Přeskočit na obsah

František Karel z Auerspergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: František Karel Auersperg (1935–2008).
František Karel z Auerspergu
3. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
1705 – 6. listopadu 1713
PředchůdceJan Ferdinand z Auerspergu
NástupceJindřich Josef z Auerspergu

Narození22. listopadu 1660
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí6. listopadu 1713 (ve věku 52 let)
Pischelsdorf am Engelbach
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
RodičeJan Vajkard z Auerspergu a Marie Kateřina z Losensteinu
DětiJindřich Josef Jan z Auerspergu
PříbuzníJan Ferdinand z Auerspergu (sourozenec)
Josef František z Auerspergu, Jan Adam z Auerspergu, Karel Josef Antonín z Auerspergu, František Xaver z Auerspergu a Marie Antonie z Auerspergu[1] (vnoučata)
Profesearistokrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Karel kníže z Auerspergu (německy Franz Karl Fürst von Auersperg; 22. listopadu 1660 Vídeň6. listopadu 1713 Gschwendt) byl rakouský šlechtic od roku 1705 byl 3. knížetem z Auerspergu a vévodou z Münsterbergu a generál císařské armády.

Narodil se jako syn Jana Weikharda z Auerspergu, vévody z Münsterbergu a jeho manželky, hraběnky Marie Kateřiny z Losensteinu (1635–1691). Jeho bratr Jan Ferdinand byl 2. knížetem z Auerspergu.

Ve věku 20 let se stal kapitánem císařské armády. Po skončení druhého tureckého obléhání Vídně v roce 1683 přinesl císaři Leopoldovi zprávu o osvobození hlavního města.

Později se stal komorníkem, plukovníkem a velitelem chorvatské vojenské hranice (1694–1701). Mezitím byl povýšen do hodnosti generálního polního vachtmistra, respektive generálmajora (1690) a polního podmaršála (1692). Později byl guvernérem města Karlovac a při obléhání Bihaće vyvolal svým sporem o hodnost s chorvatským místodržitelem Adamem II. Batthyánym neúspěšné stažení vojsk prince Evžena. Na začátku války o španělské dědictví dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1701) a bojoval v Itálii. Další neúspěch způsobil ignorováním Evženových rozkazů v bitvě u Luzzary (1702).

V roce 1705 vystřídal svého bratra Jana Ferdinanda ve funkci münsterberského vévody a o rok později zastupoval císaře na Slezském stavovském sněmu.[2]

Manželství a potomstvo

[editovat | editovat zdroj]

František Karel Auersperg se v roce 1685 oženil s hraběnkou Marií Terezií z Rappachu (1660–1741), dcerou Karla Ferdinanda z Rappachu (1620–1664) a sestrou polního maršála Karla Ernsta z Rappachu (1649–1719). Marie Terezie byla v letech 1715–1740 nejvyšší hofmistryní císařovny Alžběty Kristýny. Z jejich manželství se narodilo šest dětí:[3]

  • 1. Marie Eleonora z Auerspergu (1686–1686)
  • 2. František Antonín z Auerspergu (1688–1688)
  • 3. Marie Anna z Auerspergu (1690–1725)
  • 4. Marie Františka z Auerspergu (1691–1725), provdaná za hraběte Jana Josefa z Breuneru
  • 5. Leopold princ z Auerspergu (1694–1704)
  • 6. Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783), 4. kníže z Auerspergu

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Herbert VIII. z Auerspergu
 
 
Kryštof z Auerspergu
 
 
 
 
 
 
Maria Christina, Freiin von Spaur und Valör
 
 
Dětřich II. z Auerspergu
 
 
 
 
 
 
Johann Bernhard Freiherr von Maltzan
 
 
Anna z Malzanu
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Vajkard z Auerspergu
 
 
 
 
 
 
 
 
Kosmas Gall z Gallensteinu
 
 
 
 
 
 
 
 
Sidonie Gallová z Gallensteinu
 
 
 
 
 
 
 
 
Felicitas Höferová z Höfleinu
 
 
 
 
 
 
 
František Karel z Auerspergu
 
 
 
 
 
Dětmar V. z Losensteinu
 
 
Wolfgang Zikmund z Losensteinu
 
 
 
 
 
 
Helena z Herbersteinu
 
 
Jiří Achác II. z Losensteinu
 
 
 
 
 
 
Jiří Ehrenreich z Rogendorffu
 
 
Zuzana z Rogendorffu
 
 
 
 
 
 
Elisabeth de Töbar
 
 
Marie Kateřina z Losensteinu
 
 
 
 
 
 
Bruno I. z Mansfeldu
 
 
Bruno III. z Mansfeldu
 
 
 
 
 
 
Kristýna z Barby-Mühlingenu
 
 
Marie Anna Františka z Mansfeldu
 
 
 
 
 
 
Jan Manrique de Lara
 
 
Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší
 
 
 
 
 
 
Dorotea Colonnová z Felsu
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Karl von Auersperg na německé Wikipedii.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Peter von Radics: Herbard VIII, Freiherr zu Auersperg (1528–1575). Ein krainischer Held und Staatsmann. Verlag Braumüller, Wien 1862, S. 81f.
  3. Auersperg auf genealogy

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]