Funkcionáři Spojených států amerických jmenovaní prezidentem

Hillary Clintonová (vlevo) skládá přísahu poté, co byla Barackem Obamou jmenována ministryní zahraničí, 21: ledna 2009

Prezident Spojených států amerických má podle ústavy a zákonů právo jmenovat a odvolávat vrcholné federální funkcionáře. Jedná se o zhruba 4000 pozic. Tento článek uvádí některé z nich.

Tento seznam je neúplný; můžete ho pomoci rozšířit.

Právní zakotvení[editovat | editovat zdroj]

Podle ústavy prezident "na radu a se souhlasem Senátu jmenuje vyslance, jiné zástupce státu a konzuly, soudce Nejvyššího soudu a všechny ostatní úředníky Spojených států, jejichž jmenování není upraveno jinak a jejichž úřad je zřízen zákonem."^[1] V praxi se jedná o cca 4000 pozic, z nichž cca 1200 vyžaduje schválení Senátem.^[2] Souhlas je však na základě soudního rozhodnutí v kauze Myers v. United States z roku 1926 vyžadován pouze pro jmenování, nikoliv odvolání.^[3] V některých případech pak odvolání není možné, z důvodu zajištění nezávislosti.

Členové kabinetu[editovat | editovat zdroj]

Viceprezident[editovat | editovat zdroj]

Viceprezident je volen současně s prezidentem a není možné ho odvolat. Pokud se pozice viceprezidenta uvolní v průběhu volebního období, podle dvacátého pátého dodatku ústavy jmenuje prezident nového viceprezidenta, který musí být schválen oběma komorami Kongresu.^[1]

Další členové kabinetu[editovat | editovat zdroj]

Kabinet je sborem poradců prezidenta a tvoří jej vedle viceprezidenta 15 ministrů a 10 takzvaných funkcionářů na kabinetní úrovni (anglicky Cabinet-level officials). Jejich jmenování musí schválit Senát prostou většinou hlasů.^[4]

Ministři

Další členové kabinetu

Ředitel Agentury pro ochranu životního prostředí
Ředitel Úřadu pro správu a rozpočet
Ředitel tajných služeb
Ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA)
Vládní zmocněnec pro obchod
Velvyslanec při OSN
Předseda Rady ekonomických poradců
Ředitel Úřadu pro drobné podnikání
Ředitel Úřadu pro vědu a techniku
Ředitel Kanceláře Bílého domu

Federální soudnictví[editovat | editovat zdroj]

798 federálních soudců (k 5. listopadu 2023)^[5] - soudci jsou navrhováni prezidentem a schvalováni Senátem, funkci vykonávají doživotně nebo dokud nerezignují, a není možné je odvolat (s výjimkou impeachmentu).^[1]
- Z toho 9 soudců Nejvyššího soudu
93 federálních prokurátorů (jeden pro každý soudní obvod, dva obvody mají společného prokurátora) - jmenování se souhlasem Senátu
94 federálních maršálů (jeden pro každý soudní obvod) - jmenování se souhlasem Senátu

Ozbrojené síly a bezpečnostní složky[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší důstojníci ozbrojených složek - jmenování se souhlasem Senátu
- Náčelník štábu Armády
- Náčelník štábu Letectva
- Náčelník úřadu Národní gardy
- Komandant Námořní pěchoty
- Komandant Pobřežní stráže
- Velitel námořních operací (Námořnictvo)
- Velitel vesmírných operací (Vesmírné síly)
Ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) - jmenování se souhlasem Senátu
Komisař Celní a pohraniční stráže - jmenování se souhlasem Senátu

Manažeři státních podniků[editovat | editovat zdroj]

8 z 10 členů představenstva Národní osobní železniční společnosti (Amtrak) - jmenování se souhlasem Senátu
9 z 11 členů představenstva Poštovní služby (USPS) - jmenování se souhlasem Senátu
5 členů představenstva Importní a exportní banky - jmenování se souhlasem Senátu

Další funkcionáři[editovat | editovat zdroj]

189 velvyslanců k zahraničním vládám^[6] - jmenování se souhlasem Senátu
Administrátor Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) - jmenování se souhlasem Senátu

7 členů rady guvernérů Federálního rezervního systému - jmenování se souhlasem Senátu na funkční období 14 let bez možnosti odvolání
Národní bezpečnostní poradce - jmenování bez souhlasu Senátu
Poradce pro domácí bezpečnost - jmenování bez souhlasu Senátu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c Ústava Spojených států amerických [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
↑ PRESIDENTIALLY APPOINTED POSITIONS [online]. Center for Presidential Transition [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
↑ Myers v. United States, 272 U.S. 52 (1926) [online]. Justitia [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
↑ The Cabinet [online]. Bílý dům [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
↑ GRAMLICH, John. Most of Biden’s appointed judges to date are women, racial or ethnic minorities – a first for any president [online]. Pew Research Center, 2023-12-04 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.
↑ PRINCE, Todd. U.S. Ambassadors: Who Might Stay And Who Might Go Under Biden. www.rferl.org [online]. Svobodná Evropa, 2020-11-11 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Politický systému Spojených států amerických

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Funkcionáři Spojených států amerických jmenovaní prezidentem na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[:0-1] Ústava Spojených států amerických [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.

[2] PRESIDENTIALLY APPOINTED POSITIONS [online]. Center for Presidential Transition [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.

[3] Myers v. United States, 272 U.S. 52 (1926) [online]. Justitia [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.

[4] The Cabinet [online]. Bílý dům [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.

[5] GRAMLICH, John. Most of Biden’s appointed judges to date are women, racial or ethnic minorities – a first for any president [online]. Pew Research Center, 2023-12-04 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.

[6] PRINCE, Todd. U.S. Ambassadors: Who Might Stay And Who Might Go Under Biden. www.rferl.org [online]. Svobodná Evropa, 2020-11-11 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]