Globasnitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Globasnitz
Globasnica
radnice v Globasnitzu
radnice v Globasnitzu
Globasnitz Globasnica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška541 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměKorutany
OkresVölkermarkt
Globasnitz
Globasnitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha38,33 km²
Počet obyvatel1 593 (2016)
Hustota zalidnění41,6 obyv./km²
Správa
StarostaBernhard Sadovnik (Enotna Lista)
Oficiální webwww.globasnitz.at
E-mailglobasnitz@ktn.gde.at
Telefonní předvolba04230
PSČ9142
Označení vozidelVK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Globasnitz (slovinsky Globasnica) je dvojjazyčná obec v rakouské spolkové zemi Korutany, východojihovýchodně od Klagenfurtu, v okresu Völkermarkt. V obci bydlí asi 1600 obyvatel (rok 2016).

Sousední obce jsou Eberndorf, Sittersdorf, Eisenkappel-Vellach a Feistritz ob Bleiburg.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Globasnitz leží mezi jižním okrajem údolí Jauntal (údolí řeky Drávy) a severním úpatím pohoří Karavanky. Hlavní část obce, vlastní Globasnitz, leží vzdušnou čarou asi 7 km od rakousko-slovinské státní hranice.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Globasnitz je tvořen čtyřmi katastrálními územími Globasnitz (Globasnica), Wackendorf (Večna vas), Jaunstein (Podjuna) a St. Stefan (Šteben).

Obec se skládá z následujících 10 částí (v závorce používané slovinské varianty) (počet obyvatel k říjnu 2015[1]):

  • Globasnitz / Globasnica, 274
  • Jaunstein / Podjuna, 155
  • Kleindorf / Mala vas, 232
  • Podrain / Podroje, 98
  • St. Stefan / Šteben, 257
  • Slovenjach / Slovenje, 14
  • Traundorf / Strpna vas, 313
  • Tschepitschach / Čepiče, 76
  • Unterbergen / Podgora, 40
  • Wackendorf / Večna vas, 144

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Eberndorf Růžice kompasu
Sittersdorf Sever Feistritz ob Bleiburg
Západ   Globasnitz   Východ
Jih
Eisenkappel-Vellach
Zámek Elberstein
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Sv. Kryštof, freska na západní zdi farního kostela
Lucerna mrtvých a karner na hřbitově
Památník lidového básníka France Ledera

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na kopci Hemmaberg na území nynější obce Globasnitz sídlili již Keltové, Hemmaberg byl posvátné místo, zasvěcené bohu Jovenatovi.

S římskou okupaci keltského království Noricum roku 15 př. n. l, za doby vlády římského císaře Claudius se objevili osadníci také v údolní rovině. Archeologické nálezy ukazují na vojenský tábor a význam místa jako přepřahací stanice podél římské cesty z Virunum (v Maria Saal) do Celeia (Celje) přes sedlo Luscha. Centrum osady v místech dnešní hlavní části obce Globasnitz se nazývalo Iuenna, odkud pochází název "Jauntal". Iuenna patřila do města Virunum. Západně a východně od starověkého a moderního osídlení se nachází antické pohřebiště. Nálezy jsou vystaveny v muzeu v centru města. Poklady, jako je východořímské sklo, řecký porcelán, římské víno, drahé textilie a šperky nebo římské podlahové mozaiky nebyli mezi obyvateli Iuenny nic cizího. Stejně zde byli uctívání jak římští, tak i keltští bohové.

Funkce sídliště jako vojenské základny a přepřahací stanice, jakož i obchodní cesta do východní části římské říše zůstala neporušená i pod ostrogótským králem Theodorikem. Již v průběhu 4. století byla oblast ariánské víry pokatoličtěna. Na Hemmabergu byly, kromě staršího kostela, vykopány téměř současně postavené dva raně křesťanské kostely se zlomky bohatých mozaik v římském stylu.

Po nájezdu Slovanů v pozdní antice kolem roku 500 našeho letopočtu zanikla obchodní cesta a obtížně uhájitelné údolní osady zmizely. Je pravděpodobné, že část populace se stáhla zpět na Hemmaberg. Zůstalo slovanské obyvatelstvo, pozdější Slovinci[2][3][4], což je docela dobře možné vzhledem k některým formám kulturní kontinuity a inkulturace - jako nezbytný výsledek zachování předslovanských názvů nivy nebo vodních jmen.[5] Při sčítání v roce 1910 se 1264 lidí přihlásilo ke slovinské a 21 lidí k německé hovorové řeči.[6] Na začátku první rakouské republiky byl Globasnitz sídlem slovinské farnosti.[7]

Název Globasnitz je poprvé zmíněn v letech 1143-1163 jako Globasinvilla. Kostel byl poprvé zmíněn v roce 1265, jako farní pak v roce 1296. Místní obec Globasnitz vznikla v roce 1850 a v letech 1865-1876 byla dočasně připojena k obci Eberndorf.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle statistiky z roku 2001 měl Globasnitz celkem 1 645 obyvatel, z nichž 98,2 % byli občané Rakouska. Celkem 54,2 % se hlásilo k německy mluvícímu obyvatelstvu a 42,1 % obyvatel byli korutanští Slovinci.

Celkem 96,0 % populace se hlásilo k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 0,7  a bez vyznání bylo 1,7 %. Dvojjazyčná farnost Globasnitz patří k bilingvnímu děkanátu Eberndorf/Dobrla vas.[8][9]

Globasnitz se počítá k oblasti se slovinským dialektem oblasti Jauntal (slovinsky Podjunsko narečje)[10], což je dialekt korutanské slovinské jazykové skupiny.[11] Slovinský jazyk a kultura sledují dodnes historicky vývoj v celých jižních Korutanech, popř. oblasti Jauntal.[12]

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Na hoře Hemmaberg (842 m n. m.) nad obcí:

  • vykopávky pěti raně křesťanských kostelů;
  • poutní kostel svaté Emy z Gurku a svaté Doroty;
  • jeskyně svaté Rozálie s pramenem Rozálie.
  • Archeologické muzeum Hemmaberg/Juenna [13]

V obci:

  • Hřbitov Globasnitz-Ost - ostrogótské pohřebiště z doby stěhování národů a vykopávky raně křesťanského kostela.
  • Kostel Nanebevzetí P. Marie - románsko-gotický farní kostel s nástěnnými malbami z 14./15. století a římskými reliéfy. Na hřbitově stojí karner a lucerna mrtvých z počátku 16. století.
  • Kostel sv. Štěpána pod Feuerbergem.
  • Zámek Elberstein v Globasnitzu, postavený v 70. letech 20. století globasnitzkým občanem Johannem Elbem a otevřený pro veřejnost.[14]
  • Na hřebenu směrem na Hemmaberg jsou stále vidět pozůstatky bývalého hradu Feuerberg.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Obecní rada[editovat | editovat zdroj]

Obecní rada má 15 členů a je po komunálních volbách v roce 2015 složena takto[15]:

Starostou je Bernard Sadovnik (Enotna Lista).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Globasnitz na německé Wikipedii.

  1. Statistik Austria, Bevölkerung am 1.1.2015 nach Ortschaften. www.statistik.at [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. Anton Melik: Slovenski alpski svet. V Ljubljani, Izdala Slovenska matica, 1954, Seite 499 ff.
  3. Koroška in koroški Slovenci, Zbornik poljudnoznanstvenih in leposlovnih spisov, Uredili Dr. Vladimir Klemenčič, dr. Janko Pleterski, dr. Tone Zorn in dr. Janko Kos. Maribor, založba Obzorja, 1971.
  4. Globasnica. In: Enciklopedija Slovenije, Band 3, Eg-Hab. Ljubljana, Mladinska knjiga, 1989, Seite 249-250.
  5. Bojan-Ilija Schnabl In: Studia Slavica mitologica XV (Ljubljana 2012), str 231-246 ,
  6. Volkszählung für das Kronland Kärnten aus dem Jahr 1910, https://archive.is/20131025065419/http://www.omm1910.hu/?%2Fen%2Fdatabank
  7. Personalstand der Säkular- und Regular-Geistlichkeit der Diözese Gurk in Kärnten für 1917 & 1918. Klagenfurt 1919/20
  8. Štefan Singer: Kultur- und Kirchengeschichte des Jauntales: Dekanat Eberndorf. Klagenfurt/Celovec 1979
  9. http://www.kath-kirche-kaernten.at/pfarren/pfarre/C2928/
  10. Smole, Vera. 1998. "Slovenska narečja." Enciklopedija Slovenije vol. 12, pp. 1–5. Ljubljana: Mladinska knjiga, p. 2.
  11. Toporišič, Jože. 1992. Enciklopedija slovenskega jezika. Ljubljana: Cankarjeva založba, p. 183.
  12. Reginald Vospernik, Pavle Zablatnik, Erik Prunč, Florjan Lipuš: Das slowenische Wort in Kärnten = Slovenska beseda na Koroškem, Schrifttum und Dichtung von den Anfängen bis zur Gegenwart = Pismenstvo in slovstvo od začetkov do danes. ÖBV, Wien 1985, S. 22-23. ISBN 3-215-04304-1
  13. http://www.museum-globasnitz.at/ Stránky muzea
  14. http://www.museum-globasnitz.at/3-0-Schloss.html
  15. Archivovaná kopie. info.ktn.gv.at [online]. [cit. 2016-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franz Glaser: Die römische Siedlung Iuenna und die frühchristlichen Kirchen am Hemmaberg. Verlag des Geschichtsvereines für Kärnten, Klagenfurt 1982 (německy)
  • Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 202–203 (německy)
  • Polona Sketelj: Na stičišču dveh kultur: med delovnim in prostim časom v Globasnici. Celovec 1995 (slovinsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]