Griffen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Griffen
Grebinj
pohled na Pustritz, část městyse
pohled na Pustritz, část městyse
Griffen Grebinj – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 484 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Korutany
okres Völkermarkt
Griffen
Griffen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 74,86 km²
Počet obyvatel 3 517 (2016)
Hustota zalidnění 47 obyv./km²
Správa
Starosta Josef Müller
Oficiální web www.griffen.at
E-mail griffen@ktn.gde.at
Telefonní předvolba 04233
PSČ 9112
Označení vozidel VK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
zřícenina hradu Griffen
klášter Griffen

Griffen (slovinsky Grebinj) je dvojjazyčný městys v rakouské spolkové zemi Korutany, východně od Klagenfurtu, v okresu Völkermarkt. V obci bydlí asi 3500 obyvatel (rok 2016).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha obce[editovat | editovat zdroj]

Městys Griffen se nachází v jižních Korutanech, v údolí Jauntal mezi Klagenfurtskou kotlinou a údolím Lavanttal, severně od řeky Drávy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Griffen je tvořen devíti katastrálními územími Griffnerthal, Großenegg (Tolsti Vrh), Haberberg (Gabrje), Kaunz (Homec), Kleindörfl (Mala vas), Pustritz (Pustrica), St. Kollmann (Šentkolman), Wölfnitz (Golovica) a Wriesen (Brezje).

Obec se skládá z následujících 35 částí (v závorce používané slovinské varianty) (počet obyvatel k říjnu 2015[1]):

  • Altenmarkt (Stara vas) (205)
  • Enzelsdorf (Encelna vas) (204)
  • Erlach (Olše) (122)
  • Gariusch (Gorjuše) (40)
  • Gletschach (Kleče) (52)
  • Griffen (Grebinj) (819)
  • Griffnergemeinde (Grebinjska Gmajna) (141)
  • Großenegg (Tolsti Vrh) (63)
  • Grutschen (Gruča) (35)
  • Haberberg (Gabrje) (78)
  • Kaunz (Homec) (97)
  • Kleindörfl (Mala vas) (33)
  • Klosterberg (Kloštrske Gore) (3)
  • Langegg (Dolga Brda) (54)
  • Lichtenwald (16)
  • Limberg (Limberk) (22)
  • Lind (Lipa, Šmatija) (104)
  • Obere Gemeinde (Zgornja Gmajna) (0)
  • Poppendorf (Popendorf) (163)
  • Pustritz (Pustrica) (228)
  • Rakounig (Rakovnik) (197)
  • Rausch (Ravež) (81)
  • Salzenberg (Žavška Gora, Na Žalcu) (2)
  • Sankt Kollmann (Šentkolman) (81)
  • Sankt Leonhard an der Saualpe (Šentlenart) (14)
  • Schloßberg (Grad) (136)
  • Stift Griffen (Grebinjski Klošter) (7)
  • Tschrietes (24)
  • Untergrafenbach (Spodnja Kneža) (14)
  • Untergreutschach (Spodnje Krčanje) (123)
  • Unterrain (Breg) (59)
  • Wallersberg (Vašinje) (192)
  • Wallersdorf (35)
  • Wölfnitz (Golovica) (34)
  • Wriesen (Brezje) (44)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od osídlení oblasti Slovany na konci 6. století a zřízení Korutanské státnosti v 7. století, je oblast kolem Griffenu úzce spojena se slovinskou kulturní historií. Jazyk, kterým se mluvilo v oblasti slovinského historické dialektu se připisuje k Jauntalerskému dialektu (slovinsky podjunščina).

Nejstarší známá písemná zmínka o obci pochází z roku 822. Byla postavena kolem dnešní zříceniny hradu Griffen, který byl postaven biskupy z Bambergu kolem roku 1100 a od té doby několikrát rozšířen. Hrad chránil důležitý přechod z Klagenfurtské pánve přes Griffnerberg do Lavanttalu. Griffen byl v roce 1237 poprvé výslovně uveden jako tržní místo a mezi roky 1007-1759 patřil k biskupství Bamberg.

Jako politická obec byl založena v roce 1850 a v roce 1858 rozšířen o Haberberg a Kaunz, mezi lety 1869-1876 patřila do obce také sousední obec Ruden. Při reformě obcí v roce 1973, se součástí městyse stala katastrální území Wölfnitz a Pustritz.

Meziválečné období bylo, tak jako v celých jižních Korutanech, – kromě obecného sociální napětí a sociální dezintegraci – zejména charakterizované etnickou nesnášenlivosti exkluzivními historickými územními nároky. Po nacistické okupaci v roce 1941 bylo 60 000 Slovinců deportováno z okupovaného slovinského/jugoslávského Dolního Štýrska, také plánovaně Slovinci z Korutan, včetně těch z Griffenu v dubnu 1942, které vedlo částečně v oblasti Saualpe (část Lavanttalských Alp) k pokračování organizovaného ozbrojeného odporu, což přispělo k vojenskému osvobození od hrůzovlády a znovuzaložení Rakouska. Spisovatel Peter Handke, který sám pochází z Altenmarkt a který je synem slovinské matky a vojáka Wehrmachtu, v své práci často odpovídá na existenciální otázky, které vyplývají z tohoto duchovního prostředí.

V Burgbergu byla na konci druhé světové války objevena krápníková jeskyně ((Griffener Tropfsteinhöhle), v roce 1956 byla otevřena pro veřejnost. Kromě fosilních zvířecích kosti zde byly nalezeny i kamenné nástroje, které pomhli prokázat, že neandrtálci v jeskyni hledali úkryt již před 20 000 až 100 000 lety.

Stranou od sídel se nachází premonstrátní klášter Griffen, založený v roce 1236 a v roce 1786 zrušený.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle statistiky z roku 2001 měl městys Griffen celkem 3 677 obyvatel, z nichž 96,4 % byli občané Rakouska a 1,6 % občané Bosny. Celkem 95,0 % hlásí jako mateřský jazyk němčinu, 1,3 % slovinštinu.

Celkem 94,9 % populace se hlásí k římským katolíkům, k evangelíkům a k islámu 1,0  a bez vyznání je 1,7 %.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • zřícenina hradu Griffen
  • katolický farní kostel sv. Petr a sv. Pavla
  • klášter Griffen, bývalý klášter Premonstrátů
  • katolický filiální kostel sv. Tomáše na katastr. území Großenegg
  • katolický filiální kostel sv. Mikuláše ve Windischen Weinbergu
  • katolický farní kostel sv. Martina
  • krápníková jeskyně Griffen

Politika[editovat | editovat zdroj]

Obecní rada[editovat | editovat zdroj]

Obecní rada má 23 členů a je strukturována po komunálních volbách v roce 2015 takto[2]:

Starostou je Josef Müller (Rakouská lidová strana).

Slavné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Peter Handke (1942), rakouský spisovatel, narozen v Altenmarktu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Griffen na německé Wikipedii.

  1. Statistik Austria, Bevölkerung am 1.1.2015 nach Ortschaften. www.statistik.at [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. Archivovaná kopie. info.ktn.gv.at [online]. [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-10. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]