František Zuman
| František Zuman | |
|---|---|
| Narození | 2. října 1870 Bělá pod Bezdězem |
| Úmrtí | 22. února 1955 (ve věku 84 let) Stará Boleslav |
| Místo pohřbení | Urnový háj Krematoria Strašnice |
| Povolání | historik, kreslíř, úředník, překladatel, grafik a ilustrátor |
| Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Zuman (2. říjen 1870 Bělá pod Bezdězem[1] – 22. únor 1955 Stará Boleslav[2][P 1]) byl vrchní finanční rada[3][4], historik a malíř.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do rodiny Františka Zumana, kožešnického mistra[1] a později dlouholetého starosty Bělé pod Bezdězem[3], a jeho manželky Marie, rozené rovněž Zumanové. Po vychození obecné školy v Bělé pod Bezdězem studoval mezi lety 1882–1890 na gymnáziu v Mladé Boleslavi.[2]
Mezi lety 1890 a 1900[5] vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.[2]
Pracoval jako finanční úředník státní správy v Praze-Vinohradech, Slaném, Brandýse nad Labem, v Karlíně[4] a v závěru kariéry v pozici vrchního finančního rady v Praze-Smíchově.[3] V roce 1930 odešel do penze a pobýval v Bělé pod Bezdězem a ve Staré Boleslavi.[2]
Veřejné působení
[editovat | editovat zdroj]
Během studií byl místopředsedou Akademického odboru Národopisné výstavy českoslovanské a starostou spolku akademiků Jungmann.[4]
Později byl členem spolků Matice česká, Historický klub, Klub za starou Prahu a Společnost přátel starožitností.[3] Mezi lety 1897–1912 a od roku 1926 (min. do roku 1930)[4] byl ve výboru Společnosti přátel starožitností, od roku 1927 jejím místopředsedou.[4] Od roku 1898 byl členem výboru Sjezdu pro ochranu památek.[4]
V Bělé pod Bezdězem působil od roku 1906 jako předseda Musejní rady okresu Bělského[4] a v roce 1912 se zasadil o založení[2] Musea soudního okresu Bělského.[3] Z jeho podnětu umístila roku 1923[2] muzejní rada pamětní desku na rodném domě historického spisovatele Karla Tieftrunka na náměstí v Bělé.[3] Rovněž inicioval umístění pamětní desky v roce 1930[2] u hradu Bezděz připomínající Karla Hynka Máchu (po německém záboru deinstalována, znovuodhalena za Zumanovy účasti v roce 1946).[3] Po založení vlastivědného časopisu Bezděz v roce 1930 se stal jedním z hlavních spolupracovníků.[3] V roce 1933 byl zvolen dopisujícím členem Královské české společnosti nauk.[3]
Dne 24. září 1950 přednesl Zuman projev při odhalení pomníku Emanuela Purkyně na náměstí v Bělé pod Bezdězem.[6]
Zemřel roku 1955 ve Staré Boleslavi. Pohřben byl v Urnovém háji strašnického krematoria.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Zuman se ve svém díle zabýval regionální historií, archeologií, historií výroby papíru a skla. Z díla výtvarného lze jmenovat obrazy a skicy památek pro bělské muzeum, stejně jako olejomalbu - kopii obrazu Albrechta z Valdštejna. Navrhl rovněž novorenesanční vrata osazená do renesančního portálu radnice v Bělé pod Bezdězem.[3]
Krom níže uvedených děl publikoval desítky studií mj. do periodik[4] Mladoboleslavské listy, Meziaktí Národního divadla, Časopis Společnosti přátel starožitností, Obzor praehistorický, Věstník okresu bělského, Národní listy, Národní politika, Věstník Klubu za Starou Prahu, Zlatá Praha, Časopis Musea českého, Památky archeologické, Český časopis historický, Venkov, Topičův Sborník, Od Ještěda k Troskám, Boleslavan, Věstník Technického musea.
Monografie[2]
[editovat | editovat zdroj]- Českobratrská tiskárna v Bělé, 1912
- Manufaktura v Bělé, 1912
- České filigrány XVII. století, 1927, 1930, 1931
- Papírny Starého města Pražského, 1927
- Papírna trutnovská, 1931
- České filigrány XVIII. století, 1932
- Kníže demokrat (vzpomínka k stému výročí narození JUDra Rudolfa z Thurn-Taxisů), 1933
- České filigrány z první polovice XIX. století, 1934
- Papírna v Dolní Polici, 1934
- Pootavské papírny, 1934
- Švédský tábor v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi, 1934
- Posázavské papírny, 1936
- České granáty. Příspěvek k dějinám jejich těžení, 1937
- Nově objevené znaky papírnické, 1937
- Výrobní technika papíru a její vývoj, 1937
- Sklárna Nová Huť na zákupském panství, 1938
- Filigrány, jejich vývoj a význam, 1939
- Podkrkonošské papírny, 1940
- Zjištění data narození archeologa Václava Krolmuse, 1941
- Knížka o papíru, 1947
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Z. Hoffman uvádí 22. červenec 1955
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu, farnost Bělá pod Bezdězem
- ↑ a b c d e f g h i BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 256.
- ↑ a b c d e f g h i j HOFFMAN, Zdeněk. Malá galerie známých rodáků a někdejších obyvatel Bělé. Bělá pod Bezdězem: Kulturní a společenské středisko v Bělé pod Bezdězem, 1998. 33 s. S. 24.
- ↑ a b c d e f g h NAVRÁTIL, Michal. Almanach československých právníků: životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby : k III. sjezdu čs. právníků v Bratislavě. Praha: M. Navrátil, 1930. Dostupné online. S. 519, 520.
- ↑ Zuman František. is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-05-28]. Dostupné online.
- ↑ MÜLLER, Josef. Bělské hřbitovy II. Slavní rodáci. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem, 2017. S. 14.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Zuman
