Louis de Rouvroy de Saint-Simon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík z Rouvroy
vévoda ze Saint-Simon
Portrét
Oficiální portrét vévody ze Saint-Simon (1728)
Narození16. ledna 1675
Versailles, Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království
Úmrtí2. března 1755
(ve věku 80 let)
Paříž, Royal Standard of the King of France.svg Francouzské království
ManželkaGabrielle de Durfort
Rodde Rouvroy de Saint-Simon
OtecClaude de Rouvroy de Saint-Simon
MatkaCharlotte de l'Aubespine
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík z Rouvroy, vévoda ze Saint-Simon (franc. Louis de Rouvroy, duc de Saint-Simon, 16. ledna 1675, Versailles - 2. března 1755, Paříž) byl francouzský šlechtic, diplomat a spisovatel v době starého režimu. Je znám pro své Paměti, ve kterých obsáhle popisuje osoby a situace na dvoře krále Ludvíka XIV. a během doby regentství ve Francii.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ludvík se v roce 1675 narodil ve Versailleském paláci do šlechtické rodiny de Rouvroy de Saint-Simon.[2] Jeho otec Claude byl povýšen na vévodu s titulem pair. Matka Charlotte de l'Aubespine patřila k příslušníkům staré francouzské šlechty.[p 1][1] Ludvík byl pokřtěn v roce 1677, kmotrem byl král Ludvík XIV. a královna Marie Tereza.

Ludvík získal vzdělání u jezuitů, v 17 letech od nich odešel a stal se vojákem královské armády (v roce 1692). Po smrti svého otce roku 1693 zdědil vévodský titul i pairskou hodnost a odešel z armády. V roce 1695 oženil s Gabrielle, dcerou svého bývalého vojenského velitele, maršála de Durfort de Duras.[1][2]

V letech 1695-1715 pobýval Ludvík střídavě ve Versailles a na svém panství v La Ferté-Vidame.[2] Získal tím mimo jiné mnohé přátele a přehled o všedních a každodenních událostech na královském dvoře ve Versailles.[1]

Po smrti krále Ludvíka XIV. (v září 1715) se ujal vlády za nezletilého krále Ludvíka XV. regent Filip II. Orleánský. S ním se Ludvík de Rouvroy přátelil, avšak neměl podobné názory. Přes názorové neshody jej Filip jmenoval členem státní rady.[1] V roce 1723 na zasedání rady regent zemřel, správy země se ujal vévoda Bourbonský, který neměl s vévodou Saint-Simonem dobré vztahy. Saint-Simon se proto stáhl do ústraní na své panství, kde trávil čas sepisováním pamětí. Žil stále osaměleji, s postupujícími léty přežil většinu svých přátel a vrstevníků, ale také manželku a syna. Držel ochranou ruku nad svým synovcem Claudem-Henrim, který se stal biskupem v Métách.[3]

Vévoda de Saint-Simon zemřel v březnu roku 1755 ve věku 80 let.[1]

Paměti vévody de Saint-Simon[editovat | editovat zdroj]

Paměti vévody de Saint-Simon jsou pozoruhodným dílem. Přinášejí detailní popis života královského dvora vlády Ludvíka XIV. a do doby regentství. V úplnosti byly poprvé vydány až v roce 1829, pro svůj indiskrétní charakter popisu života u dvora. Jsou psány v barokním stylu, který nebyl příliš aktuální již v době vzniku. Saint-Simonovo dílo v úplnosti zachycuje celospolečenskou, politickou a hospodářskou atmosféru z doby Velkého století a doby regentství.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Předkové Charlotte de l'Aubespine zastávali vysoké dvorské úřady za vlády krále Františka I.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis de Rouvroy de Saint-Simon na francouzské Wikipedii.

  1. a b c d e f Ecce Homo - Louis de Rouvroy Saint-Simon [online]. rozhlas.cz [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 
  2. a b c Saint-Simon [online]. chateauversailles.fr [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. A great memoirist and his anatomy of rank within the Sun King's court [online]. washingtontimes.com [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Paměti, kniha od: Louis de Rouvroy, vévoda de Saint-Simon [online]. databazeknih.cz [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]