Přeskočit na obsah

František Šístek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. František Šístek, Ph.D.
František Šístek (26. května 2014)
František Šístek (26. května 2014)
Narození18. března 1977 (47 let)
Most
Alma materStředoevropská univerzita (do 2001)
Univerzita Karlova (do 2007)
Povoláníhistorik, překladatel, balkanista, kulturní antropolog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléFakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Historický ústav AV ČR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šístek během prezentace 2017

František Šístek (* 18. března 1977 Most)[1][2] je český historik a balkanista. Ve svém výzkumu se zaměřuje na Balkán, jeho moderní dějiny, tradiční společnosti, modernizaci a nacionální identity. Věnuje se také konceptualizaci a interpretaci balkánských dějin či otázkám obrazů a stereotypů druhého.

Od roku 2011 působí jako interní pracovník a vyučující na Katedře ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako vědecký pracovník a zástupce vedoucího Oddělení moderních transnacionálních a intelektuálních dějin v Historickém ústavu AV ČR v Praze.[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

František Šístek vystudoval bakalářský obor „Mezinárodní teritoriální studia“ (IMS, FSV UK). V magisterském studiu pokračoval na Středoevropské univerzitě v Budapešti v oboru „Modern History of Central Europe“. Doktorát dokončil v roce 2007 v oboru „Sociální a kulturní antropologie“ na Fakultě humanitních studií, Univerzity Karlovy.[3] Absolvoval výzkumné pobyty v Center for Advanced Study v Sofii[4] a na Segedínské univerzitě, vyučoval také na Fakultě politických věd Univerzity v Sarajevu.[5]

Ve své vědecké práci se nejčastěji zaměřoval na Černou Horu. Díky tomu se stal světově uznávaným montenegristou.[4][5] V českém jazyce pak publikoval v roce 2017 první ucelenou publikaci o dějinách Černé Hory.

Pravidelně se vyjadřuje ve veřejném prostoru k aktuálnímu dění na Balkáně. V roce 2016 tak například komentoval migrační vlnu vzhledem k tzv. balkánské cestě[6] nebo situaci ohledně procesu v Haagu s Ratko Mladićem.[7]

V roce 2011 získal Šístek Prémii Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky Akademie věd ČR.[8] V roce 2021 získal za rukopis knihy Jevreji u Crnoj Gori od antike do holokausta (Židé v Černé Hoře od antiky po holokaust) druhou cenu v prestižní literární soutěži Federace židovských obcí Srbska (65. nagradni konkurs SJOS za 2021. godinu) pro nejlepší rukopisy na židovské téma v jihoslovanských jazycích.[9] [10] [11] Je členem Matice černohorské (Matica crnogorska) a vedoucím redaktorem časopisu Slovanský přehled, který se zaměřuje na dějiny národů střední, východní a jihovýchodní Evropy.[12] Je členem organizačního výboru mezinárodních interdisciplinárních konferencí Balkan Express, největších balkanistických konferencí pravidelně konaných v ČR.[13] Je předsedou Českého národního komitétu balkanistů v rámci České společnosti pro slavistická, balkanistická a byzantologická studia.[6]

Mimo vědeckou činnost se František Šístek věnuje také literární činnosti. V Literární soutěži Šrámkovy Sobotky získal v roce 1998 1. cenu za poezii a v roce 1999 1. cenu za prózu.[7][8] V roce 2017 přeložil knihu krátkých próz Jeden bílý den bosenského spisovatele Adina Ljuci,[14] v roce 2019 Ljucovu básnickou sbírku Stalaktit.[15]

Publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Istorija Crne Gore, Podgorica: Matica crnogorska 2022, 805 str.
  • Jevreji u Crnoj Gori od antike do Holokausta, Cetinje: Fakultet za crnogorski jezik i književnost 2022, 360 s.
  • František Šístek (ed.): Imagining Bosnian Muslims in Central Europe: Representations, Transfers and Exchanges, New York and Oxford: Berghahn Books 2021, 302 s.
  • Dějiny Černé Hory, Praha: NLN – Nakladatelství Lidové noviny 2017, 616 str.
  • Bedřich Loewenstein – Milan Hlavačka – František Šístek (eds.): Násilí: jiná moderna, Praha: Historický ústav 2017, 324 str.
  • Narativi o identitetu. Izabrane studije o crnogorskoj istoriji, Podgorica: Matica crnogorska 2015, 392 str.
  • Junáci, horalé a lenoši. Obraz Černé Hory a Černohorců v české společnosti, 1830-2006, Praha: Historický ústav 2011, 292 str.
  • Naša braća na jugu. Češke predstave o Crnoj Gori i Crnogorcima 1830-2006, Cetinje - Podgorica: Matica crnogorska 2009, 304 str.
  • Pavel Hradečný - Ladislav Hladký - Pavla Burdová Hradečná - Virgjil Monari - František Šístek: Dějiny Albánie, Praha: NLN 2008, 720 str.
  • Černá Hora (stručná historie státu), Praha: Libri 2007, 128 str.
  • Mirjam Moravcová - David Svoboda - František Šístek (eds.): Pravda, láska a ti na "východě". Obrazy středoevropského a východoevropského prostoru z pohledu české společnosti, Praha: FHS UK 2006, 239 str.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ František Šístek v Lexikonu historiků a historiček 2022. [cit. 5. 6. 2023]
  2. ↑ ATLAS.CZ, Pavel Kotrla - pkotrla @. František Šístek. casopis-texty.cz [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Fakulta sociálních věd - PhDr. František Šístek, Ph.D.. krvs.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Identiteta ima više, ali se u Crnoj Gori sužavaju na 'biti Srbin ili Crnogorac'. Radio Slobodna Evropa [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  5. ↑ Drugi dan sajma u znaku brojnih promocija: Marina Vujičić i Franišek Šistek u centru pažnje posjetilaca. Kolektiv ME. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. (srbsky)  Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine.
  6. ↑ Události, komentáře — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Studio ČT24. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ Prémie Otto Wichterleho - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Rezultati 65. nagradnog konkursa za radove sa jevrejskom temom. Savez jevrejskih opština Srbije [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (srbsky) 
  10. ↑ WWW.ANTENAM.NET. Nagrađena knjiga Františeka Šisteka koju će izdati FCJK. Antena M [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (srbsky) 
  11. ↑ Portal Analitika - najvažnije vijesti iz Crne Gore i svijeta. Portal Analitika [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický ústav AV ČR - Seznam pracovníků. www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ [1]
  14. ↑ Knihovna Václava Havla. www.vaclavhavel-library.org [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ [2]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Šístek&oldid=23570001“