Gertruda Šašková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Gertruda Šašková
Rodné jménoŠašková
Jiná jménaKateřina Kalašová (literární pseudonym)
Narození20. listopadu 1896[p. 1]
Březno u Loun
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
Národnostčeská[1]
Vzdělánímaturita na gymnáziu; doktorka filozofie
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1924)
Povolánístředoškolská profesorka (dějepis, zeměpis)
Domovské městoPraha
Známá jakoGerta Šašková
TitulPhDr.
Nábož. vyznáníčeskobratrské[1]
Rodičeotec: Jindřich Šašek; matka: Gertruda Šašková[1]
Příbuzní2 bratři
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[2][3]

Gertruda Šašková někdy uváděna jako Gerta Šašková[4][5] (20. listopadu 1896, Březno u Loun24. října 1942, Koncentrační tábor Mauthausen)[p. 1] byla středoškolská profesorka a historička[6] a česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina, studia, zájmy[editovat | editovat zdroj]

Gertruda Šašková se narodila 20. listopadu 1896[p. 1] v Březně u Loun[1] do smíšené českoněmecké rodiny,[8] ale vždy se hlásila k české národnosti.[8] Jejím otcem byl ředitel cukrovaru ve výslužbě Jindřich Šašek, matkou Gertruda Šašková.[1] Po středoškolských studiích na gymnáziu Krásnohorská v Praze[1] byla přijata k vysokoškolskému studiu. V letech 1920 až 1924 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[9] Hlavní rigorózní zkoušku (předmět: všeobecné dějiny, české dějiny) složila 29. září 1924; vedlejší rigorózní zkoušku (předmět: filozofie) pak 15. prosince 1924.[1] Téma její dizertační práce bylo: „Jednota a konsistoř podobojí“.[1] Titul doktorky filozofie jí byl udělen 20. prosince 1924.[1] Po skončení vysokoškolských studií pracovala jako středoškolská profesorka (vyučovala zeměpis a dějepis).[10][8] Již v době studií se přátelila s lidmi z Obrodného hnutí československého studentstva.[8] Z tohoto hnutí později přešla do tzv. Akademické YMCA.[8][p. 2] Gertruda Šašková se účastnila přednášek, diskuzí a konferencí, které Akademická YMCA pořádala a také se angažovala v Jednotě českobratrské.[8] (Byla členkou sboru Jednoty českobratrské na pražském Žižkově.)[10] Odtud pramenil i její zájem o dějiny Jednoty českobratrské (viz. její publikační činnost).[8] (Někdy publikovala pod pseudonymem Kateřina Kalašová.)[8] Život Gertrudy Šaškové byl naplněn péčí o matku, která dlouhá léta umírala na rakovinu.[8] Kromě toho pečovala Gertruda o své dva těžce mentálně postižené bratry.[8] Zdravotní stav Gertrudy Šaškové byl poznamenán taktéž rakovinou a proto si ve zbytku života přála posloužit nějakému smysluplnému cíli.[8] Ten nalezla v účasti v domácím odboji.

Odbojové aktivity[editovat | editovat zdroj]

Po nastolení protektorátu se zapojila do řad členů domácího protiněmeckého odboje.[10] Spolupracovala převážně s tajemníkem Akademické YMCA JUDr. Jaroslavem Valentou – členem ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD); také s dr. Miloslavem Kohákem (otec českého filozofa a publicisty Erazima Václava Koháka); bratry Plecháčkovými a s ThDr. Jaroslavem Šimsou (spoluzakladatelem odbojové organizace PVVZ).[10] Gertruda Šašková se zapojila do podpory parašutistů,[12] odbojářů a lidí, žijících v ilegalitě a také se stala jedním článkem řetězu osob souvisejících s ukrýváním uprchlého britského letce a válečného zajatce majora Ronalda Littledalea.[10][12][8]

Tomuto letci pomáhali během ukrývání také Zdenka Paková, manželé Markéta a Vladimír Bergauerovi[13] a manželé Marie a Emil Brunclíkovi. Major Ronald Littledale se od Zdenky Pakové přemístil k manželům Bergauerovým a Vladimír Bergauer s pomocí svých přátel zorganizoval jeho útěk do Švýcarska. Na cestě do Švýcarska doprovázela Ronalda Littledalea dne 15. května 1942 až do Vimperka právě Gertruda Šašková.[10][8] Přechod hranice mezi Rakouskem a Švýcarskem se ale nezdařil a při zpáteční cestě byl Littledale na nádraží ve Vimperku zatčen.[10] Německá policie vystopovala i jeho doprovod – Gertrudu Šaškovou. Ta byla během druhé heydrichiády dne 18. června 1942 zatčena ve svém bytě.[10][12][8] Littledale po zadržení během zostřených výslechů prozradil jména svých ukrývatelů.[8]

Zatýkání, věznění, výslechy, soud, ...[editovat | editovat zdroj]

Gertruda Šašková byla vyslýchána v hlavní úřadovně pražského gestapa – Petschkově paláci, kde byla též konfrontována s některými dalšími odbojáři, kteří se podíleli na skrývání majora Littledalea (ti byli zatčeni až 30. června 1942)[10] Gertruda Šašková se snažila ve vyšetřovatelích vzbudit dojem, že za touto akcí stála především ona a tím chtěla převzít hlavní podíl viny na svoji osobu.[10] V Praze byla vězněna na Pankráci a odtud pak byla přemístěna do Malé pevnosti Terezín (MPT).[10] V nepřítomnosti byla odsouzena německým mimořádným stanným soudem k trestu smrti.[8] Následně byla (22. října 1942)[14] deportována z MPT do KT Mauthausen, kde byla zastřelena (ve věku 45 let) ranou do týla při fingované zdravotní prohlídce dne 24. října 1942 v 9.16.[10][8]

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Její jméno (Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[2][3][10]
  • Pamětní deska na budově gymnázia v Jaroměři, kde Gertruda Šašková pracovala v době, než byla přeložena do Prahy.[10]
  • Její jméno (PHDR. ŠAŠKOVÁ GERTRUDA 20.11.1896-3.7.1942) je i na pomníku obětem druhé světové války v parku u divadla v Jaroměři (zde je ale uvedeno špatné datum úmrtí – 3. 7. 1942)[10][15] Památník věnovaný Obětem 2. světové války je v parkové části města Jaroměř naproti divadlu a jeho budování započalo v roce 1979; slavnostně odhalen byl 6. listopadu 1981.[15][p. 3]

Publikační aktivity[editovat | editovat zdroj]

  • Šašková, Gerta. Jednota bratrská a konsistoř podobojí v době administrátorství Václava Korandy. In: Věstník Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historicko-jazykozpytná. číslo 1, (1925 (vydáno 1926)), strany 1-86.
  • ŠAŠKOVÁ, Gerta. Mimi a Mařena. V Praze: Křesťanský spolek mladíků v Čechách, 1938. 55 - (I) s. Knihovna mladých Světélka; Svazek 27.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Zdroj[6] i z něho odvozený zdroj[7] uvádějí nesprávní datum narození 24. listopadu 1896 a jako místo narození pak správnou lokalitu: Březno u Loun.[6][7]
  2. Akademická YMCA (nebo též plným názvem: Oikumené - Akademická YMCA) je ekumenické sdružení - dobrovolná nepolitická a nekonfesijní organizace, která sdružuje studenty, inteligenci a další zájemce na území České republiky.[11] Cílem sdružení je vytvářet demokratický prostor pro kultivaci idejí a tradic za účelem myšlenkové a mravní obnovy.[11] Sdružení poskytuje svým členům platformu pro vytváření pravdivých a nosných postojů, týkajících se domácí i zahraniční společenské problematiky.[11] Současně je akcentován význam pravdy a osobního přesvědčení v praktickém životě jednotlivce, komunity a v konečném důsledku i celé lidské společnosti.[11]
  3. Památníku vévodí více než 3 m vysoká pískovcová socha sovětského vojáka držícího v pravé ruce samopal hlavní mířící k zemi. Socha je dílem akademického sochaře Ladislava Zemánka z Doudleb nad Orlicí (spolupracoval i s Antonínem Wagnerem ze Dvora Králové nad Labem)[15] Jména obětí jsou uvedena na šesti pamětních deskách.[15] Po sametové revoluci vyvolalo pojetí památníku mezi místními obyvateli spory až bylo v roce 2022 rozhodnuto o jeho přemístění na jiné místo.[15][16][17][18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Šašková Gertruda (* 20. 11. 1896, Březno/Postoloprty; Březno u Loun) [online]. web: Matrika doktorů Univerzity Karlovy VI (1924-1927) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  2. a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896 .... Dostupné online. 
  3. a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Šašková Gertruda MUDr. * 20. 11. 1896. Dostupné online. 
  4. Gerta Šašková (* 1896 – 1942) [online]. web: My Heritage com [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  5. Významné osobnosti s příjmením Šašková / Gerta Šašková (1896-1942) [online]. web: Příjmení cz [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  6. a b c Gerta Šašková (pseudonym Kateřina Kalašová); (* 24.11.1896, Březno u Loun – 24.10.1942, KT Mauthausen). PhDr., středoškolská profesorka, historička, historický spis, kniha povídek pro děti. [online]. web: NK ČR, databáze autorit [cit. 2022-06-25]. Identifikační číslo: jk01122541. Dostupné online. 
  7. a b Šašková, Gerta (1896-1942) alias Kalašová, Kateřina (1896-1942) (* 24.11.1896, Březno u Loun - 24.10.1942, KT Mauthausen). PhDr., středoškolská profesorka, historička, historický spis, kniha povídek pro děti. [online]. web: Bibliografie dějin Českých zemí (Historický ústav AV ČR) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g h i j k l m n o p q ŠIMŮNEK, Michal V. Gertruda Šašková 1896 - 1942 (naroz. 24.11.1896 in Březno - zemř.24.10.1942 in Mauthausen) [online]. web: Památník Mauthausen [cit. 2022-06-26]. RAUM DER NAMEN / DIE TOTEN DES KZ MAUTHAUSEN. Dostupné online. (česky / německy) 
  9. Šašková Gertruda (* 20. 11. 1896, Březno/Postoloprty; Březno u Loun) [online]. web: Studenti pražských univerzit 1882–1945 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  10. a b c d e f g h i j k l m n o HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY XIV. - PhDr. Gertruda Šašková (* 20.11.1896 – † 24.10.1942 Mauthausen) [online]. web: Geocaching com [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  11. a b c d Akademická YMCA (nebo též plným názvem: Oikumené - Akademická YMCA) [online]. web: YMCA cz [cit. 2022-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-28. 
  12. a b c PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Rejstřík osob: Šašková Gertruda, s. 413. 
  13. PODKÁST PRO KAŽDÉHO. Oběti heydrichiády; Marie Brunclíková (1898-1942) – zavražděna Němci v KT Mauthausen ČEST JEJÍ PAMÁTCE. [online]. web: You Tube com, 2022-05-24 [cit. 2022-07-23]. Stopáž: 1 minuta a 56 sekund. Dostupné online. 
  14. Gertruda Šašková (* 20. 11. 1896) [online]. web: Databáze Památníku Terezín; Database of the Inmates in the Terezín Police Prison; 22. 10. 1942 transportována z MP Terezín do KT Mauthausen (tam popravena 24.10.1942) [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b c d e Památník osvobození v Jaroměři [online]. web: Turistia cz [cit. 2022-06-26]. GPS souřadnice: 50°21'10.8"N 15°55'4.8"E. Dostupné online. 
  16. Jaroměř odstěhuje nepovedenou sochu rudoarmějce do konce roku [online]. web: idnes cz, 2022-04-27 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  17. Socha sovětského vojáka z Jaroměře zmizela, kdosi ji posprejoval písmenem Z [online]. web: idnes cz, 2022-06-09 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  18. ŠŤASTNÝ, Ivo. Pomník Obětem 2. světové války (Jaroměř, Albieriho, parčík při ulici Albieriho, naproti divadlu) [online]. web:, 2006-09-17 [cit. 2022-06-26]. Souřadnice GPS: N50°21'10.96 E15°55'05.75; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-5206-04246, CZE-5206-04245; Nápis: PADLÝM SPOLUOBČANŮM 1939 – 1945 ČEST JEJICH PAMÁTCE / následuje výčet jmen ... PHDR. ŠAŠKOVÁ GERTRUDA 20.11.1896-3.7.1942 .... Dostupné online. 
  19. Mimi a Mařena [online]. web: Databáze NK ČR, 1938 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]