Vladimír Bergauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Doc. Vladimír Bergauer
Narození18. září 1898
Písek Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské
Alma materLékařská fakulta Univerzity Karlovy
Nábož. vyznáníŘímskokatolická církev, Martinismus
Manžel(ka)Ing. Markéta Kňourková
RodičeJulius a Marie Bergauerovi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Doc. Vladimír Bergauer (18. září 1898 Písek24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl český lékař, vědec a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Civilní život[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Bergauer se narodil 18. září 1898 v Písku v rodině Julia a Marie Bergauerových. V roce 1917 maturoval na píseckém gymnáziu a poté studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Již zde kariérně rostl, od roku 1919 byl demonstrátorem jejího biologického ústavu a od roku 1921 asistentem, nejprve výpomocným a posléze řádným. Titul MUDr. získal v roce 1923, docenturu v oboru obecné biologie v roce 1928. Mezi rokem 1934 a uzavřením nacisty v roce 1941 působil jako ředitel Československého ústavu pro národní eugeniku. Jako vědec se zabýval příčinami stárnutí a naopak dlouhověkosti z fyzikálněchemického hlediska, terapeutickými účinky růstového hormonu, sexuologickými problémy, dědičností, eugenikou, chemismem živé hmoty a dalšími biologickými tématy. Publikoval monografie, byl generálním tajemníkem Československé eugenické společnosti a členem eugenické komise Masarykovy akademie práce. Byl zapojen v Obrodném hnutí československého studentstva, v jehož stavebním družstvu pracovala i jeho manželka Markéta, inženýrka, rozená Kňourková (1904-1942). Před svou smrtí pracoval na studiích o dvojčatech a psychologii prostitutek, nedokončená díla byla zabavena gestapem a zničena.

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci se manželé Bergauerovi zapojili do protinacistického odboje a to tím, že ve svém bytě ukrývali uprchlého britského majora Ronalda Littledala, který se k nim přemístil od Zdenky Pakové. Vladimír Bergauer s pomocí svých přátel zorganizoval jeho útěk do Švýcarska, který se ale nezdařil a Littledale po zadržení prozradil jména svých ukrývatelů. Manželé Bergauerovi jakož i Zdenka Paková byli 30. června 1942 zatčeni gestapem, uvězněni v terezínské malé pevnosti, stanným soudem odsouzeni k trestu smrti a 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen popraveni ranou do týla při fingované zdravotní prohlídce.

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Vladimír Bergauer byl 14. 7. 1948 byl jmenován mimořádným profesorem Univerzity Karlovy in memoriam s účinností od 1. 5. 1942.
  • V místě bydliště v Italské ulici čp. 615/7 v Praze byla manželům Bergauerovým odhalena pamětní deska.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]