Giancarlo Giorgetti
| Giancarlo Giorgetti | |
|---|---|
_(cropped).jpg) Giorgetti v roce 2023 | |
| Ministr ekonomiky a financí Italské republiky | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 22. října 2022 | |
| Předseda vlády | Giorgia Meloni |
| Předchůdce | Daniele Franco |
| Ministr hospodářského rozvoje Italské republiky | |
| Ve funkci: 13. února 2021 – 22. října 2022 | |
| Předseda vlády | Mario Draghi |
| Předchůdce | Stefano Patuanelli |
| Nástupce | Adolfo Urso |
| Tajemník rady ministrů Italské republiky | |
| Ve funkci: 1. června 2018 – 5. září 2019 | |
| Předseda vlády | Giuseppe Conte |
| Předchůdce | Maria Elena Boschi |
| Nástupce | Riccardo Fraccaro |
| Člen Poslanecké sněmovny | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 9. května 1996 | |
| Volební obvod | Lombardie |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Liga severu |
| Narození | 16. prosince 1966 (57 let) Cazzago Brabbia, Varese,  Itálie |
| Choť | Laura Ferrari |
| Děti | jedno |
| Příbuzní | Massimo Ponzellini (bratranec) |
| Alma mater | Univerzita Bocconi |
| Profese | politik |
| Commons | Giancarlo Giorgetti |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giancarlo Giorgetti (* 16. prosince 1966, Cazzago Brabbia) je italský politik a prominentní člen Ligy severu, jíž je od roku 2016 místopředsedou. Od roku 2022 je ministrem financí Itálie, předtím rok a půl vedl resort hospodářského rozvoje ve vládě Maria Draghiho, v letech 2018 až 2019 působil jako tajemník rady ministrů v první vládě Giuseppa Conteho.
Raný život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Giorgetti se narodil v Cazzago Brabbia, malém městě v provincii Varese. Vystudoval univerzitu Bocconi a stal se daňovým poradcem a účetním auditorem.
Během studentských let byl blízký mládežnické organizaci nacionalistického Italského sociálního hnutí.[1] Na začátku devadesátých let nicméně vstoupil do Ligy severu, separatistického hnutí založeného Umbertem Bossim. V jejích barvách se roku 1995 stal starostou svého rodného města Cazzago Brabbia. Ve funkci zůstal až do roku 2004.[2]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Ve volbách 1996 byl poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny. Znovuzvolen byl v letech 2001, 2006, 2008, 2013 a 2018. Ve volebním období 2001–2006 byl předsedou rozpočtového výboru sněmovny. V rámci stranických funkcí v letech 2002–2012 šéfoval pobočce Ligy v Lombardii a od roku 2016 je jedním ze tří celostátních místopředsedů.
List New York Times Giorgettiho popsal jako silného pobočníka Umberta Bossiho, šéfa Ligy mezi lety 1991 a 2012.[3] The Guardian ho označil za vlivného člena Ligy severu.[4] I poté, co se v roce 2013 stal lídrem Ligy Bossiho rival Matteo Salvini, Giorgetti zůstává jedním z nejvlivnějších členů strany.[5]
Názory a postoje
[editovat | editovat zdroj]Giorgetti se řadí mezi umírněné členy Ligy.[6][7] Zasadil se o vstup do proevropské vlády Maria Draghiho.[6] Se samotným Draghim ho podle agentury Reuters pojí přátelství.[7] Na rozdíl od Salviniho ve funkci podporoval všechna vládní opatření proti covidu-19.[8] Kritizoval záměr Salviniho spojit na evropské úrovni krajní pravici a naopak prosazuje vstup do proevropské Evropské lidové strany.[8] Pro volbu starosty Říma v říjnu 2021 nepodpořil kandidáta Středopravicové koalice, nýbrž centristického europoslance Carla Calendu.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giancarlo Giorgetti na anglické Wikipedii.
- ↑ CAZZULLO, Aldo. Ignazio e Bobo, eterni rivali. Corriere della Sera [online]. 2008-09-25 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ GIOVARA, Brunella. Giorgettix, il villaggio del ministro pescatore. La Repubblica [online]. 2021-02-26 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ DONADIO, Rachel. A New Power Broker Rises in Italy. The New York Times [online]. 2010-09-16 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCOTT, Matt. Questions remain over Notts County affairs ahead of court date. The Guardian [online]. 2010-01-27 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DA ROLD, Alessandro. MilanoTanti consiglieri intorno a Salvini, ma il leader ascolta solo Giorgetti. Linkiesta [online]. 2015-06-26 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b ROBERTS, Hannah. Italy’s Draghi to League: Learn to love the euro. Politico [online]. 2021-02-17 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CRISPIAN, Balmer; VAGNONI, Giselda. Cornered by Draghi, Italy's Salvini shifts his party out of far-right camp. Reuters [online]. 2021-02-10 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b STEFANELLO, Viola. Key League member: Salvini’s plan to unite EU far-right ‘makes no sense’. Euractiv [online]. 2021-11-04 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAOLO, Michele. What's to come after Italy's local elections?. Italics Magazine [online]. 2021-10-13 [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giancarlo Giorgetti na Wikimedia Commons
