VHK ROBE Vsetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z HC Dadák Vsetín)
VHK ROBE Vsetín
Zimní stadion Na Lapači
Zimní stadion Na Lapači
NázevValašský hokejový klub ROBE Vsetín
MottoMy se vrátíme, tam kam patříme!
PřezdívkaVsacani
StátČeskoČesko Česko
MěstoVsetín
Založen1939 [1]
AsociaceČesko ČSLH
Soutěž1. česká hokejová liga
Klubové barvyzelená a žlutá
Stadion
NázevNa Lapači[2], Vsetín
Kapacita5 400 diváků[2]
Vedení
VlastníkVHK Vsetín s.r.o.
PředsedaPetr Neumann
Realizační tým
TrenérJiří Weintritt
Asistenti trenéraLuboš Rob
KapitánErik Hrňa
Klubové úspěchy
Tituly6× mistr České republiky (1994/95, 1995/96, 1996/97, 1997/98, 1998/99, 2000/01)
Oficiální webové stránky
Aktuální soupiska
Přehled medailí
Evropská hokejová liga
Bronzová medaile 1997/1998 HC Petra Vsetín
Extraliga ledního hokeje
Zlatá medaile 1994/1995 HC Dadák Vsetín
Zlatá medaile 1995/1996 HC Dadák Vsetín
Zlatá medaile 1996/1997 HC Petra Vsetín
Zlatá medaile 1997/1998 HC Petra Vsetín
Zlatá medaile 1998/1999 HC Slovnaft Vsetín
Stříbrná medaile 1999/2000 HC Slovnaft Vsetín
Zlatá medaile 2000/2001 HC Slovnaft Vsetín

VHK ROBE Vsetín (celým názvem: Valašský hokejový klub ROBE Vsetín) je Valašský klub ledního hokeje, který sídlí ve Vsetíně ve Zlínském kraji. Hokej se hrál ve Vsetíně již od roku 1904 pod názvem SK Vsetín. Pravidelně se začalo hrát teprve v roce 1938. Svůj poslední název nese od roku 2016. Od sezóny 2017/18 působí v 1. lize, druhé české nejvyšší soutěži ledního hokeje. Klubové barvy jsou zelená a žlutá.

Vsetín je se šesti tituly nejúspěšnějším celkem samostatné české nejvyšší soutěže. Také od doby, kdy se v nejvyšší české, respektive československé nejvyšší soutěži ledního hokeje hraje play-off je VHK ROBE Vsetín jediným klubem, který vyhrál titul mistra čtyřikrát (dokonce pětkrát – 1995 až 1999) v řadě za sebou a je tedy doposud posledním držitelem tohoto rekordu. Pětkrát za sebou vyhrát dokázaly před rokem 1985 jen kluby LTC Praha, HC Kometa Brno a HC Dukla Jihlava. Vsetínský klub je také jediným klubem, který v historii české ELH dokázal jako nováček vyhrát mistrovský titul (sezona 1994/1995).

Své domácí zápasy odehrává na zimním stadionu Na Lapači s kapacitou 5 400 diváků.[2]

Klubové úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cesta do nejvyšší soutěže[editovat | editovat zdroj]

Organizovaně se ve Vsetíně bruslilo již od roku 1904, kdy vznikly ledový klub a sportovní klub s 11 oddíly různorodého zaměření. Bruslilo se tehdy v zámecké zahradě, kde byl v roce 1935 také zakoupen příslušný pozemek. Po druhé světové válce se tým pohyboval střídavě od okrskové přes krajskou až po divizní soutěž.

Umělá ledová plocha byla na Lapači dobudována po čtyřech letech v roce 1966. Vsetín zahájil spolupráci s tehdejším TJ Gottwaldov a v roce 1969 poprvé postoupil do druhé celostátní soutěže. Vzhledem k častým reorganizacím systému soutěží ovšem klub částečně též kvůli administrativní stránce věci propadl v 70. letech o dva stupně níže do krajského přeboru Severomoravského kraje. V roce 1979 započala i za těchto podmínek stavba krytého stadiónu. Střecha se nad dosavadní ledovou plochou objevila v roce 1982 a práce byly i díky desetitisícům brigádnických hodin dokončeny o dva roky později. Tímto byl dán poslední impuls k definitivnímu vzestupu. V roce 1987 se Vsetín probojoval do II. národní hokejové ligy a o další čtyři roky později se zde již hrála druhá nejvyšší soutěž. I. národní hokejovou ligu Vsetín vyhrál v roce 1994 a bez porážky prošel i následnou baráží, čímž si vybojoval právo účasti v nejvyšší soutěži.

Úspěchy v extralize[editovat | editovat zdroj]

Vsetín vstoupil do nejvyšší soutěže na podzim 1994 v ročníku, v němž až do ledna probíhala výluka v zámořské NHL. Ani nováček soutěže nezahálel a angažoval Josefa Beránka ml., který se nevrátil do domovského Litvínova, protože z něj kdysi neodešel v dobrém. Vsetín se přesto nejprve pohyboval blízko konce tabulky a nechtěně tak naplňoval prognózy z okolí. Celou druhou čtvrtinu soutěže ovšem prošel Vsetín bez porážky a tato jeho série dohromady čítala 12 zápasů. Se začátkem NHL nahradil Beránka v sestavě nejlepší střelec předchozího ročníku švédské ligy Tomáš Sršeň. Stalo se tak v době, kdy již tým v zádech s brankářem Romanem Čechmánkem stoupal nezadržitelně k nečekaným výšinám. Vsetín se jako nováček umístil po základní části na 1. místě a v play off těžil z prozíravého angažování mistra světa z roku 1985 Antonína Stavjani do obrany, Rostislava Vlacha do útoku a dalších již zkušených hráčů. V play off byla nebývalá senzace dokončena, když se Vsetín probojoval do finále, ve kterém ho čekalo derby se Zlínem, jehož dres dříve oblékalo i mnoho vsetínských hokejistů. Ve čtvrtém finálovém zápase série pomohla rozhodnout o titulu mistra extraligy nezamrzlá kaluž vody, z níž puk nejsnáze vylovil Vlach, který po pouhých 18 sekundách ukončil prodloužení.

Vsetín se svým úspěchem zviditelnil, což usnadňovalo hledání posil. Mezi nejvýraznější patřili od podzimu 1995 obránce Jiří Veber a v útoku jeho jmenovec Jiří Dopita. Ten přišel do mistrovského týmu s vizitkou muže, který pomohl k prvnímu samostatnému extraligovému titulu družstvu Olomouce. Vsetín na sklonku roku čekala účast v PMEZ, která však ve svém finálovém vyústění v Kolíně nad Rýnem v konkurenci finského Jokeritu Helsinkišvédského HV71 Jönköping nedopadla dobře. V domácí soutěži se ovšem celou sezónu mužstvu dařilo držet v popředí a v play off i tentokrát přišlo správné vyvrcholení v podobě úspěšného finále s Litvínovem. Stavjaňa se dočkal v roce 1996 po jedenácti letech svého druhého titulu mistra světa, který si kromě něho z kádru Vsetína přivezli i Dopita, Veber a Čechmánek. Po sezóně odešel hledat novou motivaci k sousedům do Zlína trenér Horst Valášek. V létě 1996 bylo mužstvo posíleno o reprezentanty z obrany (Bedřich Ščerban) i útoku (Oto HaščákTomáš Kapusta) a na druhé straně též o nejlepšího nováčka minulé sezóny Ondřeje Kratěnu z Olomouce. Ještě během podzimu se opět v klubu objevil Beránek. Na evropské scéně se přesto tým tentokrát neprobil ani do závěrečných pohárových bojů. Extraligu Vsetín nicméně opanoval v základní části i v play off, v jehož finále s Vítkovicemi neztratil žádné utkání.

Do následující sezóny se podařilo angažovat i zbývající mladé útočníky, na které byl Kratěna zvyklý, tedy Jana TomajkaMichala Broše. Kromě nich se v útoku zabydloval i původem českobudějovický reprezentant a mistr světa z roku 1996 Radek Bělohlav. Po dvaceti kolech tým ovšem opustil doposud nenahraditelný kapitán Vlach, který odešel do slovenské Skalice. Kapitánské „C“ od té doby nosil Rus Alexej Jaškin, který byl v klubu od počátku jeho úspěšného tažení extraligou. Byl prvním cizincem, kterému se této cti na českém území dostalo. Nespokojení hráči potom způsobili odchod trenéra Jana Neliby, kterého nahradil asistent Zdislav Tabara. Problémy pronikly až do vrcholných řídících a organizačních složek klubu, když byli z krácení daně obviněni prezident se sportovním manažerem. Ani jeden z nich však odsouzen nebyl. Po sportovní stránce se oddílu dařilo ještě lépe než vloni. V Evropské hokejové lize skončil tentokrát na 3. místě, když se mu opět stal osudným rakouský Feldkirch. Na domácí scéně Vsetín zopakoval vítězství v základní části i v play off, kde ve finále nedal žádnou šanci Třinci. Beránek, Dopita a Čechmánek se navíc v únoru stali v Naganu olympijskými vítězi.

V létě 1998 Vsetín opět posílil, když přivítal do kádru další mistry světa a olympijské vítěze původem kladenské Pavla PateruMartina Procházku. Tým z dlouhodoběji zde působících hráčů opustili Rus Andrej Galkin, Kapusta, Beránek a především s kariérou se loučící obránce Stavjaňa. Kapitánem mužstva se stal Dopita. Na mezinárodní scéně tentokrát dal Vsetín přednost pozvání na prestižní Spengler cup ve švýcarském Davosu. Obsadil zde však předposlední místo. V extralize ovšem dominoval, když v základní části v 52 zápasech obdržel pouhých 92 gólů. Cestu za pátým titulem výrazně zbrzdila v semifinále play off Sparta. Rozhodovalo se až v samostatných nájezdech posledního pátého duelu, kde v brankách proti sobě stáli reprezentační brankáři Čechmánek a Milan Hnilička. Rozdílový gól dal vsetínský Sršeň a finále, ve kterém Vsetín po čtyřech letech potkal znovu sousední Zlín, vyznělo již jasným způsobem.

V červnu 1999 tým posílil nejproduktivnější útočník slovenské nejvyšší soutěže Ján Pardavý. Po mnoha letech však převažovaly odchody. Patera a Procházka odešli zkusit štěstí do NHL, Sršeň po mnoha letech do německého Essenu a týden před začátkem nového ročníku extraligy přešli do Sparty Broš s Kratěnou. Pro mnohé překvapivý odchod dvou olomouckých odchovanců měl příčinu v neplnění finančních závazků vedení klubu vůči hráčům. V mužstvu se posléze vystřídalo množství sotva průměrných zahraničních hráčů z Finska a Ruska a situace se vyhrotila v listopadu, kdy vzhledem k dlužným výplatám hrozilo rozprchnutí kádru. Situaci dále komplikovalo množství zranění, které zasáhlo všechny řady v klubu (Čechmánek, Veber dokonce odešel, Tomajko). Po nepodařeném pokusu o stabilní proniknutí do NHL se vrátili Patera s Procházkou. V posledních kolech základní části se do sestavy prosadil i patnáctiletý centr Jiří Hudler. Přes tyto složité podmínky se Dopita stal nejlepším střelcem extraligy se 30 góly. Problémy zmítaný tým ve čtvrtfinále play off již tradičně přešel přes České Budějovice a v semifinále si poradil i s Plzní, se kterou měl ze základní části nejhorší možnou bilanci. Finále se Spartou ovšem bylo již nad síly pětinásobného mistra, který tak nezískal právo uchopit nově vyrobenou trofej.

Finanční problémy z minulé sezóny nezmizely a ovlivnily značně léto roku 2000. Dopita kvůli nim prodloužil kontrakt až dva dny před počátkem nového ročníku. V kádru ovšem znovu převažovaly odchody. Definitivně odešli Patera s Procházkou, z útoku zmizeli dále Zbyněk Mařák s Bělohlavem, z obrany Libor Zábranský a především z branky do Philadelphie zamířil Čechmánek. Žádná posila podobná těm z minulých let do kádru nepřibyla, ale zkušený Jaroslav Kameš se v brance uvedl dobře. Nejdůležitějším se ukázalo během sezóny příchod Jiřího Burgra do útoku. V play off nejprve Vsetín opět zdolal Zlín a pak přišly na řadu postupně oba pražské kluby. Finále mělo potřetí za sebou stejné obsazení a bylo ozdobeno Dopitou, který ve třetím zápase série vstřelil v Praze Spartě 4 góly. Vsetín získal 6 titul v 7 sezónách a Dopita prolomil hegemonii krajánků hrajících NHL, kteří v minulých letech pravidelně získávali Zlatou hokejku. Po tomto ocenění ovšem ani on již vábení zámořského angažmá neodolal.

Na ústupu[editovat | editovat zdroj]

Již při finálové sérii bylo jasné, že situace před sezónou 2001/2002 bude definitivně neudržitelná. Ve vazbě se ocitnul hlavní mecenáš klubu Roman Zubík a do poslední chvíle nebylo jasné, pod jakým vlastníkem a pod čí hlavičkou klub novou sezónu začne. V tomto sporu uspělo občanské sdružení HC Vsetín. V klubu však nezůstal kámen na kameni a kdo nestačil odejít před sezónou, učinil tak během ní. Týkalo se to dokonce i dlouhodobě působícího obránce Jana Srdínka a útočníka Romana Stantiena. Mezi mladíky se vrátil pouze Vlach a do branky přišel zkušený Radovan Biegl. Klub se přesto celou sezónu dokázal udržet na dohled postupové příčce do play off. Nečekaný postup do něj se však zdařil až na jaře 2003. To již v mužstvu nebyl mladý tahoun Hudler, který ale týmu hodně pomohl v první polovině sezóny. Vsetín se musel obejít v této sezóně bez útočníků Vlacha a Ondřeje Veselého, ale zkušenostmi mu vypomáhali v obraně Jaškin a navrátivší se útočník Stantien. Avšak Slavie mířící za mistrovským titulem byla ve čtvrtfinále příliš silným soupeřem.

I na podzim 2003 vstupoval Vsetín do extraligy ještě bez hlavního finančního partnera a pokračoval ve hře především s mladíky, které z branky jistil nejvytíženější brankář soutěže Biegl. Na sklonku roku se podařilo finanční zajištění vyřešit vstupem České spořitelny, což se odrazilo i ve změně barevné kombinace na dresech ze žlutozelené na odstíny modré. V mužstvu se vystřídalo nebývalé množství hráčů, kteří zde odehráli v některých případech i jediné utkání. Ve vyrovnané druhé polovině tabulky se tým pohyboval chvíli u dna tabulky, chvíli zase těsně pod 8. místem. Nakonec ale byl rád, že se sezóna velmi nepovedla Českým Budějovicím. Mužstvu se na rozdíl od předchozího ročníku nepodařilo najít střelce, když pouze ve 4 utkáních z 52 dalo více než 4 góly. V sezóně 2004-05 Vsetín zaostal za většinou ostatních klubů již na počátku, protože neměl prostředky na angažování tolika výrazných posil z NHL. Pomoci mu měla silná vyrovnaná dvojice v brance, kam se vrátil k Bieglovi nový sportovní ředitel Čechmánek. Oba brankáři se však záhy potýkali se zdravotními problémy, což tým v říjnu srazilo dolů. Od listopadu tým, který v obraně stavěl na Rostislavovi KlesloviColumbusu a v útoku využil v několika utkáních návratu Hudlera, stoupal tabulkou vzhůru, ale výprodej skoro dvou celých řad před uzávěrkou přestupů znamenal konec všem postupovým nadějím na play off. Ve zlém se klub rozešel se Stantienem. V mužstvu se začali opět střídat různí odložení hráči a poslední kola dohrávali junioři, kteří ve své vlastní soutěži došli k republikovému titulu. Beznadějně poslední v seniorské kategorii zůstala Jihlava, na čemž nic nezměnilo ani osm vsetínských proher v řadě na závěr soutěže.

Dne 6. června 2007 rozhodla Asociace profesionálních klubů ledního hokeje, že klubu neudělí licenci a bude z Extraligy vyloučen, z důvodu zadlužení. Arbitrážní komise Českého svazu ledního hokeje dne 20. srpna 2007 potvrdila, že je vyloučení oprávněné.

Nová kapitola (2. liga)[editovat | editovat zdroj]

Hráči VHK Vsetín se připravují před třetím zápasem série play-off 2. NHL s týmem HC ZUBR Přerov v Přerově (sezona 2009/2010)

Vsetín odkoupil licenci na 2. ligu od Blanska. Byl zařazen do druholigové skupiny východ pro sezonu 2008/09.

Ve své první sezóně obsadil Vsetín po základní části 6. příčku, ačkoliv vstup do ročníku se mu příliš nevyvedl. V první čtvrtině soutěže byla znát absence společné letní přípravy, když se tým skládal až těsně před sezonou. Po základní části následoval hrací systém sudý-lichý, kde se spolu ve vzájemných zápasech utkali soupeři ze sudých a lichých příček – v této části byl Vsetín nejúspěšnějším týmem, když prohrál pouze třikrát. V play-off narazil v předkole na rivala z Nového Jičína, s nímž si poradil 2:0 na zápasy (4:3p, 3:1). Ve čtvrtfinále je čekal Hodonín, jeden z favoritů soutěže a právě tady se odehrálo velké překvapení – vsetínští již byli krok od vyřazení: v prvním zápase podlehli 0:5 a ve druhém prohrávali v poslední třetině o dvě branky, ale během deseti minut dokázal vstřelit 6 gólů a zápas tak otočit. Rozhodující zápas v Hodoníně dospěl až do samostatných nájezdů, v nichž byli úspěšnější hosté a postoupili do semifinále. Tam je čekal nabitý Šumperk a mohlo se konat další překvapení. Vsetín vedl již 2:0 na zápasy, poslední krok ale nezvládl a Šumperk celou sérii otočil. Mezi nejvýraznější osobnosti týmu patřil brankář Lukáš Plšek, matador Josef Štraub či Josef Mikeš.

Znovu na vzestupu[editovat | editovat zdroj]

Před sezónou 2016/2017 si vsetínský klub vytyčil cíl postupu do 1. české hokejové ligy, který se mu na konci sezóny taky splnil, když v umístění tabulky kvalifikace o 1. ligu získal sice stejný počet bodů s BK Havlíčkův Brod, ale dokázal jej celkově na počet gólů přestřílet. Vsetínský klub tedy bude hrát znovu po 10 letech profesionální hokej v druhé nejvyšší soutěži v ledním hokeji na území České republiky.

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[1]

  • 1904SK Vsetín (Sportovní klub Vsetín)
  • 1906BK Vsetín (Bruslařský klub Vsetín)
  • 1933Sokol Vsetín
  • 1968TJ Zbrojovka Vsetín (Tělovýchovná jednota Zbrojovka Vsetín)
  • 1994HC Dadák Vsetín (Hockey Club Dadák Vsetín)
  • 1996HC Petra Vsetín (Hockey Club Petra Vsetín)
  • 1998HC Slovnaft Vsetín (Hockey Club Slovnaft Vsetín)
  • 2001HC Vsetín (Hockey Club Vsetín)
  • 2003Vsetínská hokejová
  • 2008VHK Vsetín (Valašský hokejový klub Vsetín)
  • 2016VHK ROBE Vsetín (Valašský hokejový klub ROBE Vsetín)

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Přehled ligové účasti[editovat | editovat zdroj]

Stručný přehled

Zdroj:[3][4][5][6] [7]

  • 1939–1940: Mistroství slezské župy sk. B (2. ligová úroveň v Československu)
  • 1940–1941: Mistroství slezské župy 1. třídy (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1941–1942: Mistroství slezské župy (2. ligová úroveň v Československu)
  • 1942–1944: Mistroství slezské župy 1. třídy (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1945–1946: Mistroství 2. třídy sk. ? (4. ligová úroveň v Československu)
  • 1946–1947: Mistroství 1. třídy sk. ? (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1948–1949: Moravskoslezská divize – sk. A (2. ligová úroveň v Československu)
  • 1949–1950: Oblastní soutěž – sk. E1 (2. ligová úroveň v Československu)
  • 1956–1957: Oblastní soutěž – sk. C (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1957–1959: Oblastní soutěž – sk. F (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1959–1960: Oblastní soutěž – sk. E (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1960–1969: Severomoravský krajský přebor (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1969–1973: 1. ČNHL – sk. B (2. ligová úroveň v Československu)
  • 1973–1976: 2. ČNHL – sk. C (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1976–1977: Divize – sk. D (4. ligová úroveň v Československu)
  • 1977–1979: 2. ČNHL – sk. D (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1979–1983: Severomoravský krajský přebor (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1983–1987: Severomoravský krajský přebor (4. ligová úroveň v Československu)
  • 1987–1991: 2. ČNHL – sk. C (3. ligová úroveň v Československu)
  • 1991–1993: 1. ČNHL (2. ligová úroveň v Československu)
  • 1993–1994: 1. liga (2. ligová úroveň v České republice)
  • 1994–2007: Extraliga (1. ligová úroveň v České republice)
  • 2007–2008: bez soutěže
  • 2008–2017: 2. liga – sk. Východ (3. ligová úroveň v České republice)
  • 2017– : 1. liga (2. ligová úroveň v České republice)
Jednotlivé ročníky

Zdroj:[3][4][5][6][7]

Legenda: ZČ – základní část, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Československo Československo (1948 – 1993)
Sezóny Soutěž Úroveň Play-off, nadstavba, sk. o udržení… Poznámky
1939/40 Mistroství slezské župy sk. B 2. úroveň ?. místo Reorganizace
1940/41 Mistroství slezské župy 1. třídy 3. úroveň 1. místo Postup
1941/42 Mistroství slezské župy 2. úroveň 4. místo Sestup
1942/43 Mistroství slezské župy 1. třídy 3. úroveň ?. místo Kvalifikace
1943/44 Mistroství slezské župy 1. třídy 3. úroveň ?. místo
1944/45 Mistrovské soutěže nebyly rozehrány, nahradila je povinná účast klubů v župních turnajích
1945/46 Mistroství 2. třídy – sk. ? 4. úroveň 1. místo Postup
1946/47 Mistroství 1. třídy – sk. ? 3. úroveň ?. místo
1948/49 Moravskoslezská divize – sk. A 2. úroveň 3. místo Reorganizace
1949/50 Oblastní soutěž – sk. E1 2. úroveň 6. místo Sestup
1956/57 Oblastní soutěž – sk. C 3. úroveň 4. místo Změna skupiny
1957/58 Oblastní soutěž – sk. F 3. úroveň 3. místo
1958/59 Oblastní soutěž – sk. F 3. úroveň 3. místo Změna skupiny
1959/60 Oblastní soutěž – sk. E 3. úroveň 5. místo Reorganizace
1960/61 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň ?. místo
1961/62 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň ?. místo
1962/63 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň 6. místo
1963/64 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň ?. místo
1964/65 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň 4. místo
1965/66 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň ?. místo
1966/67 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň 6. místo
1967/68 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň 2. místo
1968/69 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň ?. místo Reorganizace
1969/70 1. ČNHL – sk. B 2. úroveň 11. místo
1970/71 1. ČNHL – sk. B 2. úroveň 12. místo
1971/72 1. ČNHL – sk. B 2. úroveň 5. místo Finálová skupina (5. místo)
1972/73 1. ČNHL – sk. B 2. úroveň 12. místo Reorganizace
1973/74 2. ČNHL – sk. C 3. úroveň 4. místo
1974/75 2. ČNHL – sk. C 3. úroveň 6. místo
1975/76 2. ČNHL – sk. C 3. úroveň 8. místo Sestup
1976/77 Divize – sk. D 4. úroveň 1. místo Postup
1977/78 2. ČNHL – sk. D 3. úroveň 6. místo
1978/79 2. ČNHL – sk. D 3. úroveň 8. místo Reorganizace
1979/80 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň ?. místo
1980/81 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň 6. místo
1981/82 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň 6. místo
1982/83 Severomoravský krajský přebor 3. úroveň 4. místo Reorganizace
1983/84 Severomoravský krajský přebor 4. úroveň 2. místo
1984/85 Severomoravský krajský přebor 4. úroveň 3. místo
1985/86 Severomoravský krajský přebor 4. úroveň 3. místo
1986/87 Severomoravský krajský přebor 4. úroveň 1. místo Postup
1987/88 2. ČNHL – sk. C 3. úroveň 5. místo
1988/89 2. ČNHL – sk. C 3. úroveň 7. místo
1989/90 2. ČNHL – sk. C 3. úroveň 4. místo
1990/91 2. ČNHL – sk. C 3. úroveň 1. místo Vítěz Postup
1991/92 1. ČNHL 2. úroveň 9. místo Skupina o udržení (1. místo)
1992/93 1. ČNHL 2. úroveň 10. místo Skupina o udržení (3. místo) Reorganizace
Česko Česko (1993 – )
Sezóny Soutěž Úroveň Play-off, nadstavba, sk. o udržení… Poznámky
1993/94 1. liga 2. úroveň 1. místo Baráž o extraligu (1. místo) Postup
1994/95 Extraliga 1. úroveň 1. místo Finále (výhra 3:1 na zápasy nad AC ZPS Zlín)
1995/96 Extraliga 1. úroveň 1. místo Finále (výhra 4:1 na zápasy nad HC Chemopetrol Litvínov)
1996/97 Extraliga 1. úroveň 1. místo Finále (výhra 3:0 na zápasy nad HC Vítkovice)
1997/98 Extraliga 1. úroveň 1. místo Finále (výhra 3:0 na zápasy nad HC Železárny Třinec)
1998/99 Extraliga 1. úroveň 1. místo Finále (výhra 3:0 na zápasy nad HC ZPS Barum Zlín)
1999/00 Extraliga 1. úroveň 3. místo Finále (prohra 0:3 na zápasy s HC Sparta Praha)
2000/01 Extraliga 1. úroveň 1. místo Finále (výhra 3:1 na zápasy nad HC Sparta Praha)
2001/02 Extraliga 1. úroveň 9. místo NeNe
2002/03 Extraliga 1. úroveň 7. místo Čtvrtfinále (prohra 0:4 na zápasy s HC Slavia Praha)
2003/04 Extraliga 1. úroveň 13. místo NeNe
2004/05 Extraliga 1. úroveň 12. místo NeNe
2005/06 Extraliga 1. úroveň 14. místo NeNe Baráž o extraligu (výhra)
2006/07 Extraliga 1. úroveň 14. místo NeNe Vyloučení ze soutěže
V letech 2007–2008 byl klub bez A-mužstva, v soutěžích přihlášena pouze mládežnická družstva.
Před sezónou 2008/09 došlo k odkupu druholigové licence od Blanska a následné obnově A-mužstva.
2008/09 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 6. místo Semifinále
2009/10 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 6. místo Čtvrtfinále
2010/11 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 13. místo NeNe Skupina o udržení
2011/12 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 5. místo Čtvrtfinále
2012/13 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 5. místo Čtvrtfinále
2013/14 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 5. místo Semifinále
2014/15 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 3. místo Finále
2015/16 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 2. místo Finále
2016/17 2. liga – sk. Východ 3. úroveň 1. místo Finále Kvalifikace o 1. ligu
2017/18 1. liga 2. úroveň 8. místo Čtvrtfinále (prohra 0:4 na zápasy s HC Energie Karlovy Vary)
2018/19 1. liga 2. úroveň 2. místo Semifinále (prohra 1:4 na zápasy s Motor České Budějovice)
2019/20 1. liga 2. úroveň 3. místo play-off zrušeno kvůli pandemii covidu-19
2020/21 1. liga 2. úroveň 3. místo Semifinále (prohra 0:4 na zápasy s HC Dukla Jihlava)
2021/22 1. liga 2. úroveň 2. místo Finále (prohra 2:4 na zápasy s HC Dukla Jihlava)
2022/23 1. liga 2. úroveň 2. místo Finále (prohra 2:4 na zápasy s PSG Berani Zlín)
2023/24 1. liga 2. úroveň 2. místo Finále (výhra 4:1 na zápasy s Berani Zlín) Baráž
Poznámky
  • 2006/07: Dne 6. června 2007 rozhodla Asociace profesionálních klubů ledního hokeje, že vsetínskému klubu neudělí licenci a bude z Extraligy vyloučen. To vše z důvodu jeho zadlužení. Vsetínské A-mužstvo se poté pro následující sezónu nepřihlásilo do žádné soutěže.

Přehled kapitánů a trenérů v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Soutěž Kapitán Trenéři Soupiska
1994/1995 Extraliga Rostislav Vlach Horst Valášek, Zdislav Tabara
1995/1996 Extraliga Rostislav Vlach Horst Valášek, Zdislav Tabara
1996/1997 Extraliga Rostislav Vlach Jan Neliba, Zdislav Tabara
1997/1998 Extraliga Rostislav Vlach Jan Neliba, Zdislav Tabara
1998/1999 Extraliga Jiří Dopita Zdislav Tabara, Miroslav Venkrbec
1999/2000 Extraliga Jiří Dopita Zdislav Tabara, Miroslav Venkrbec
2000/2001 Extraliga Jiří Dopita Jan Neliba, Zdislav Tabara
2001/2002 Extraliga Rostislav Vlach Jan Neliba, Zdislav Tabara Zde
2002/2003 Extraliga Roman Stantien Jan Neliba, Zdislav Tabara Zde
2003/2004 Extraliga Roman Stantien Zdislav Tabara, Jiří Režnar, Jan Neliba Zde
2004/2005 Extraliga Rostislav Vlach Zdislav Tabara, Jiří Režnar, Jan Neliba Zde
2005/2006 Extraliga Tomáš Demel Vladimír Jeřábek, Břetislav Kopřiva - Břetislav Kopřiva, Rostislav Vlach Zde
2006/2007 Extraliga Luboš Rob Břetislav Kopřiva, Rostislav Vlach Zde
2007/2008
2008/2009 2. liga – sk. Východ Dalibor Gergela Viktor Hlobil, Jaroslav Plachtovič Zde
2009/2010 2. liga – sk. Východ Pavel Zavrtálek Juraj Jurík, Josef Štraub, Luboš Jenáček Zde
2010/2011 2. liga – sk. Východ Daniel Vaněk Juraj Jurík, Josef Štraub, Luboš Jenáček Zde
2011/2012 2. liga – sk. Východ Daniel Vaněk Viktor Hlobil, Luboš Jenáček Zde
2012/2013 2. liga – sk. Východ Daniel Vaněk Viktor Hlobil, Luboš Jenáček Zde
2013/2014 2. liga – sk. Východ Daniel Vaněk Juraj Jakubík, Viktor HlobilJiří Weintritt, Viktor Hlobil Zde
2014/2015 2. liga – sk. Východ Daniel Vaněk Viktor Hlobil, Luboš Jenáček Zde
2015/2016 2. liga – sk. Východ Daniel Vaněk Viktor Hlobil, Luboš Jenáček Zde
2016/2017 2. liga – sk. Východ Pavel Mojžíš Jiří Dopita, Luboš Jenáček Zde
2017/2018 1. liga Radim Hruška Jiří Dopita, Luboš Jenáček Zde
2018/2019 1. liga Ondřej Holomek Jiří Dopita, Luboš Jenáček

Roman Peschout

Zde
2019/2020 1. liga Jiří Dopita, Luboš Jenáček

Roman Peschout

2020/2021 1. liga Jan Srdínko, Luboš JenáčekRoman Stantien, Jan Srdínko, Luboš Jenáček

Roman Peschout

2021/2022 1. liga Roman Stantien, Jan Srdínko, Roman Peschout
2022/2023 1. liga Roman Stantien, Jan Srdínko, Roman PeschoutJiří Weintritt, Radim Kucharczyk, Roman Peschout
2023/2024 1. liga Erik Hrňa Jiří Weintritt, Luboš Rob, Roman Peschout

Osobnosti vsetínského hokeje[editovat | editovat zdroj]

Mistři světa a olympijští vítězové[editovat | editovat zdroj]

Další významní hráči klubu[editovat | editovat zdroj]

Ocenění jednotlivců[editovat | editovat zdroj]

Účast v mezinárodních pohárech[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[8]

Legenda: SP – Spenglerův pohár, EHP – Evropský hokejový pohár, EHL – Evropská hokejová liga, SSix – Super six, IIHFSup – IIHF Superpohár, VC – Victoria Cup, HLMI – Hokejová liga mistrů IIHF, ET – European Trophy, HLM – Hokejová liga mistrů, KP – Kontinentální pohár

Individuální trofeje[editovat | editovat zdroj]

Počet Hráč Roky
Vítěz kanadského bodování
0
Nejlepší střelec ligy
2 Jiří Dopita 1996/19971999/2000
Nejlepší nahrávač
0
Nejlepší brankář
5 Roman Čechmánek 1994/19951995/19961996/19971997/19981998/1999
Nejlepší nováček
1 Luboš Jenáček 1994/1995
Nejproduktivnější obránce
0
Nejlepší obránce
2 Antonín Stavjaňa 1994/19951996/1997
Hokejista sezóny
4 Jiří Dopita 1996/19971997/19981998/19992000/2001
Nejlepší hráč play off
1 Rostislav Vlach 1994/1995
3 Jiří Dopita 1995/19961997/19982000/2001
1 Roman Čechmánek 1996/1997
1 Martin Procházka 1998/1999
Nejproduktivnější hráč Tipsport ELH (play off)
2 Jiří Dopita 1995/19962000/2001
1 Tomáš Sršeň 1996/1997
1 Martin Procházka 1998/1999
Nejlepší trenér
1 Horst Valášek 1994/1995
1 Zdislav Tabara 2000/2001

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b "Narozeniny vsetínského hokeje" [online]. hc-vsetin.cz [cit. 2019-04-09]. Dostupné online. 
  2. a b c "Informace o stadionu" [online]. hc-vsetin.cz [cit. 2019-04-09]. Dostupné online. 
  3. a b Karel GUT, Václav PACINA - Malá encyklopedie ledního hokeje, Olympia Praha, 1986
  4. a b "Přehled sezón" [online]. avlh.sweb.cz [cit. 2019-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-30. 
  5. a b "Archiv soutěží" [online]. vysledky.lidovky.cz [cit. 2019-04-09]. Dostupné online. 
  6. a b "Historické tabulky" [online]. hc-vsetin.cz [cit. 2019-04-09]. Dostupné online. 
  7. a b Jaroslav Janiš - Lední hokej v Lazích, 1988
  8. "Hockey Archives" [online]. hockeyarchives.info [cit. 2019-04-09]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]