Přeskočit na obsah

Gallus (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxGallus
alternativní popis obrázku chybí
Kur bankivský, jeden ze zástupců rodu
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďbažantovití (Phasianidae)
Rodkur (Gallus)
Brisson, 1760
Areál rozšíření:      Gallus gallus      kur srílanský      kur Sonneratův      kur zelený
Areál rozšíření:
     Gallus gallus
     kur srílanský
     kur Sonneratův
     kur zelený
Areál rozšíření:
     Gallus gallus
     kur srílanský
     kur Sonneratův
     kur zelený
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gallus (česky kur, toto jméno se však používá pro vícero rodů) je rod bažantovitých ptáků, který zahrnuje 4 zástupce, kteří se přirozeně vyskytují v jižní a jihovýchodní Asii. Rod je významný tím, že z něj odvozuje svůj původ i kur domácí, lidově známý jako slepice. Všichni zástupci tohoto rodu se vyznačují výrazným pohlavním dimorfismem; kohouti mívají pestré opeření s výraznými laloky na hlavě a na hrdle. Samice jsou menší a jejich opeření je převážně hnědé.

Systematika a rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Kladogram zachycující vztahy v rámci rodu Gallus[1][2][3]

Gallus 

kur SonneratůvGallus sonneratii

kur srílanskýGallus lafayettii

kur bankivskýGallus gallus

kur zelenýGallus varius

Rod Gallus byl formálně vytyčen v roce 1760 v publikaci Ornithologie francouzského přírodovědce Mathurina Jacquese Brissona.[4] Za typový druh rodu se považuje kur bankivský (Gallus gallus).[5] Rod Gallus se sice již objevil v roce 1748 v 6. vydání Linného Systema Naturae,[6] nicméně v 10. vydání tohoto díla z roku 1758 jej Linné vypustil.[7] Právě 10. vydání se považuje za počátek formálního zoologického názvosloví, takže za autoritu rodu považuje Brisson.[8]

Fylogenetické vztahy zástupců rodu Gallus byly předmětem několika genetických studií. Tento rod je v zájmu vědců hlavně proto, že z něj svůj původ odvozuje kur domácí, jehož přímým předkem je kur bankivský. Moderní studie DNA však ukazují, že i kur Sonneratův přispěl do genofondu kura domácího, který od kura Sonneratova zdědil mj. žluté zbarvení kůže.[2] Za bazálního představitele rodu se považuje kur zelený, který se z rodu vydělil někdy před ~5,7 miliony let (mya), následovalo oddělení kura bankivského někdy v době kolem ~3 mya, a nakonec nastalo vydělení linie na kura Sonneratova a kura srílanského, k čemuž došlo před ~1,8 miliony lety. Domestikace kura domácího nastala někdy kolem roku 6000 př. n. l.[1]

Seznam druhů

[editovat | editovat zdroj]

Rod Gallus zahrnuje následující 4 druhy:[8]

Samec Samice Vědecké jméno Běžné jméno Rozšíření
Gallus gallus Kur bankivský Indie, Pákistán, jižní Čína, Indočína, Singapur, Filipíny, Indonésie
Gallus lafayettii Kur srílanský Šrí Lanka
Gallus sonneratii Kur Sonneratův Střední a jihozápadní Indie
Gallus varius Kur zelený Jáva, Bali, Lombok, Komodo, Flores, Rinca a některé menší indonéské ostrovy
  1. a b LAWAL, Raman Akinyanju; MARTIN, Simon H.; VANMECHELEN, Koen. The wild species genome ancestry of domestic chickens. BMC Biology. 2020-02-12, roč. 18, čís. 1, s. 13. Dostupné online [cit. 2022-11-25]. ISSN 1741-7007. DOI 10.1186/s12915-020-0738-1. PMID 32050971. (anglicky) 
  2. a b ERIKSSON, Jonas; LARSON, Greger; GUNNARSSON, Ulrika. Identification of the Yellow Skin Gene Reveals a Hybrid Origin of the Domestic Chicken. PLOS Genetics. 29. 2. 2008, roč. 4, čís. 2, s. e1000010. Dostupné online [cit. 2023-07-15]. ISSN 1553-7404. DOI 10.1371/journal.pgen.1000010. PMID 18454198. (anglicky) 
  3. TILEY, George P.; PANDEY, Akanksha; KIMBALL, Rebecca T.; BRAUN, Edward L.; BURLEIGH, J. Gordon. Whole genome phylogeny of Gallus: introgression and data-type effects. Avian Research [online]. 2020-12 [cit. 2023-07-16]. Roč. 11, čís. 1. DOI 10.1186/s40657-020-00194-w. (anglicky) 
  4. BRISSON, Mathurin Jacques. Ornithologie, ou, Méthode contenant la division des oiseaux en ordres, sections, genres, especes & leurs variétés (in French and Latin). 1. vyd. Paris: Jean-Baptiste Bauche, 1760. S. 166. (francouzsky) 
  5. PETERS, James Lee. Check-list of Birds of the World. 2. vyd. Cambridge, Massachusetts:: Harvard University Press, 1934. S. 118. (anglicky) 
  6. LINNAEUS, Carl. Systema Naturae sistens regna tria naturae, in classes et ordines, genera et species redacta tabulisque aeneis illustrata. 6. vyd. Stockholmiae (Stockholm): Godofr, Kiesewetter, 1748. Dostupné online. S. 16. 28. (latinsky) 
  7. LINNAEUS, Carl. Systema Naturæ per regna tria naturae, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Holmiae (Stockholm): Laurentii Salvii, 1758. Dostupné online. S. 158. (latinsky) 
  8. a b Pheasants, partridges, francolins [online]. IOC Wordlist v13.1, 2023 [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GRIMMETT, Richard. Birds of the Indian Subcontinent : India, Pakistan, Sri Lanka, Nepal, Bhutan, Bangladesh and the Maldives.. London: Bloomsbury Publishing, 2016. ISBN 978-1-4081-6265-1. (anglicky) 
  • JOHNSGARD, Paul Austin. The pheasants of the world. Oxford: Oxford University Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0198571852. (anglicky) 
  • MADGE, Steve; MCGOWAN, Phil, 2010. Pheasants, partidges and grouse: a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. London: Christopher Helm Publishers. ISBN 978-0-7136-3966-7. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]