Georges Mareschal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georges Mareschal
Jean Daullé - Georges Mareschal
Jean Daullé - Georges Mareschal
Narození8. dubna 1658
Calais
Úmrtí13. prosince 1736 (ve věku 78 let)
zámek Bièvre
Alma materHôpital de la Charité
Povoláníchirurg
ZaměstnavateléHôpital de La Charité
Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Znám jakoHlavní královský chirurg
OceněníŘád sv. Michala
Řád svatého Ludvíka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Georges Mareschal de Bièvres (8. dubna 1658, Calais – 13. prosince 1736, zámek Bièvres) byl francouzský chirurg, po dlouhou dobu byl i prvním chirurgem Ludvíka XIV. a jeho důvěrníkem.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Byl synem Jiřího (George) Marshalla (zemřel 1671), Ira, který emigroval do Francie, důstojníka pěchoty v armádě Ludvíka XIII., který byl zraněn v bitvě u Rocroi (1643), a po které mu amputovali pravou ruku. Dále žil v příbytku pro vysloužilé vojáky v Gravelines, později odešel do Calais, kde zemřel chudý.

Mareschala, sirotka bez otce, se ve třinácti letech ujal jeho učitel Paul Knopf, holič z Gravelines, který ho zaměstnal jako asistenta. Georges odešel v roce 1677 do Paříže a nalezl si tam práci jako asistent chirurga ze Saint-Côme. Velmi rychle objevuje své schopnosti a dále pracuje jako ranhojič. Kolem roku 1680 se naučil anatomii, když dobrovolně pracoval v Hôpital de la Charité, jedné z nejvýznamnějších nemocnic v Paříži. V roce 1684 oficiálně nastoupil do Charité, kde se v roce 1688 stal hlavním chirurgem, poté v letech 1692 až 1703 dokonce vedoucím hlavním chirurgem. Rychle si získal vynikající pověst.[1]

První králův chirurg[editovat | editovat zdroj]

8. září 1696 byl vyzván, aby se odborně vyjádřil k onemocnění krále Ludvíka XIV., který měl kvůli karbunklu (kožní variantě antraxu) velký absces na krku.[1] V roce 1698 operoval vévodovi z Villeroy kýlu.[2]

Georges Mareschal byl dne 14. června 1703 jmenován na post prvního chirurga krále Ludvíka XIV.,[3] kde nastoupil po slavném předchůdci Charlese-Françoise Félixe de Tassy. Královým prvním chirurgem zůstal i po smrti Ludvíka XIV., kdy se jeho zaměstnavatelem stal nový král Ludvík XV., který s ním měl rovněž přátelský vztah a měl k němu i úctu. Přestože v roce 1719 rezignoval na svůj post ve prospěch svého nejstaršího syna, zůstal v blízkosti mladého panovníka až do roku 1730.

Byl nezbytným členem králova doprovodu, kterého všude doprovázel. Byl v dobrém vztahu s prvními královými lékaři a kromě osob krále a královské rodiny léčil i ostatní dvořany či jiné důležité osoby, např. Racina. Byl také žádán o odborné zahraniční konzultace.

V roce 1704 operoval vévodu de Saint-Simon, se kterým se spřátelil.[4] Saint-Simon popisoval Mareschala „především z pohledu jeho reputace a schopností (...) měl sice velmi málo důvtipu, ale jinak měl zdravý rozum, dobře znal své pacienty, byl plný cti, poctivosti, a měl averzi k opačným negativním vlastnostem; byl čestný, upřímný a pravdivý, a neváhal se svobodně projevit, vskutku dobrý muž a silný muž, schopný sloužit, a to spravedlivě a přátelsky, když byl zasvěcen v nějaké věci, tak se snažil u krále věci pomoci“.[5]

Georges Mareschal byl jmenován královým komorníkem (Maître d'hôtel du roi) v dubnu 1706 a v prosinci 1707 mu král udělil šlechtický titul.[6]

V září 1709 operoval maršála de Villars, zraněného do kolena v bitvě u Malplaquet a zachránil ho před amputací vytažením kulky a poleptáním rány.[7] V listopadu 1710, pak ošetřoval Filipa II., vévodu de Orléans po pádu z koně. V listopadu 1711 odstranil Ludvíkovi Alexandrovi de Bourbon, hraběti de Toulouse „velký, špičatý kámen“,[8] přičemž jako odměnu dostal deset tisíc ecu, které nechtěl přijmout.

V srpnu 1715 se podílel na ošetřování krále Ludvíka XIV., který trpěl gangrénou. Pokusil se krále operovat, ale král dne 1. září 1715 zemřel. Po smrti Ludvíka XIV. provedl Mareschal pitvu králova těla a provedl jeho nabalzamování.[9]

V roce 1731 založil s Françoisem Gigotem de Lapeyronie Královskou akademii chirurgie.[10] Podílel se na vylepšení postupu odstraňování (močových) kamenů chirurgickou cestou (lithotomie).[1] Močové kameny dokonce chirurgickou cestou odstraňoval svému kolegovi Guy-Crescent Fagonovi, hlavnímu královskému lékaři.[11]

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Byl vyznamenán královským řádem svatého Michaela v roce 1723 poté, co vyléčil španělskou infantku Marianu Viktorii.[12]

Jeho další tituly byly: pán z Bièvres-le-Châtel (pozemek získaný v roce 1712), pán z Vélizy, atd, rytíř Řádu Saint-Michel (1723), královský chirurg, člen Královské chirurgické akademie, rytíř Řádu svatého Ludvíka.[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • "Éloge de M. Georges Mareschal", Memoirs of the Royal Academy of Surgery, t. 2, 1753, p. 31-42 ( Celý text ).
  • "Eloge de M. Mareschal", Memoirs of the Royal Academy of Surgery, t. r. 2, Paříž, Delaguette, 1753, p. 31-42 ( Celý text )
  • Louis Moréri, Étienne François Drouet, Claude Pierre Goujet, "Mareschal (Georges)", Le grand dictionnaire historique, ou le mélange curieux de l'histoire sacrée et profane, t. 7, Paris, Associated Booksellers, 1759 ( Celý text )
  • Abbé Jean-Baptiste Ladvocat, Dictionnaire historique-portatif contenant l'histoire des patriarches, des princes ..., des empereurs ..., des papes ..., des historiens, poètes ... ; avec leurs princ. ouvrages ..., des femmes savantes, ... & généralement de toutes les personnes illustres ... de tous les siècles ... ; ouvrages utile pour ĺ'intelligence de l'histoire ancienne & moderne, Paris, Didot, 1755 - 664 stran ( Celý text )
  • Postřehy k novověkým spisům, t . X, Paříž, Chaubert, 1737, 360 s. ( Celý text )
  • “Georges Mareschal”, Dictionnaire des sciences médicales, Paříž, Paneckoucke, 1813 ( Celý text )
  • Mémoire pour Georges Mareschal, premier chirurgien du roi, intervenant, et pour les prévôts, maîtres et gardes de la communauté des maîtres chirurgiens de Paris, appelants, contre les frères religieux, prieur et convent servant l'hôpital de la Charité à Paris, intimés et défendeurs, Hôpital de la Charité, Paříž, Normant, imp. od B. Laisnela, (nd ).
  • Factum pour Mre Georges Mareschal,... premier chirurgien-barbier du roi, défendeur en règlement de juges, et au principal demandeur en exécution des arrêts du conseil, des 1er octobre 1708 et 19 août 1709,... contre Charles Léger, Jean Gousselin de la Touche, Louis Le Mire et Adrien Le Bègue,... perruquiers de la ville de Paris [Sl : sn, sd ].
  • Constantin Mazeret, Devéria, Dénorama, ou Spécilège historique et anecdotique sur chaque partie du corps humain, Peytieux, 1825 - 240 stran ( Celý text )
  • Fraçois-Alexandre Aubert de La Chenaye-Desbois, "Maréchal-de-Bièvre", Dictionnaire de la noblesse, contenant les généalogies, l'histoire & chronologie des families nobles de France, l'explication de leurs armes & l'état des grandes terres du royaume, Paris, Veuve Duchesne, 1775, p. 522
  • « Éloge de M. Georges Mareschal - tiré des Mémoires del'Académie royale de Chirurgie», Almanach de la ville et du canton de Calais [puis et de Saint-Pierre] pour... : contenant une table des marées, des détails statistiques, l'indication des professions libérales et commerciales, etc. Publié sous les auspices de la Société d'agriculture, du commerce, des sciences et arts de Calais. 5. ročník, Ed. D. Le Roy (Calais), 1843-1866, s. 120-128. Dostupné on-line.
  • A. C., « Mareschal (Georges) », Dictionnaire encyclopédique des sciences médicales. Deuxième série, L-P. t. 4e, MAG-MAR / publ. sous la dir. A. Dechambre [puis de] L. Lereboullet ; L. Hahn secrétaire de la dir. [puis] directeur-adjoint, Masson puis Hasselin, Paříž, 1874-1889, str. 775-777 lire en ligne
  • Gérard Kufferath, Sire, votre chirurgien, Rouf, 1974.
  • François Iselin, Les lys et le caducée. Soigner à la cour de Versailles, Perrin, 2012.
  • Jean-Jacques Peumery, « Georges Mareschal (1658-1736), fondateur de l'Académie de chirurgie », Bulletin de la Société Française d’Histoire de la Médecine, 1996, 30(3), 323-332 (Celý text)
  • « Les proches parents de Georges Mareschal, Premier chirurgien de Louis XIV et de Louis XV (1658-1736) », Vesalius, 1997, III, 2, p. 85-90 (Celý text)
  • P. Delaunay, Pařížský svět v XVIII století století, 2 vydání, Paříž, 1906.
  • Gabriel Marechal De Bièvre, Georges Mareschal, seigneur de Bièvre, chirurgien et confident de Louis XIV (1658-1736), Paris, Plon-Nourrit, 1906, 600 p.
  • J. Lévy-Valensi, La médecine et les médecins français au XVIIe siècle, Paris, Baillière, 1933, p. 643-649.
  • Histoire de la Médecine aux Armées, t. I, Paris, Charles Lavauzelle, 1952.
  • William Doolin, « Georges Mareschal (1658-1736) - Les origines irlandaises de l'Académie de chirurgie », Médecine de France, Paris, Perrin, 1956, n°72.
  • (en) William Doolin, « Georges Mareschal (1658-1736) : Liberator of Surgery », Ann R Coll Surg Engl., février 1952, 10(2): 78–95 ( Online text )
  • André Sicard, « L'Académie de chirurgie », La Médecine à Paris du XIIIe siècle, ouvrage publié sous la direction d'André Pecker, Paris, Hervas, 1984, p. 209-218.
  • François Lebrun, « Médecins et empiriques à la cour de Louis XIV », Histoire, économie et société, 1984, 3e année, n°4, Santé, médecine et politiques de santé, p. 557-566. ( Celý text )
  • Une construction de la clinique : le savoir médical au XVIIIe siècle, Paris, L'Harmattan, 2010, p. 49-52 ( úryvky )
  • C. Chatelain, « Histoire de l’Académie nationale de chirurgie ou Quelques considérations sur la naissance et la vie de l’Académie de chirurgie ou Naissance et avatars d’une Académie », e-mémoires de l'Académie Nationale de Chirurgie, 2006, 5 (2) : 18-23 ( Celý text )

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georges Mareschal na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Mémoires de l'Académie Royale de chirurgie de Paris. [s.l.]: Charles Osmont 780 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: eBGiDTYGl0oC. 
  2. ↑ ROUJON, Jacques. Le Duc de Saint-Simon, 1675-1755. [s.l.]: D. Wapler 764 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: EWwaAAAAMAAJ. 
  3. ↑ TEXTE, Louis XIV (1638-1715 ; roi de France) Auteur du; TEXTE, France Auteur du. Déclaration... ou Lettres patentes portant confirmation des droits et privilèges du premier barbier et chirurgien du Roy, en faveur du sieur Mareschal... [Enregistrées au Grand Conseil.]. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (FR) 
  4. ↑ Medicine at the courts of europe : 1500-1837.. [Place of publication not identified]: [s.n.] 1 online resource (1 volume) s. Dostupné online. ISBN 978-0-429-42573-8, ISBN 0-429-42573-2. OCLC 1080200876 
  5. ↑ SAIN-SIMON, Louis de Rouvroy. Paměti - Louis de Rouvroy, vévoda de Saint-Simon | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ DE FOLETIER, François de Vaux. Anoblissements de médecins et chirurgiens de Louis XIV à Louis XVI [online]. Paris: Société française d'historie de la médicine, 19. června 1982 [cit. 2022-10-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ CORVISIER, André. La bataille de Malplaquet, 1709: l'effondrement de la France évité. [s.l.]: Economica 192 s. Dostupné online. ISBN 978-2-7178-3359-1. (francouzsky) Google-Books-ID: 2RdnAAAAMAAJ. 
  8. ↑ LORIN, Félix. Rambouillet. [s.l.]: Imprimerie Aubert 460 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: 6yVQpioiSVsC. 
  9. ↑ HUDSON, Robert P. Disease and its control : the shaping of modern thought. Westport, Conn.: Greenwood Press xvii, 259 pages s. Dostupné online. ISBN 0-313-23806-5, ISBN 978-0-313-23806-2. OCLC 9081667 
  10. ↑ Histoire de la Société na stránkách Académie Nationale de Chirurgie
  11. ↑ ROLLESTON, J. D. The Medical Aspects of Saint-Simon's “Mémoires”. Proceedings of the Royal Society of Medicine. 1941-05, roč. 34, čís. 7, s. 363–372. Dostupné online [cit. 2022-10-22]. ISSN 0035-9157. DOI 10.1177/003591574103400701. (anglicky) 
  12. ↑ Hippocrate. [s.l.]: [s.n.] 470 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: mQWaAAAAIAAJ. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Georges_Mareschal&oldid=23198950“