Georg Gänswein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Excelence
Mons. Georg Gänswein
Titulární arcibiskup z Urbisaglia
Prefekt papežského domu
Osobní sekretář Benedikta XVI.

Mons. Gänswein na závěr mše
při začátku pontifikátu papeže Františka
(2017)
Církev římskokatolická
Jmenování 7. prosince 2012
Předchůdce Giuseppe Bertello (Urbisaglia)
Heslo Testimonium perhibere veritati
Znak Znak
Svěcení
Jáhenské svěcení 19. prosince 1982
světitel Oskar Saier
Kněžské svěcení 31. května 1984
světitel Oskar Saier
Biskupské svěcení 6. ledna 2013
světitel Benedikt XVI.
1. spolusvětitel Tarcisio Bertone
2. spolusvětitel Zenon Grocholewski
Osobní údaje
Země NěmeckoNěmecko Německo
Datum narození 30. července 1956 (61 let)
Místo narození Ühlingen-Birkendorf, NěmeckoNěmecko Německo
Národnost německá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mons. Georg Gänswein (30. července 1956 Ühlingen-Birkendorf) je německý římskokatolický arcibiskup, od 7. prosince 2012 prefekt papežského domu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kněžská služba[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě studoval teologii ve Freiburgu im Breisgau a v Římě.

19. prosince 1982 byl vysvěcen na kněze freiburským arcibiskupem metropolitou Oskarem Saier, který jej také vysvětil 31. května 1984 na kněze.

Poté, kdy sloužil jako farní vikář ve své arcidiecézi, studoval v Mnichově kanonické právo a v roce 1993 zde získal doktorát. V roce 1994 byl V roce 1994 byl jmenován arcibiskupem Saierem vikářem freiburské katedrály a jeho osobním sekretářem. V roce 1995 byl jmenován tehdejším prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti Antonio María Javierre Ortasem spolupracovníkem téže kongregace. V roce 1996 přestoupil do Kongregace pro nauku víry na výslovnou žádost tehdejšího prefekta Josepha Ratzingera. Zároveň také dostává katedru kanonického práva na římské Papežské univerzitě Svatého kříže (it. Pontificia Università della Santa Croce), patřící Opus Dei.

V roce 2000 mu Jan Pavel II. udělil čestný titul kaplan Jeho Svatosti.

Od roku 2003 byl osobním sekretářem kardinála Josepha Ratzingera; po jeho zvolení papežem byl od 19. dubna 2005 potvrzen ve funkci osobního sekretáře. V březnu 2006 mu papež Benedikt XVI mu udělil titul prelát Jeho Svatosti.

14. listopadu 2006 se na něho zaměřily satirické protesty několika italských televizních programů, které jeho a papeže Benedikta XVI. kritizovaly.

11. prosince 2010 provádí, na Papežské univerzitě Urban, slavnostní ceremoniál IX. ročníku Mezinárodní ceny „Giuseppe Sciacca“ a, což je u něho velmi řídké, ujímá se slova, aby pozdravil papeže.

1. prosince 2012, Mezinárodní asociace „Tu es Petrus“, kterou založil novinář Gianluca Barile a jejími čestnými předsedy jsou kardinálové José Saraiva Martins, Kurt Koch a Salvatore De Giorgi, dostává zvláštní cenu „svědectví svatosti“ jako „pozorný, vzácný a blízký spolupracovník na pontifikátu římského biskupa Benedikta XVI.“

Georg Gänswein a Benedikt XVI. 10. května 2007

Biskupská služba[editovat | editovat zdroj]

Georg Gänswein s Barackem Obamou 27. března 2014

7. prosince 2012 jej papež Benedikt XVI. jmenoval prefektem papežského domu a titulárním arcibiskupem v Urbisaglia[1]; 6. ledna 2013 přijal biskupské svěcení ve svatopetrské bazilice, když na něho vložil ruce týž papež a spolusvětiteli kardinálové Tarcisio Bertone a Zenon Grocholewski.

Když papež Benedikt XVI. rezignoval na svůj úřad římského biskupa, 28. února 2013, zůstal prefektem papežského domu a jeho osobním tajemníkem. Nejdříve zůstal s Benediktem XVI. v papežském letním sídle v Castel Gandolfo, a později se s ním přestěhoval do kláštera Mater Ecclesiae.

31. srpna 2013 jej papež František potvrdil ve funkci prefekta papežského domu.[2]

Biskupská genealogie[editovat | editovat zdroj]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Kirchengliedschaft: vom Zweiten Vatikanischen Konzil zum Codex iuris canonici; die Rezeption der konziliaren Aussagen über die Kirchenzugehörigkeit in das nachkonziliare Gesetzbuch der lateinischen Kirche.. St. Ottilien : EOS-Verlag, 1996. ISBN 3-88096-923-X. (němčina)  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Gänswein na italské Wikipedii.

  1. Nomina del prefetto della Casa Pontificia
  2. Conferma dei superiori della Segreteria di Stato e della Casa Pontificia

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]