Gloriet (Poděbrady)
| Gloriet s terasami | |
|---|---|
.jpg) Poděbradský altán Gloriet po první etapě rekonstrukce provedené na podzim 2017 | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | 1818–1820 |
| Stavebník | Fridrich a Veronika Ulrychovi |
| Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech |
| Poloha | |
| Adresa | zahrada evangelické fary, Poděbrady,  Česko |
| Ulice | Husova |
| Souřadnice | 50°8′39,5″ s. š., 15°6′46,85″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14597/2-1938 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gloriet v Poděbradech (okres Nymburk, Středočeský kraj) je klasicistní vyhlídkový altán vystavěný v první polovině 19. století na terase nad řekou Labe (nyní Labské nábřeží). Jeho součástí jsou terasy s vinným sklepem. Původně patřil k již zaniklému statku. Od roku 1901 je součástí zahrady evangelické fary a jeho vlastníkem je Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech. Altán je jedinou zachovanou stavbou svého druhu v Poděbradech a širokém okolí.[1][2][p 1]
Gloriet je s přilehlými terasami chráněn jako kulturní památka.[3] Dle památkového katalogu Národního památkového ústavu se jedná o ojedinělý typ glorietu, který je hodnotný architektonicky i urbanisticky.[4]
Budova prošla za dobu své existence dvěma opravami. V druhé dekádě 21. století bylo zjištěno hrozící celkové narušení její statiky.[5] Vlastník objektu shromažďuje prostředky potřebné k rekonstrukci.[6][7] První etapa rekonstrukce proběhla na podzim 2017.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na poděbradském nymburském předměstí byl po husitských válkách založen větší hospodářský dvůr sloužící k zásobování hradu. Roku 1786 vrchnost (vlastníkem byl král Josef II.) rozhodla o rozparcelování a rozprodání pozemků tohoto dvora.[8] V roce 1809 koupila přední část dvora směrem k Labi Veronika (Weronika) Ulrychová, manželka panského sládka Fridricha Ulrycha.[9] Její manžel v letech 1818–1820 vybudoval statek, zahrnující přízemní obytný dům čp. 16 s barokizující bránou a další hospodářské budovy. Nad řekou zřídil zahradu s terasami osázenými vinohradem, na jejichž vrcholu vznikl vyhlídkový altán.[8] Fridrich Ulrych nechal gloriet vystavět pro potěšení své milované ženy a pro sebe do areálu zahrnul také vinný sklep.[6]
Stavitel Glorietu Fridrich Ulrych roku 1832 zemřel na choleru. Usedlost zůstala v držení jeho ženy Veroniky, zemřelé roku 1847. Dvorec následně převzal jejich syn František Ulrych s manželkou Jindřiškou, kteří měli děti Františka, Veroniku Karolínu (provdanou za Tomáše Bláhu) a Čeňka. Později se dvorce ujal Bláha, který však později kvůli dluhům spáchal sebevraždu.[10]
Roku 1875 statek v nucené dražbě koupil poděbradský měšťan Josef Jungl.[2] Roku 1901 jej od Junglových dědiců koupil farní sbor evangelické církve helvetského vyznání.[9] Gloriet tak stojí ve farní zahradě v těsném sousedství funkcionalistické fary a kostela vzniklého přestavbou původního obytného stavení Ulrychových.[1] Během různých akcí (například Noc kostelů) je zpřístupňován veřejnosti. Bezprostřední okolí altánu se výrazně proměnilo, řeka byla regulována a na vzniklém pásu zeleně (ulice Labské nábřeží) vede pod vzrostlými stromy frekventovaná cyklostezka.[6]
.jpg)
Roku 1965 byl Gloriet prohlášen za kulturní památku.[3] Roku 1968 bylo při revizi památek zjištěno, že gloriet je v tak špatném stavu, že hrozila jeho demolice.[2] Navzdory nedostatku financí se sboru v 70. letech podařila jeho záchrana.[11] Stav stavby se ale opět postupně zhoršoval. Došlo k degradaci zdiva a poklesu stěny altánu napojené na opěrnou zeď. Dále se ukázalo, že stavbu poškozuje nedostatečný odtok srážkové vody a její základy byly založeny v nedostatečné hloubce.[7] Po zjištění, že altánu hrozí celkové narušení statiky, majitel roku 2015 začal hledat prostředky na rekonstrukci, která musela být rozdělena do tří dílčích etap (samotný Gloriet, schodiště a terasy pod ním a konečně zbývající části teras)[11]. Prostředky na první etapu byly získány z dotací, veřejné sbírky a série benefičních kulturních akcí, jejichž hlavní část se odehrála roku 2017 v rámci cyklu „Rok pro Gloriet“ (koncerty, přednášky a jiné). Pomyslným vyvrcholením Roku pro Gloriet se v září 2017 stal benefiční festival „GlorietFest“. V jeho průběhu mimo jiné výtvarník Lukáš Kladívko na farní zahradě vytvořit prostorovou instalaci „Glory“.[12]
První etapa rekonstrukce proběhla od září do prosince 2017. Mimo jiné byla opravena vypadlá klenba, vyřešen odvod dešťové vody, opravena fasáda, podlahy a renovovány okna, dveře i kovaná mříž balkónu.[11]
Popis
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Gloriet je dvoupodlažní stavba vystavěná v klasicistním slohu na dvou terasách. Vnější průměr stavby měří asi pět metrů. Má pravidelný osmiboký půdorys.[4] Fasádu člení dvě nad sebou umístěné, bohatě profilované římsy a skutečná i slepá okna.[13] Dále ji zdobí šambrány. Do horního patra se vstupuje dveřmi z farní zahrady.[1] Patro má dřevěnou podlahu a je zaklenuté plackou.[13] V místnosti jsou umístěna čtyři oblouková okna, opatřená žaluziovými okenicemi, a dva stejně velké výklenky. Není tam žádné původní vybavení. Proti vchodu se nacházejí dvoukřídlé dveře vedoucí na malý vyhlídkový balkon o rozměrech 130 × 70 cm. Ten zdobí umělecky kovaná mříž s iniciály stavitelů FWU. Střechu altánu tvoří nízká osmiboká kopule vrcholící korouhvičkou s malou makovicí. Na ní je osazena korouhev s letopočtem 1945. Spodní patro altánu tvoří malá místnost s nepravidelnou omítanou cihelnou klenbou. Ve zdi jsou umístěny výklenky a malé okénko, podlahu pokrývají pálené cihly. Místnost je přístupná schodištěm vedoucím přes terasy.[2]
Společně s Glorietem byly postaveny také dvě kamenné terasy, na jejichž vrcholu stavba stojí.[6] Terasy jsou vyzděny z opuky a kryty pískovcovými deskami. Zpevňují je dvě souběžné zdi, kterými prochází dvě schodiště. První schodiště s odpočívadlem vede ke glorietu. Jeho sloupky byly v minulosti ozdobeny dvěma čučky.[13] Zadní schodiště zpřístupňuje vinný sklípek, vybudovaný uvnitř teras. Terasy byly původně osázeny vinnou révou. Vinice však později zanikla a výhled na řeku zakryly stromy.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Detail schodiště -
Detail fasády s volutou -
Detail okna -
Detail makovice a korouhve -
Detail poškozeného zdiva opěrné zdi -
Prostorová instalace Lukáše Kladívka Glory
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c O Glorietu [online]. Farní sbor církve evangelické v Poděbradech [cit. 2016-08-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 10. díl [online]. Poděbradské noviny, 2017. S. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-07.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-07]. Identifikátor záznamu 124991 : Altán - gloriet a terasa se schodištěm. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Gloriet s terasami [online]. Národní památkový ústav – památkový katalog [cit. 2016-08-19]. Dostupné online.
- ↑ ČEJKA, Milan. Gloriet se dočká zásadní rekonstrukce [online]. Poděbradské noviny [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08.
- ↑ a b c d e KŘÍŽ, František. O jedné malé historické památce [online]. Poděbradské noviny [cit. 2016-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10.
- ↑ a b Co je potřeba udělat? [online]. Farní sbor církve evangelické v Poděbradech [cit. 2016-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady. Město mého srdce II. Z alba minulých časů.. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2008. S. 57.
- ↑ a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradská náměstí: Vlašské náměstí [online]. Poděbradské noviny [cit. 2016-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10.
- ↑ HELLICH, Jan. Topografie Poděbrad (rukopis). [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b c LOUČ, Michal; LOUČOVÁ, Petra; FÉR, Martin; LOUNEK, Jakub. První etapa rekonstrukce Glorietu dokončena!. Poděbradské noviny. 2018, roč. 27, s. 6.
- ↑ MÍČOVÁ, Lucie. Ani déšť nesmyl příjemnou atmosféru GlorietFestu. Poděbradské noviny. 2017, roč. 26, čís. 19, s. 5.
- ↑ a b c HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum, 1998. 83 s.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HRABĚTOVÁ, Jana. Soupis památek okresu Nymburk: Nemovité památky. Díl 1. Část 2, (Mcely - Žitovlice). Poděbrady: Polabské muzeum, 1976. 91 s.
- HRABĚTOVÁ, Jana. Památky Nymburska: soupis nemovitých památek na okrese Nymburk. Poděbrady: Polabské muzeum, 1998. 114 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu gloriet v zahradě evangelické fary v Poděbradech na Wikimedia Commons - Altán Gloriet – kulturní památka na labských terasách v Poděbradech [online]. Farní sbor církve evangelické v Poděbradech [cit. 2017-10-06]. Dostupné online.
- Evidenční list nemovité kulturní památky [online]. Farní sbor církve evangelické v Poděbradech [cit. 2017-10-06]. Dostupné online.
