ka pono. — The life of the land is perpetuated in righteousness.“ (tj. ''Život [rovněž - samostatnost] země se udržuje dodržováním práva [spravedlnosti].''), květinou je žlutý ibišek, stromem [[tungovník molucký]], ptákem [[berneška havajská]] a písní ''Hawaii Ponoi''.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Ross| jméno = Gregory| odkaz na autora = | titul = Cold War America| vydavatel = Infobase Publishing| vydání = | místo = | rok = 2003| isbn = | kapitola = | strany = 308| jazyk = anglicky}}</ref>

Na vlajce Havaje, jako jediného státu USA, se nachází i [[vlajka Spojeného království]].

V roce [[1868]] došlo na ostrově [[Havaj (ostrov)|Havaji]] k nejsilnějšímu a nejsmrtelnějšímu zemětřesení v historii celé Havaje o síle 7,9.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dunbar
| jméno = Paula
| titul = Significant Earthquakes Full Search, sort by Date, Country
| periodikum = www.ngdc.noaa.gov
| url = https://www.ngdc.noaa.gov/nndc/struts/results?bt_0=&st_0=&type_17=EXACT&query_17=None+Selected&op_12=eq&v_12=&type_12=Or&query_14=HI&type_3=Like&query_3=&st_1=&bt_2=&st_2=&bt_1=&bt_4=&st_4=&bt_5=&st_5=&bt_6=&st_6=&bt_7=&st_7=&bt_8=&st_8=&bt_9=&st_9=&bt_10=&st_10=&type_11=Exact&query_11=&type_16=Exact&query_16=&bt_18=&st_18=&ge_19=&le_19=&type_20=Like&query_20=&display_look=1&t=101650&s=1&submit_all=Search+Database
| datum přístupu = 2017-12-15
}}</ref>

Ostrov [[Niihau]] koupila roku 1864 od havajského krále Novozélanďanka skotského původu Elisabeth Sinclairová-Robinsonová. Rodina Robinsonů, která ostrov vlastní, vydala zákaz vstupu cizích osob, kromě původních ostrovanů a jejich nejbližších příbuzných.<ref name="koktejl">[http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=188:havajske-navraty-ke-koenm-sp-195889496&catid=1643&Itemid=148 Havajské návraty ke kořenům] {{Wayback|url=http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=188:havajske-navraty-ke-koenm-sp-195889496&catid=1643&Itemid=148 |date=20180407053928 }}. Koktejl. 2004 / 05 .</ref>

Asi čtyřicet soukromých velkých vlastníků havajské půdy, kteří jsou skoro všichni potomci bílých protestantských misionářů, vlastní přibližně polovinu půdy na ostrovech Oahu, Kauai, Maui, Molokai a Havaj.<ref name="koktejl"/>

Několik [[Separatismus|separatistických]] skupin prosazuje havajskou nezávislost. Havajští separatisté neuznávají [[Anexe|anexi]] [[Havajská republika|Havaje]] Spojenými státy na základě [[Newlandsova rezoluce|Newlandsovy rezoluce]] z roku 1898. Jedná se především o domorodé Havajany, kteří usilují o obnovu Havajského království.<ref>[https://zpravy.tiscali.cz/kdo-chce-zdrhnout-strycku-samovi-separatisticke-tuzby-ve-spojenych-statech-280470 Kdo chce zdrhnout strýčku Samovi: Separatistické tužby ve Spojených státech ]. Tiscali.cz. 11. července 2016.</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Havaj}}
* {{Wikicitáty|téma=Havaj}}
* {{en}} [http://hawaii.gov/ Oficiální stránky státu Havaj]
* {{en}} [http://www.hawaiitourismauthority.org/ Oficiální stránky Havajské turistické centrály]
* {{en}} {{YouTube|34Ojnyi9xLw|RealLifeLore: Why You Can't Travel Between Hawaii's Islands by Boat}}

{{Pahýl}}
{{Okresy státu Havaj}}
{{USA}}
{{Austrálie a Oceánie}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Spojené státy americké}}

[[Kategorie:Havaj| ]]
[[Kategorie:Státy v USA]]
[[Kategorie:Ostrovní státy a území]]
[[Kategorie:Havajské ostrovy]]
[[Kategorie:Polynésie]]
[[Kategorie:Pacifické státy]]