Agara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Galbulimima)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Agara

alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí agara Galbulimima baccata
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: šácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleď: Himantandraceae
Rod: agara (Galbulimima)
F.M.Bailey, 1894
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Agara[1] (Galbulimima) je rod rostlin z čeledi Himantandraceae náležející do řádu šácholanotvaré. Rod zahrnuje 2 druhy a je rozšířen na východních ostrovech Indonésie, Nové Guinei, a v Austrálii. Agary jsou vysoké stromy s jednoduchými listy a velkými květy neobvyklého vzhledu a s neustáleným počtem květních částí. Druh Galbulimima belgraviana je na Papui těžen pro dřevo a také používán jako halucinogen. Je zdrojem farmaceuticky významných alkaloidů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Agary jsou stromy dorůstající výšek okolo 40 metrů. Listy jsou střídavé, jednoduché, celokrajné, bez palistů, se zpeřenou žilnatinou. Při rozemnutí pryskyřičně voní. Květy jsou velké, oboupohlavné, se široce kuželovitou češulí, jednotlivé nebo v úžlabních květenstvích složených ze 2 nebo 3 květů. Kalich je ze 4 nebo 6 lístků, koruna z 7-9 plátků. Někdy jsou květy interpretovány jako bezobalné a kalich a koruna jsou považovány za staminodia. Tyčinek je mnoho, jsou ploché, volné a uspořádané ve spirále. Tyčinky nejsou diferencovány na nitku a prašník, prašné váčky jsou připojeny ve spodní části vnitřní strany tyčinek a otevírají se podélnou štěrbinou. Gyneceum je svrchní, apokarpní, složené ze 6 až 28, na bázi jen lehce spojených plodolistů. V každém plodolistu je po 1 vajíčku. Plodem je dužnatá, víceméně synkarpní peckovice obsahující několik semen. Semena obsahují olejnatý endosperm.[2][3][4][5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod agara se vyskytuje na Sulawesi, Nové Guinei, Šalamounových ostrovech a v severovýchodní Austrálii. Některé zdroje uvádějí jako místo výskytu i Moluky. Druh G. belgraveana roste na Nové Guinei jako běžná součást horských pabukových lesů v nadmořských výškách od 1200 do 2700 metrů.[3][6]

Obsahové látky a farmakologie[editovat | editovat zdroj]

Z kůry druhu Galbulimima belgraveana bylo izolováno celkem 22 různých unikátních alkaloidů, mezi jinými himbacin, himandrin a himgalin. Himbacin má silné antispasmodické působení a je to silný antagonista blokující činnost srdečního muskarinového receptoru pro acetylcholin. Stal se zásadní látkou při vývoji nových léčiv k léčení neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.[7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Galbulimima obsahuje 2 druhy, které jsou v některých zdrojích spojovány do jediného, široce pojatého druhu G. belgraveana. Rod popsal poprvé Ferdinand Jacob Heinrich von Mueller v roce 1887, popis však nebyl podle pravidel nomenklatury uznán za platný a jako platné bylo přijato jméno Galbulimima, které uveřejnil Frederick Manson Bailey v roce 1894. Mezitím byla v roce 1917 publikována Friedrichem Dielsem čeleď Himantandraceae. Návrh zařazení jména Himantandra mezi nomina conservanda byl zamítnut a jméno čeledi je proto odvozené od odlišného názvu než má jediný rod této čeledi.[2][8]

Podle molekulárních výzkumů je nejblíže příbuznou skupinou čeleď Degeneriaceae.[5]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Druh Galbulimima belgraviana je na Papui-Nové Guinei těžen pro dřevo, které je obchodováno pod názvem magnolia.[9] Kůra tohoto druhu je v kombinaci s listy árónovité rostliny rodu Homalomena používána jako psychedelikum k navození vizí. Kůra G. belgraviana spolu se zázvorem a listy tabáku slouží na Papui k výrobě přípravku na hubení vší.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  
  2. a b WILSON, Annette J.G. (ed.). Flora of Australia. Vol. 2 Winteraceae to Platanaceae. [s.l.] : Australian Government, 2007. (anglicky)  
  3. a b Trees of tropical Asia [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Himantandraceae [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online. (anglicky) 
  6. HASSLER, M.. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MANDER, Lewis N. et al.. The structures of three new Galbulimima alkaloids. Tetrahedron Letters. 2009. Dostupné online.  
  8. The International Plant Names Index [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  9. EDDOWES, Peter J.. Papua New Guinea timbers. [s.l.] : Papua New Guinea Forest Industries Association, 1978. Dostupné online. (anglicky)  
  10. ROSS, Ivan A.. Medicinal Plants of the World: Vol. 3. New Yersey : Humana Press, 2005. ISBN 1-59259-887-0. (anglicky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]