Griffen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Griffen
Grebinj
Pohled na Pustritz (Pustrica), část městyse
Pohled na Pustritz (Pustrica), část městyse
Griffen Grebinj – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška484 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
spolková zeměKorutany
okresVölkermarkt
Griffen
Griffen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha74,86 km²
Počet obyvatel3 517 (2016)
Hustota zalidnění47 obyv./km²
Správa
StarostaJosef Müller
Oficiální webwww.griffen.at
E-mailgriffen@ktn.gde.at
Telefonní předvolba04233
PSČ9112
Označení vozidelVK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
zřícenina hradu Griffen
klášter Griffen

Griffen (slovinsky Grebinj) je dvojjazyčný městysrakouské spolkové zemi Korutany, východně od Klagenfurtu, v okrese Völkermarkt. V obci bydlí k roku 2016 asi 3500 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha obce[editovat | editovat zdroj]

Městys Griffen se nachází v jižních Korutanech, v údolí Jauntal mezi Klagenfurtskou kotlinou a údolím Lavanttal, severně od řeky Drávy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Griffen je tvořen devíti katastrálními územími Griffnerthal, Großenegg (Tolsti Vrh), Haberberg (Gabrje), Kaunz (Homec), Kleindörfl (Mala vas), Pustritz (Pustrica), St. Kollmann (Šentkolman), Wölfnitz (Golovica) a Wriesen (Brezje).

Obec se skládá z následujících 35 částí; kurzívou jsou psány slovinské varianty jejich názvů. Počty obyvatel (v závorkách) jsou k říjnu 2015.[1]):

  • Altenmarkt, Stara vas (205)
  • Enzelsdorf, Encelna vas (204)
  • Erlach, Olše (122)
  • Gariusch, Gorjuše (40)
  • Gletschach, Kleče (52)
  • Griffen, Grebinj (819)
  • Griffnergemeinde, Grebinjska Gmajna (141)
  • Großenegg, Tolsti Vrh (63)
  • Grutschen, Gruča (35)
  • Haberberg, Gabrje (78)
  • Kaunz, Homec (97)
  • Kleindörfl, Mala vas (33)
  • Klosterberg, Kloštrske Gore (3)
  • Langegg, Dolga Brda (54)
  • Lichtenwald (16)
  • Limberg, Limberk (22)
  • Lind, Lipa, Šmatija (104)
  • Obere Gemeinde, Zgornja Gmajna (0)
  • Poppendorf, Popendorf (163)
  • Pustritz, Pustrica (228)
  • Rakounig, Rakovnik (197)
  • Rausch, Ravež (81)
  • Salzenberg, Žavška Gora, Na Žalcu (2)
  • Sankt Kollmann, Šentkolman (81)
  • Sankt Leonhard an der Saualpe, Šentlenart (14)
  • Schloßberg, Grad (136)
  • Stift Griffen, Grebinjski Klošter (7)
  • Tschrietes (24)
  • Untergrafenbach, Spodnja Kneža (14)
  • Untergreutschach, Spodnje Krčanje (123)
  • Unterrain, Breg (59)
  • Wallersberg, Vašinje (192)
  • Wallersdorf (35)
  • Wölfnitz, Golovica (34)
  • Wriesen, Brezje (44)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od osídlení oblasti Slovany na konci 6. století a zřízení korutanské státnosti v 7. století je oblast kolem Griffenu úzce spojena se slovinskou národní a kulturní historií. Nářečí, kterým se v této užší oblasti mluvilo v rámci slovinského historického dialektu, se připisuje k jauntalerskému dialektu (slovinsky podjunščina).

Nejstarší známá písemná zmínka o obci pochází z roku 822. Obec vznikla kolem dnešní zříceniny hradu Griffen, který byl postaven biskupy z Bambergu kolem roku 1100 a od té doby několikrát rozšířen. Hrad chránil důležitý přechod z Klagenfurtské pánve přes Griffnerberg do Lavanttalu. Griffen byl v roce 1237 poprvé výslovně uveden jako tržní místo a mezi roky 1007-1759 patřil k bavorskému biskupství Bamberg.

Jako politická obec byl založena v roce 1850 a v roce 1858 rozšířen o Haberberg a Kaunz, mezi lety 1869-1876 patřila do obce také sousední obec Ruden. Při reformě obcí v roce 1973, se součástí městyse stala katastrální území Wölfnitz a Pustritz.

Meziválečné období bylo, tak jako v celých jižních Korutanech, – kromě obecného sociální napětí a sociální dezintegraci – zejména charakterizované etnickou nesnášenlivosti exkluzivními historickými územními nároky. Po nacistické okupaci v roce 1941 bylo 60 000 Slovinců deportováno z okupovaného slovinského/jugoslávského Dolního Štýrska, také plánovaně Slovinci z Korutan, včetně těch z Griffenu v dubnu 1942, které vedlo částečně v oblasti Saualpe (část Lavanttalských Alp) k pokračování organizovaného ozbrojeného odporu, což přispělo k vojenskému osvobození od hrůzovlády a znovuzaložení Rakouska. Spisovatel Peter Handke, který sám pochází z Altenmarkt a který je synem slovinské matky a vojáka Wehrmachtu, v své práci často odpovídá na existenciální otázky, které vyplývají z tohoto duchovního prostředí.

V Burgbergu byla na konci druhé světové války objevena krápníková jeskyně ((Griffener Tropfsteinhöhle), v roce 1956 byla otevřena pro veřejnost. Kromě fosilních zvířecích kosti zde byly nalezeny i kamenné nástroje, které pomhli prokázat, že neandrtálci v jeskyni hledali úkryt již před 20 000 až 100 000 lety.

Stranou od sídel se nachází premonstrátní klášter Griffen, založený v roce 1236 a v roce 1786 zrušený.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle statistiky z roku 2001 měl městys Griffen celkem 3 677 obyvatel, z nichž 96,4 % byli občané Rakouska a 1,6 % občané Bosny. Celkem 95,0 % hlásí jako mateřský jazyk němčinu, 1,3 % slovinštinu.

Celkem 94,9 % populace se hlásí k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 1,0  a bez vyznání je 1,7 %.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • zřícenina hradu Griffen
  • katolický farní kostel sv. Petr a sv. Pavla
  • klášter Griffen, bývalý klášter Premonstrátů
  • katolický filiální kostel sv. Tomáše na katastr. území Großenegg
  • katolický filiální kostel sv. Mikuláše ve Windischen Weinbergu
  • katolický farní kostel sv. Martina
  • krápníková jeskyně Griffen

Politika[editovat | editovat zdroj]

Obecní rada[editovat | editovat zdroj]

Obecní rada má 23 členů a je strukturována po komunálních volbách v roce 2015 takto[2]:

Starostou je Josef Müller (Rakouská lidová strana).

Slavné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Griffen na německé Wikipedii.

  1. Statistik Austria, Bevölkerung am 1.1.2015 nach Ortschaften. www.statistik.at [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. Archivovaná kopie. info.ktn.gv.at [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]