Přeskočit na obsah

Gracchus Babeuf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gracchus Babeuf
Gracchus Babeuf (1794)
Gracchus Babeuf (1794)
Narození23. listopadu 1760
Saint-Quentin
Úmrtí27. května 1797 (ve věku 36 let)
Vendôme
Příčina úmrtípoprava stětím
Povoláníspisovatel, archivář a politik
Tématafilozofie
Politická příslušnostSpiknutí rovných
Manžel(ka)Marie-Anne Babeuf
DětiÉmile Babeuf
Camille Babeuf
Caïus Babeuf
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François-Noël Babeuf (23. listopadu 1760 Saint-Quentin27. května 1797 Vendôme), známější jako Gracchus Babeuf (jméno Gracchus si dal podle starověkých římských politiků a reformátorů bratří Gracchů), byl francouzský revoluční politický agitátor a novinář, propagátor rovnostářských myšlenek a prvním filosofem komunismu.[1] Zastával názor, že všichni mají nárok na rovný podíl všech statků. Byl popraven za účast na Spiknutí rovných.

Gracchus Babeuf se narodil v plebejské rodině ve městě Saint-Quentin. Znalosti a revoluční postoje získal od svého otce Clauda Babeufa, nepochopeného vzdělance, vyznamenaného majora, živícího se těžkou fyzickou a málo placenou prací poté, co opustil francouzskou královskou armádu. Claude Babeuf přečetl množství filosofických knih, uměl latinsky, německy a vynikal i v matematice. Navzdory nedostatku peněz mladý Babeuf získal vzdělání od otce, který ho vedl kromě teorií o sociální spravedlnosti i k astronomii a geometrii. Babeuf už ve třinácti znal dějiny Říma. Mládí strávil v Pikardii a živil se jako písař v šlechtickém katastru. Zkušenosti s listinami a privilegii šlechty, čtením Rousseaua, Morellyho, Mesliéra a Mablyho, dospěl k protifeudálním názorům a k návrhu agrární a ekonomické reformy. Mladý Babeuf našel cestu k filozofii Rousseaua (zajímavostí je, že své děti pojmenoval dokonce podle knihy Emil nebo o výchově jako Emila a Žofii). V roce 1789 napsal brožuru, kde deklaruje daňovou reformu (progresivní zdanění), dále propaguje program radikálních agrárních reforem, zrušení feudálních poplatků a přerozdělení půdy. S Darthéem, Germainem, Peletier, Maréchalem, Buonarottim a Ferdinandem Dubois z Fosseux začal vydávat revoluční pamflety a organizovat vůbec první významné egalitářské povstání – Spiknutí rovných. Revolucionáři se organizovali v malých izolovaných skupinách, aby v případě zatčení byly ztráty minimální; byla zřízena skladiště zbraní a střeliva. I přes vynikající organizaci byli už 10. května vůdcové povstání zatčeni poté, co bylo prozrazeno Grisselem. Direktorium v té době vyhlásilo výjimečný stav. Direktorium zřídilo speciální soud ve Vendôme, jehož výsledkem byla Babeufova poprava 28. března 1797. Babeuf své poslední chvíle využil jako revoluční tribunu k obžalobě tehdejší vlády.[2]

Dílo a ideologie

[editovat | editovat zdroj]

V jeho politických idejích ho ovlivnili zejména francouzští filozofové Jean Jacques Rousseau s důrazem na přirozená práva člověka a Gabriel Bonnot de Mably svým filozofickým odmítnutím soukromého vlastnictví.[3] Rousseaův i Mablyho vliv se dobře zračí například v úvodním provolání plakátu Analyse de la Doctrine de Babeuf, který nechal Babeuf rozvěsit na ulicích Paříže roku 1796, kde se píše: "Příroda dala každému člověku právo podílet se rovným dílem na veškerém vlastnictví".[4]

Dle Lukáše Perného[2] by se dala Babeufova sociální utopie shrnout od následujících bodů:

  • půda nemůže patřit podle zákonů přírody nikomu, ale všem (rozdělení půdy nemajetným);
  • všichni lidé jsou si rovni (rovni si budou řemeslníci, právníci, umělci, učenci, rolníci i dělníci, nakolik všichni budou vyrábět a účastnit se výměny výrobků);
  • osobní majetek vystřídá majetek společný (kolektivní vlastnictví), ve společnosti zavládne blahobyt a pokrok;
  • ve společnosti budou existovat rodiny, které budou sociální zabezpečené.

Bude zde aplikováno v praxi právo na práci, stroje a vynálezy budou sloužit ve prospěch obecného blaha, bude zajištěno všeobecné vzdělání a informace pro každého. Společnost bude povinna postarat se o starých, bezmocné a děti. Projektoval tedy dle Lukáše Perného "beztřídní společnost, kde nebude ani vykořisťovatelů, ani vykořisťovaných; společnost bude správou a obecně informovaná-povolání budou přerozděleny tak, aby nebylo ani přebytku, ani nedostatku - plánování výroby. Klasických obchodníků nahradí distributoři, kteří nebudou shromažďovat nadhodnotu. Přerozdělení produktů bude vázáno na nadání duševní a fyzické a povinnost pracovat; ideály společenství budou bratrství a blaho, spravedlnost, věrnost, poctivost a upřímnost."[2]

Myslíte, že rozhořčených 24 milionů nic neznamená? Myslíte, že souhlas jednoho milionu sloužícímu zlatu může vyvážit nutné následky tohoto citu a zaručit tak trvání a beztrestnost vaší tyranie a zachránit ji před zkázou? Francouzská revoluce nám ukázala četné důkazy, že nespravedlnosti, ať jsou jakkoli staré, lze taktéž vymýtit, že naopak jejich přebujenost a únava z dlouhého života žádá jejich zničení co nejnaléhavější![5]

Kdyby všichni lidé měli vždy výchovu, kdyby nebyly zotročení hloupými předsudky, které jim tak dlouho zabraňovaly v poznání toho, co jsou a jakou mají cenu, nikdy by se většina nepodrobila a nestrpěla by ponižující okovy, které jí vnutila menšina … Nikdy by nebyl takzvaný třetí stav odsouzen k utrpení ak tomu, aby dělal příjemný život těm, kteří měli tu odvahu, že se prohlásili za první stav.[5]

Příroda dala každému člověku stejné právo na plné užívání produktů. … Cílem společnosti je bránit tuto rovnost, často napadenou ve stavu přírody silnými a bezbožnými, a společně přispívat k společnému štěstí … Příroda každému uložila povinnost pracovat … Práce a potěšení by měly být společné … Ve společnosti by neměly být ani bohatí, ani chudí … Bohatí, kteří se nevzdávají svého nadbytku ve prospěch chudých, jsou nepřátelé lidí. … Cílem revoluce je zničit nerovnost a obnovit společné štěstí lidí … Každý občan je povinen obnovit a obhajovat v ústavě z roku 1793 vůli a štěstí lidí.[6]

Babeuf o nerovnosti:

Ať už menšina, která se vykrmuje, užívá vše a nemá jiné roboty pouze starosti o své nenasytné choutky, nemoří více hladem obrovskou většinu, která skutečně vyrábí a pracuje. Ať představitelé této většiny stanou se všichni zároveň výrobci a spotřebiteli v takovém poměru, aby všechny potřeby byly uspokojeny a aby nikdo více netrpěl bídou ani únavou. … Spravedlnost, věrnost, poctivost a upřímnost vždy a všude! Ať má každý svou funkci, kterou by svědomitě zastával a která by mu zajistila šťastný život, ale nic víc, protože štěstí je potřeba pro všechny (musí být) rovnoměrně rozděleny mezi všechny.[5]

Babeuf o obchodu:

Obchodníci vykořisťují jiných kteří se nechají vykořisťovat; kromě toho se spekulanti a obchodníci spojují, aby zcela ovládli skutečného výrobce, aby mu mohli stále říkat: pracuj hodně, ne málo, jinak nebudeš mít práci a nebudeš vůbec jíst.[5]

MANIFEST ROVNÝCH (ukázka):

Patnáct století jste žili jako otroci, a tedy nešťastní. Posledních šest let sotva dýcháte, čekáte na nezávislost, svobodu a rovnost. … Už dost dlouho, a příliš dlouho, méně než milion jednotlivců zlikvidovalo to, co patří 20 milionům jejich druhu, jejich rovnost. Otevřete své oči a svá srdce plnosti štěstí: poznejte a zvěstujte s námi REPUBLIKU rovnat.[7]

Babeuf před smrtí:

"Je ctí zemřít pro věc Ctnosti. Jako oběť dlouhodobé revoluce jsem smířen s mučednictvím. ... opustit rodinu, děti, drahou manželku, bylo by více než nesnesitelné, kdybych neviděl na konci ztracenou svobodu a vše, co patří upřímným republikánům ... Nevěřte, že lituji, že jsem se obětoval pro nejkrásnější věc: kdyby i všechno mé úsilí bylo neužitečné pro ni, splnil jsem svůj úkol. ... Nechápal jsem jiný způsob vás učinit šťastnými než společným blahem. Je přinejmenším sladké umírat s vědomím tak čistým, jako je moje ... Jednoho dne, až perzekuce ochabne, snad poctiví budou dost svobodně dýchat, aby mohli položit několik květů na náš hrob a až bude možná znovu myslet na prostředky, jak zajistit lidstvu štěstí, které jsme mu doporučovali, zde můžeš vyhledat, v těch hadrech a představit všem vyznavačům rovnosti ... ubohou sbírku různých fragmentů, které obsahují všechno to, co korupčníci nazývají mými sny."[5]

  • BABEUF, Gracchus. Projevy, články a listy. Překlad Stanislav Lyer. 1. autoris. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1954. 85 s.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ERENBURG, Ilja Grigorjevič. Gracchus Babeuf: spiknutí rovných. Praha: Aventinum, 1931. 190 s. [Historický román.]
  • FISCHER, Jan Otokar a kol. Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století. Díl 1., 1789–1870. 2. vyd. Praha: Academia, 1981. 657 s. [Stať „Zárodky sociálního myšlení 19. století (Babeuf)" je na str. 56–59.]
  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9. [Stať „Babeuf" je na str. 537–539.]
  • VOZKA, Jaroslav. Gracchus Babeuf, vůdce spiknutí rovných. V Praze: Práce, 1947. 72 s. [Odborné pojednání.]
  • PERNÝ, Lukáš. Babeuf zvaný Gracchus, organizátor sprisahania rovných. In: DAV DVA – kultúrno-politický magazín, 2019
  1. RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 579 s. Dějiny filosofie; sv. 9. ISBN 80-7298-109-9, s. 537–539
  2. a b c PERNÝ, Lukáš. Babeuf zvaný Gracchus, organizátor spiknutí rovných. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. kol.: Malá československá encyklopedie A-Č, Praha, Academia 1984.
  4. http://www.marxists.org/history/france/revolution/conspiracy-equals/1797/placard.htm
  5. a b c d e f BABEUF, Gracchus. Projevy, články a listy. Překlad Stanislav Lyer. 1. autoris. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1954. 85 s.
  6. Analysis of the Doctrine of Babeuf. www.marxists.org [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  7. Gracchus Babeuf and the Conspiracy of the Equals. www.marxists.org [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]