Přeskočit na obsah

Františka Albrechtová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Františka Albrechtová
Rodné jménoZeithamlová
Narození4. září 1912
Praha;
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. ledna 1943 (ve věku 30 let)
Koncentrační tábor Mauthausen;
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena v plynové komoře
BydlištěKvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 – Michle[p. 1]
Povolánídělnice
ZaměstnavatelJanečkova zbrojovka v Praze na Pankráci
Domovské městoPraha
ChoťStanislav Albrecht (1908–1943)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Její manžel Stanislav Albrecht
Pamětní deska v Kvestorské ulici v Praze 4
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[1][2]

Františka Albrechtová rozená Zeithamlová (4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen)[3] byla za Protektorátu Čechy a Morava zaměstnána jako dělnice v Janečkově zbrojovce v Praze.[p. 2] Spolu se svým manželem Stanislavem Albrechtem (kovodělníkem – frézařem – v témže podniku) se Františka účastnila domácího protiněmeckého odboje. Oba manželé Albrechtovi patřili k podporovatelům výsadkářů ze skupiny Anthropoid.[3][p. 3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Františka Albrechtová se narodila jako Františka Zeithamlová 4. září 1912 v Praze.[5] V době protektorátní byla dělnicí v pražské Janečkově zbrojovce, kde se seznámila se svým budoucím manželem Stanislavem Albrechtem, který do Janečkovy továrny na Pankráci nastoupil v červnu 1941 jako frézař (kovodělník).[7] Stanislav bydlel původně na Palackého třídě číslo popisné 1006 v pražské Michli, ale po svatbě se novomanželé přestěhovali (od 12. července 1933) do domu číslo popisné 287 v Brožíkově ulici[p. 1] v Praze Michli.[7][5][3]

Oldřich Frolík

[editovat | editovat zdroj]

Oldřich Frolík (1909–1943) pracoval za protektorátu jako kovodělník rovněž v Janečkově zbrojovce na pražském Pankráci a současně bydlel se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (rozenou Kvasničkovou[8]) v Praze - Michli také v Kvestorské ulici.[9] Frolíkův spolupracovník ve zbrojovce a blízký přítel Otakar Šrámek se za německé okupace Čech, Moravy a Slezska zapojil do řad členů domácího odboje[8] a jeho prostřednictvím se do protiněmeckého odboje zapojil záhy i Oldřich Frolík.[9] Společně se svými přáteli Jaroslavem Pechmanem, Janem Zelenkou-Hajským a kapitánem Karlem Pavlíkem náležel Frolík (v rámci sokolské odbojové organizace) do radikální frakce.[9] Ta se nazývala Říjen a její členové se hodlali ve své protiněmecké činnosti orientovat především na diverzní (záškodnickou) činnost.[9] Přes Otakara Šrámka a Jaroslava Pechmana, který bydlel v Hanusově ulici 1025/9 v bezprostředním sousedství Kvestorské ulice, se pak Oldřich Frolík začátkem roku 1942 dostal do kontaktu s parašutisty, kterým zajišťoval nejen úkryt, ale především servis týkající se zbraní, munice i výbušnin.[9] Dvojice podporovatelů parašutistů a odbojářů působících v Janečkově zbrojovce (Frolík a Šrámek) se nakonec rozrostla na trojlístek, když se k nim přidal i Stanislav Albrecht.[7]

Odhalení

[editovat | editovat zdroj]

Vyšetřující úředníci gestapa se na přelomu srpna a září 1942 dopracovali k poznání, že pachatelé útoku na Reinharda Heydricha nebo jejich pomocníci bydleli v Praze na Pankráci v blízkosti Janečkovy zbrojní továrny a následným šetřením v této lokalitě pak vyšetřovatelé přišli na jméno Oldřicha Frolíka.[7] První neúspěšný pokus o Frolíkovo zatčení 15. září 1942 vedl k přestřelce, z níž nezraněný Frolík unikl a ukryl se u Otakara Šrámka.[7] Kriminalisté české protektorátní policie se během pátrání po Frolíkovo známých dopracovali k Šrámkovi, který pod nátlakem prozradil místo Frolíkova úkrytu.[7] Oldřich Frolík byl lstí vylákán a zatčen 23. září 1942.[7]

Zatčení

[editovat | editovat zdroj]

Další vlna zatýkání byla odstartována druhým (tentokráte úspěšným) pokusem o zatčení Frolíka 23. září 1942, kdy ještě týž den byla v 17.00 hodin vzata do vazby jak Františka Albrechtová,[5] tak i její manžel Stanislav.[7] Během výslechů Stanislava Albrechta a Františky Albrechtové ale kriminální komisař Heinz Jantur[p. 4] ani další úředníci gestapa nic podstatného „nevytěžili“ a zatýkání dalších osob se u Albrechtových „zastavilo“.[7] (Při výsleších manželé Albrechtovi nikoho neprozradili.[12])

Věznění, ...

[editovat | editovat zdroj]

Nejprve byli manželé Albrechtovi vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín.[11][7][13][14] Dne 8. ledna 1943 byli stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti.[11][7][5][3] Následně byli 15. ledna 1943 posláni s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora Mauthausen.[11][7][13][14] V koncentračním táboře Mauthausen byli umístěni v celách tzv. „bunkru“, kde čekali na popravu, která byla vykonána 26. ledna 1943.[12][11][7][15] Ten den bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře.[11][7][3] (Františce Albrechtové bylo 31 let.[5]) Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutě mauthauzenského bunkru ranou z malorážní pistole do týla (Stanislav Albrecht byl zabit v 16:29).[11][7][3]

Připomínky

[editovat | editovat zdroj]
V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausen

nápis na pamětní desce, [18]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Kvestorská ulice se od roku 1910 do roku 1947 nazývala Brožíkova, německy Brožík-Strasse.[6]
  2. ↑ Janečkova zbrojovka se za protektorátu nacházela podél dnešní ulice Budějovická, zhruba v úseku vymezeném na jedné straně křížením ulic Budějovická x Na Pankráci a na druhé straně křižovatkou ulic Budějovická x Hanusova.[4] (Kousek odsud se také nachází ulice Kvestorská.) Za druhé světové války zbrojovka vyráběla pro Wehrmacht a Luftwaffe pumy, nosiče pum a jejich příslušenství, motory ale i další - drobné - součástky.[4] Za protektorátu se tady pracovalo i na vývoji střelných zbraní a motocyklů.[4] Továrnu vedl až do své smrti (4. června 1941) český konstruktér, vynálezce, průmyslník a zakladatel firmy JAWA František Janeček.[4] Po jeho smrti firmu vedl technický ředitel Jawy a vývojář v oblasti nových automobilů a motocyklů JUDr. Jaroslav Frei (* 16. listopadu 1904 Praha – 16. ledna 1981). Podle jeho poválečné výpovědi byla výroba v továrně často záměrně sabotována.[4]
  3. ↑ Podle poválečné výpovědi komisaře gestapa a velitele protikomunistického referátu pražského gestapa Heinze Jantura poskytli manželé Albrechtovi ve svém bytě údajně úkryt jednomu z parašutistů (buď Jozefu Gabčíkovi nebo Janu Kubišovi).[5][6]
  4. ↑ Komisař gestapa – velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942 až 1945 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur[10] z referátu IIG, které mělo v „náplni práce“ agendu: neoprávněné držení zbraní a třaskavin včetně přečinů podle zákona o tzv. záludných útocích na stát.[11]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2024-03-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Albrechtová Františka *4.9.1912 .... Dostupné online. 
  2. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2024-03-15]. Albrechtová Františka *4.9.1912. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Františka Albrechtová, rozená Zeithamlová, s. 84. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  4. ↑ a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Oldřich Frolík, Barbora Frolíková). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 455, 460, 464, 471, 705. 
  5. ↑ a b c d e f Oběti heydrichiády / Františka Albrechtová (1912-1943) [online]. Podkást pro každého (na You Tube com), 2022-04-05 [cit. 2024-03-26]. Stopáž: 1 minuta a 44 sekund. Dostupné online. 
  6. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Stanislav Albrecht, Františka Albrechtová). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 464. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o JANÍK, Vlastislav. Františka Albrechtová (4. září 1912 Praha – zemřela 26. ledna 1943 v koncentračním táboře Mauthausen) [online]. Mauthausen; Raum der Namen [cit. 2024-03-26]. Příběh rodiny Albrechtových zpracoval badatel Vlastislav Janík – delegát Mauthausenského výboru v České republice. Dostupné online. 
  8. ↑ a b OLDŘICH FROLÍK: Další hrdina z 294 pomocníků parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. [online]. www.frolikovi.estranky.cz, 2012-04-20 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e HAMPEJS, Martin. Operace Anthropoid: Jen si vezmu kabát, řekl Frolík gestapákům. Pak začal střílet [online]. Lidovky.cz, 2017-05-24 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Poválečné osudy příslušníků gestapa [online]. Fronta CZ [cit. 2018-09-20]. Velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942-45 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g h Slavnostní odhalení pamětních desek věnovaných Barboře a Oldřichu Frolíkovým, Františce a Stanislavu Albrechtovým a Jaroslavu Deršatovi. [online]. www facebook com [cit. 2018-09-18]. Pořádá Iniciativa A, Československá obec legionářská, Rota Nazdar, MČ Praha 4; 13.9.2018 v 17.00 hod, Kvestorská 2 a 5, Praha 4; Raptor.TV-cz, kamera Jan Dolens. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d ROGNER, Roman. Praha 4 uctila památku českých vlastenců [online]. www Praha 4 cz, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Františka Albrechtová (* 4. 9. 1912 – 26. 1. 1943 popravena v KT Mauthausen), bydliště: Praha XIV; Dělnice [online]. Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2024-03-23]. Předchozí věznění: gestapo Praha, Malá pevnost Terezín, odchod do transportu směr KT Mauthausen: 15. ledna 1943. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Františka Albrechtová (* 4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 KT Mauthausen) [online]. Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2024-03-25]. Místo transportu: Prag-Pankratz; Datum transportu: 20. listopadu 1942; odchod do transportu 15. ledna 1943 směr KT Mauthausen (tam popravena 26. ledna 1943). Dostupné online. 
  15. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 81 let / Popravení v Mauthausenu 26. ledna 1943 [online]. Fronta cz, 2023 [cit. 2024-03-23]. 2; Albrechtová Františka (* 4. 9. 1912); Anthropoid. Dostupné online. 
  16. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS; Estranky cz) [cit. 2024-03-15]. Albrechtová Františka *4.9.1912. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d Odhalení pamětních desek - Oldřichu Frolíkovi a dalším odbojářům [online]. www evensi com, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Čtvrtek 13. září 2018 17:00 až čtvrtek 13. září 2018 18:00. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-18. 
  18. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. www vets cz, 2018-09-13 [cit. 2018-09-18]. Umístění: Praha 4, Kvestorská 287/2; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Františka_Albrechtová&oldid=23956999“