František Pluskal Moravičanský

František Salesiánský Pluskal
František Salesiánský Pluskal
	František Salesiánský Pluskal
Narození	29. ledna 1811; Moravičany; Rakouské císařství
Úmrtí	29. března 1900 (ve věku 89 let); Brumov; Rakousko-Uhersko
Povolání	lékař, spisovatel, archeolog, entomolog, botanik, historik, vlastivědec, přírodovědec, geolog a spisovatel literatury faktu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Salesiánský Pluskal – Moravičanský z Moravičan (29. ledna 1811 Moravičany^[1] – 29. března 1900 Brumov) byl lékař, archeolog, přírodovědec, botanik, historik a spisovatel.

Biografie

František Salesiánský Pluskal se narodil na severní Moravě v Moravičanech u Mohelnice. Po maturitě na Akademickém gymnáziu odešel do Vídně, kde vystudoval medicínu a v roce 1836 dosáhl hodnosti magistra hojičství a umění porodnického, v roce 1837 ještě očního.

Byl badatelem poměrně širokého záběru a na svou dobu poměrně kvalitním historikem a zároveň pozoruhodný a obdivuhodný autor mnoha historicko-vlastivědných prací, zejména v oblasti řešení velehradské otázky. Též některé poznatky o Keltech jsou v podání Františka Saleše Pluskala Moravičanského neobyčejně přesné.^[zdroj?]

V letech 1839–1857 působil v Lomnici u Tišnova, kde se i oženil. Zaměřil se na botanický výzkum kraje. V roce 1856 zpracoval Dějiny botaniky na Moravě. Některé práce psal německy, některé česky, některé souběžně v obou jazycích. Zejména práce psané česky vynikaly vytříbeným jazykem. Mezi jeho další působiště patří Loštice u Mohelnice. Mezi lety 1857 a 1872 působil na Velehradě, kde napsal mnoho historicko-vlastivědných prací. V roce 1887 vydal v Uherském Hradišti Životopisné pomněnky, kde je uvedena bibliografie jeho děl. Jeho posledním působištěm byl Brumov u Valašských Klobouk, kde i zemřel (v roce 1900, podle jiných pramenů 1901).

Bibliografie

Neue Methode die Pflanzen auf eine höchst einfache Art gut und schnell für das Herbar zu trocknen (1849). Dostupné online
Biographie der berühmten, jetzt lebenden Pflanzenforscherin Oesterreich's, Frau Josephine Kablik … (1849)
Die Ursachen des Fortbestandes und des allmählich stärkeren Wiederauftretens variolöser Epidemien (1851)
O pěstowání morussowých stromů a hedbáwců (1856)
Erfahrungen in Betreff Drehe-Seuche und der Trepanation drehiger Schafe (1857)
Welehrad : historisch-topographisch beschrieben (1858)
Leopold Graf von Berchtold der Menschenfreund : Mit Copien von Originalschriften des Kaisers Ferdinand II. Erzherzog Leopold Wilhelm und der Kaiserin Maria Theresia (1859)
Velehrad, hlavní a sídelní město velkoknížat staromoravských, že byl a kde byl, dovozuje F.S. Pluskal Moravičanský (1860)
Beschreibung der Wallfahrtskirche und der jüngst neue hergestellten St. Cyrillikapelle in Welehrad : zum Andenken an diesen Gnadenort und an das tausendjährige Jubelfest in.Mähren im Jahre 1863 (1863)
Das altmährische Welehrad und dessen Umgebung vor tausend Jahren (im 9. Jahrhunderte) : Andenken an das 1000jährige Jubelfest in Mähren im Jahre 1863 (1863)
Staromoravský Velehrad a okolí v 9. století čili : Poloha někdejšího města Děvína, Velehradu a sídla sv. Methoda arcibiskupa moravsko-panonského; s kartou Staroměstska (1863)
Děje na Moravě od nejstarších až do nejnovějších časů sběhlé : na památku církevní slavnosti na Moravě roku 1863, co r. 1000-tého od příchodu věrohlasatelův slovanských SS Kyrilla a Methoda léta Páně 863. na Moravu (1863)
Obssírný popis swatyně Welehradské : co památku na Welehrad a na slawnost církewní na Morawě roku 1863 (1863)
Staromoravský Velehrad a okolí v 9. století čili: Poloha někdejšího města Děvína, Velehradu a sídla sv. Methoda arcibiskupa moravsko-panonského (1863)
Stručný návod ku pěstování morušových stromů a hedvábců (1865)
Památky hradu, města a panství Brůmova na Moravě (1878)
Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1881, 1882, 1887). Dostupné online
Das slavische Altgermanien : historisch-etymologische Abhandlung (1882)
Děje říše Velkomoravské : od počátku až do rozpadu jejího leta Páně 907 (1883)
Pověsti o lípě nevinnosti na hradě Buchlově (1885)
Základ dějovědy světové a venetoslávské zvláště : porovnávací, etymologohistorické pojednání (1885)
Přirozený počátek a vývoj mluvy lidské vůbec a venetoceltické zvláště (1886)
50 let : životopisné pomněnky (1887)
Počátky a vývin křesťanství na Moravě : stručný výtah z díla : Staromoravské církevní děje od počátku křesťanství až do zajítí arcibiskupství velehradského l. p. 1042 (1887)
Polabsko : pojištění národnosti a osudy starých Polabanův (1887)
Staromoravské církevní děje od počátku až do zajití arcibiskupství velehradského léta Páně 1042 (1887)
Starožitnosti poloostrova ilyrotráckého čili: Pojištění Staroslávův v Řecku, Trácii, Macedonii, Tessalii, Epíru, Dardanii a Ilyrii (1888). Dostupné online
Starosvět ruskoškandický : pojištění Staroslávů ve staré Scytii a Škandii (1889). Dostupné online
Ohně svatojánské : Původ jejich, význam a účel (1890)
Nákres dějin starého Slezska (1890)
Popis Svatyně Velehradské a kostelíka, Cyrilka zvaného (1891)
Starožitnosti západní Evropy : pojištění Staroslávů v Galii, Hispanii a Britanii (1891)
Systematická mytověda na základě biblickohistorickém a s ohledem na staré venetoslávstvo (1892)
Hrad Buchlov na Moravě (1894)
Počátky a vývin křesťanství na Moravě : stručný výtah z díla: Staromoravské církevní děje od počátku křesťanství až do zajítí arcibiskupství velehradského l. p. 1042 (1894)

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Pluskal Moravičanský na Wikimedia Commons
Digitalizovaná díla Františka Pluskala Moravičanského v České digitální knihovně

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[1]