Šrámkova Sobotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šrámkova Sobotka je festival českého jazyka, řeči a literatury konaný každoročně na počest významného soboteckého rodáka básníka Fráni Šrámka (1877–1952). Součástí festivalu jsou odborné přednášky, autorská čtení, divadelní představení, koncerty a v neposlední řadě také dílny s předními českými umělci a odborníky. Téma festivalu v roce 2021[P 1] bude Od folkloru k folkloru.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Festival se koná v prvním prázdninovém týdnu, otevírá tak léto, ukončuje školní rok i divadelní sezónu. Každý ročník má stanoveno nosné téma, kterému se přizpůsobuje náplň festivalu.

Návštěvníky festivalu jsou především studenti humanitních a pedagogických oborů, ale také učitelé, zaměstnanci knihoven a další kulturní pracovníci. Festivalové publikum je velmi pestré, tvoří jej lidé všech generací. I díky k programové skladbě se lidé, kteří na festival jezdili jako studenti, často vracejí i s vlastními dětmi a partnery a zůstávají věrní i po ukončení aktivní kariéry. Učitelé se rovněž mohou zúčastnit festivalu prostřednictvím základny EXOD[1], projektu školských odborů. Festivalových dílen se každoročně zúčastní více než sto účastníků. Celý týden na festivalu prožije na dvě stě lidí, mnozí však přijíždějí jen na pár dní, což přispívá k pestrosti festivalového publika, počty účastníků samozřejmě v rámci jednotlivých pořadů navyšují také samotní obyvatelé Sobotky.

Základní kostra programového schématu festivalu zůstává víceméně neměnná. První kulturní akce (koncert nebo divadelní představení) proběhne v sobotu večer. Nedělní dopoledne je vyplněno slavnostním zahájením festivalu, po obědě následuje poetické odpoledne, komponovaný pořad spojený s procházkou po městě, který je následován koncertem v kostele. Večerní kulturní akcí (od neděle do čtvrtka) bývá divadelní představení, literární pořad, koncert nebo filmová projekce. Během pracovního týdne pak začíná den odbornou přednáškou. Odpolední blok tvoří dvě souběžné programové linie, první vyplňují besedy nebo poslechové pořady, druhou autorská nebo scénická čtení. Pozdní večery pak zpestřují nokturna s obdobným žánrovým rozsahem jako mají pořady večerní.

Souběžně probíhají vzdělávací a tvůrčí dílny, jejichž výstupy účastníci mohou prezentovat v pátek večer a v sobotu dopoledne na tzv. jarmarku dílen. V dřívějších dobách byly dílny věnovány výhradně uměleckému přednesu a byly určeny pouze studentům pedagogických a filozofických fakult (do 80. let byly koncipovány včetně soutěžní přehlídky), s měnící se dobou a vývojem zájmů účastníků byla nabídka dílen postupně rozšířena: kromě recitací a hlasové pedagogiky se objevují tvůrčí dílny věnované překladu z němčiny a z angličtiny, tvůrčímu psaní, rozhlasovému dokumentu[2], divadelní a literární kritice, divadelní tvorbě (mezi lektory se v posledních letech objevili např. Tomáš Dimter, Marek Šindelka, Jonáš Hájek či Olga Walló). Od roku 2000 jsou součástí festivalu i dětské dílny, v nich se tvůrčí práci s dětmi věnují zkušení pedagogové dramatické výchovy, takže se dílen pro dospělé mohou zúčastnit i ti, kteří přijedou s vlastními ratolestmi. Celý festival se ostatně snaží vycházet vstříc i mladým rodinám, děti mají v prostorách festivalové zahrady k dispozici hračky a každý rok se mohou těšit na divadelní představení nebo autorská čtení určená právě mladším ročníkům. Dílnu EXODu[1] vede rozhlasová režisérka a dlouholetá návštěvnice festivalu Hana Kofránková, populární je také odpolední sbor vedený Jiřím Šlupkou Svěrákem.

Přidružené akce[editovat | editovat zdroj]

Spolu se Šrámkovou Sobotkou probíhá několik akcí, které, ač nezávislé, jsou významné pro spoluvytváření atmosféry festivalového města. Během celého týdne vychází tištěný deník Raport!, který informuje o aktuálním festivalovém dění a případně publikuje výstupy literárních tvůrčích dílen. V neděli na počátku festivalového týdne probíhá jednodenní BarCamp[3], interaktivní konference určená především učitelům a pracovníkům ve školství, projekt zastřešuje a organizuje Josef Šlerka, věcná náplň se obvykle dotýká pedagogiky a často reflektuje téma festivalu. Po dobu festivalu probíhá také obvykle několik výstav, v městské knihovně, na Šolcově statku, na Humprechtě, v prostorech zdravotního střediska, ve foyeru spořitelny, v atriu základní školy nebo jinde ve městě.

Pohybové aktivity jsou zastoupeny půldenním výletem po okolí, který pořádá EXOD[1], obvykle ve středu. A od roku 2016 se koná běžecký závod Šrámkova jedenáctka, který nahradil dříve pořádaný běh k nyní již neexistující Semtinské lípě. Během posledního festivalového dopoledne zaplní sobotecké náměstí Třešňový jarmark.

Financování festivalu[editovat | editovat zdroj]

Festival pořádá město Sobotka prostřednictvím Městského kulturního střediska. Skladba peněžních zdrojů je proměnlivá a nejistá, festival finančně podporují především město Sobotka, Královéhradecký kraj a Ministerstvo kultury ČR prostřednictvím Státního fondu kultury.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky festivalu jsou spjaty jednak s předválečnými letními divadelními slavnostmi v Sobotce, jichž se Šrámek účastnil jako autor, a jednak s letní přehlídkou amatérských divadelních souborů pořádanou místním patriotem MUDr. Aloisem Kafkou v létě 1947. U příležitosti Šrámkových nedožitých 80. narozenin byl uspořádán první ročník festivalu v létě 1957. Na jeho uskutečnění se podíleli především Milka Hrdličková-Šrámková (Šrámkova družka), Marie a Václav Hejnovi (učitelé a správci archívu Fráni Šrámka), Drahomíra Bílková-Kyzivátová (předsedkyně MNV) a již zmiňovaný Alois Kafka, od konce roku 1987 do roku 1997 utvářel ideově především Jaroslav Šimůnek, po něm Jan Bílek a další. Po letech změn, diskusí a ideových sporů došlo roku 2015 k ustanovení města Sobotka tím, kdo festival pořádá, a to prostřednictvím Městského kulturního střediska (MKS). Zároveň s festivalem vznikla i sobotecká odnož základny EXOD[1] pro učitele.

Od roku 1993 probíhala[4] souběžně s festivalem zhruba po dobu 15 let také akce Knihovnický týden, která přiváděla do města zejména knihovnice a obecně členy SKIPu.

Témata uplynulých ročníků festivalu[editovat | editovat zdroj]

Seznam festivalových témat uplynulých ročníků
rok ročník téma ročníku
2021 [P 2] Od folkloru k folkloru
2020[P 1] [P 2]
2019 LXIII. Na scénu!
2018 LXII. Čas v nás
2017 LXI. Kritika. Výpověď umění?
2016 LX. Lyrika dnes
2015 LIX. Staří mistři. Kouzlo literárního řemesla
2014 LVIII. Norma. Posouvání hranic
2013 LVII. XMÍCHU. Humor v jazyce a literatuře
2012 LVI. Já píši Vám… :) Od dopisu k emailu
2011 LV. Bylo nebylo, je není (Mýtus v literatuře)
2010 LIV. Máchovské variace
2009 LIII. Šrámkova Sobotka online (Jazyk, literatura, škola a nová média)
2008 LII. Mají si co číst? (Literatura pro děti a její čtenáři)
2007 LI. Léto s tělem (Šrámek v souvislostech)
2006 L. Znějící řeč (Kultura mluveného projevu)
2005 XLIX. Kolik příležitostí má jazyk (Šest procházek lingvistickými lesy)
2004 XLVIII. Kde domov jejich? (Česko – literární křižovatka Evropy)
2003 XLVII. Hledání ztraceného smyslu (Proměny české literární teorie 20. století)
2002 XLVI. Žena dělá slovo, slovo dělá ženu
2001 XLV. Krajina textu
2000 XLIV. Slovo a paměť
1999 XLIII. Hudebnost jazyka
1998 XLII. Mateřština a historie
1997 XLI. A přece Šrámek!
1996 XL. Mateřština a doba
1995 XXXIX. Mateřština a věda
1994 XXXVIII. Živé dědictví
1993 XXXVII. Chrám i tvrz
1992 XXXVI. Brána jazyků
1991 XXXV. Venkov a literatura
1990 XXXIV. Marsyas aneb Z okraje literatury
1989 XXXIII. Mateřština úsměvná
1988 XXXII. Česká píseň
1987 XXXI. Na levém křídle budu stát
1986 XXX. České umění překladu
1985 XXIX. Mládí – radost – mír
1984 XXVIII. Země zpívá
1983 XXVII. Česká jevištní řeč
1982 XXVI. Aby škola byla plná poezie
1981 XXV. Revoluce a poezie
1980 XXIV. Poslání učitele
1979 XXIII. Čeština dneška
1978 XXII. Básníci a písničkáři
1977 XXI. V modré dálce rudý květ
1976 XX. Literární minulost a současnost
1975 XIX. V nový svět
1974 XVIII. Chvála jazyka
1973 XVII. Děti a poezie
1972 XVI. Mládí zpívá
1971 XV. Síla slova
1970 XIV. Odkaz národu
1969 XIII. Věrni sobě
1968 XII. Schola ludus – Škola na jevišti
1967 XI. Ať zním!
1966 X. A přece klasikové
1965 IX. Umění řečnit
1964 VIII. Tvoříme, vymýšlíme, experimentujeme
1963 VII. Za kulturu české řeči
1962 VI. Za živou literární výchovu
1961 V. Škola uměleckého přednesu
1960 IV. téma nebylo určeno
1959 III. Fráňa Šrámek a dělnická píseň
1958 II. Fráňa Šrámek v hudbě
1957 I. Šrámkova lyrická Sobotka

Periodika Šrámkovy Sobotky[editovat | editovat zdroj]

Celou dobu existence festivalu provází snaha o vydávání tiskoviny, která by informovala o festivalovém dění. Roku 1964 proto vznikl časopis Zpravodaj Šrámkovy Sobotky [5]. V průběhu 70. let se ale postupně změnil v regionální informační, kulturně-historický a rodácký časopis, kterým je dosud a festival se stal pouze jedním z mnoha témat, o kterých informuje. Jeho původní záměr se pokusila vzkřísit skupina nadšenců v roce 1998 a o rok později byl při Šrámkově Sobotce založen několika studenty časopis Splav! [6], jehož redaktoři se od té doby aktivně podílejí na tvorbě festivalu. V roce 2016, u příležitosti osmnáctých narozenin časopisu, se redakce rozhodla po dohodě se základajícími členy Splav!u přejmenovat na Raport!, aby tak upozornila mj. na proměnu vlastní poetiky a směřování časopisu. Časopis vydává Spolek Splav! [P 3], který je také vydavatelem Plavu, měsíčníku pro světovou literaturu [7], nejedná se tedy o oficiální festivalový zpravodaj.

Literární soutěž Šrámkovy Sobotky[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2009 byla s festivalem spjata také literární soutěž. Byla organizována ve třech kategoriích (poezie pro autory do 35 let, próza pro autory do 35 let, vlastivědné práce o regionu Českého ráje a Jičínska). Mezi úspěšnými autory lze najít některé v současné době oceňované prozaiky nebo básníky (Kateřina Rudčenková, Jan Riedelbauch, Michal Bystrov).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rada města Sobotka dne 29. dubna 2020 projednala a schválila odložení konání 64. ročníku festivalu Šrámkova Sobotka na rok 2021. Rozhodnutí bylo přijato na základě zvážení rizik pandemie nemoci Covid-19 a s tím souvisejících opatření vlády ČR.
  2. a b Ve festivalovém týdnu v roce 2020 se spontánně a neoficiálně sešlo v Sobotce několik desítek tradičních účastníků festivalu, díky osobní aktivitě lektorů se uskutečnily 3 tvůrčí dílny, proběhlo několik veřejných kulturních vystoupení. Je otázkou příštích diskusí, jak budou následující ročníky číslovány.
  3. Spolek SPLAV!, IČO 26674122.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Exkurzně vzdělávací základna (EXOD) Českomoravského odborového svazu pracovníků školství ČMKOS [online]. Rev. 2020-07-09 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  2. JEŽEK, Michal. Dům v pocitech startující dokumentaristky Zuzany Řezníčkové. Osobnosti za mikrofonem [online]. Archiv ČRo [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  3. Sobotecký BarCamp [online]. Rev. 2020-07-09 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  4. Deset a jeden knihovnický týden Šrámkova Sobotka 1993-2003. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, 2004. 22 s. 
  5. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky – základní informace [online]. MKS Sobotka, rev. 2020-07-09 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  6. Splav! – Sobotecký pravidelný lehce avantgardní věstník! – archiv obsahů jednotlivých čísel [online]. Rev. 2016-11-10 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  7. Plav, měsíčníku pro světovou literaturu [online]. Spolek SPLAV!, rev. 2020-07-09 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VACINA, Ladislav; HOLÁ, Jiřina. Šrámkova Sobotka v tisku: výběrová bibliografie. 1. vyd. Jičín: Okresní knihovna, 1986. 
  • HRAŠE, Jiří. Tam v tom domě na náměstí: život a dílo manželů Marie a Václava Hejnových. 1. vyd. Sobotka: Středisko městské kultury, 2007. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]