František Ignác Kassián Halaška
| Franz Ignatz Cassian Hallaschka (František Ignác Kassián Halaška) | |
|---|---|
.png) | |
| Narození | 10. července 1780 Budišov nad Budišovkou  Moravské markrabství |
| Úmrtí | 12. července 1847 (ve věku 67 let) Stará Boleslav  Rakouské císařství |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Obor | astronomie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Ignác Kassián Halaška, Sch.P. (německy Franz Ignatz Cassian Hallaschka; 10. července 1780, Budišov nad Budišovkou[1] – 12. července 1847, Praha) byl český římskokatolický kněz, piarista a osvícenský přírodovědec, matematik, fyzik a astronom. Byl významnou osobností české vědy 1. poloviny 19. století, když působil jako rektor University Karlovy i Vídeňské university. Roku 1838 se stal proboštem ve Staré Boleslavi.
Život
[editovat | editovat zdroj]Otec Isidor byl tkadlec a matka Marie posluhovala. Studoval ve Staré Vodě, Kroměříži (kde byl v roce 1796 přijat na piaristické gymnázium přímo do třetího ročníku), Strážnici i v Mikulově.
Ještě během studií vstoupil v roce 1799 do katolického vzdělávacího řádu piaristů (Clerici regulares scholarum piarum). Svou kariéru začal v letech 1801 až 1803 jako učitel matematiky a fyziky na středních školách ve Strážnici, Mikulově a Kroměříži.
V roce 1804 byl jmenován asistentem na Teresianu ve Vídni a stal se prefektem této školy. Studium fyziky zakončil v roce 1807 získáním titulu doktora filosofie a poté vrátil se zpět na Moravu jako učitel fyziky a matematiky na piaristských školách v Mikulově a v Brně. V Brně si také nechal postavit malou astronomickou observatoř, kterou opatřil potřebnými přístroji.
V letech 1814 až 1832 působil v Praze jako profesor fyziky na univerzitě a pro akademický rok 1832 byl zvolen jejím rektorem. Rovněž v roce 1832 byl jmenován vládním radou (členem vládní komise pro vysoké školství) a z tohoto titulu řídil všechny filosofické ústavy, technické školy, námořní školy, hornické školy a lesnické akademie v celé monarchii. Zlepšil výrazně výuku fyziky na školách v celé monarchii, inicioval a podporoval vznik kabinetů fyziky ve školách a kladl důraz na předvádění fyzikálních experimentech ve školách.
V roce 1823 se stal členem Královské české společnosti nauk. V letech 1833-1834 se stal rektorem Vídeňské univerzity. V roce 1844 byl jmenován radním na císařském dvoře a v roce 1838 se stal proboštem kapituly ve Staré Boleslavi a zemským prelátem Království českého.
Halaška je charakterizován svými současníky jako jasná osobnost neobvyklého šarmu a diplomatických schopností. Jeho velkým přítelem byl fyziolog světového jména Jan Evangelista Purkyně. I když byla hlavní náplní jeho práce výuka fyziky, jeho publikace v oborech experimentální fyziky, optiky, termodynamiky, elektřiny a magnetismu nepřekročily standardní úroveň kurzů na vysoké škole. Na druhé straně jeho astronomické práce ukazují vynikající schopnosti při výpočtech a detailní znalosti jeho současné astronomické literatury a invenci při zlepšování výpočetních metod. Za dílo Základní poznatky o zatmění slunce při oběhu měsíce obdržel Dánskou záslužnou medaili. Je autorem desítek odborných přírodovědných, matematických i astronomických knih, z jeho učebnice Příručka přírodovědy se učili studenti ještě počátkem 20. století. Jeho práce z astronomie, mechaniky, optiky, elektřiny, magnetismu a termiky byly v jeho době většinou jedinými vědeckými pracemi.
Během svého pobytu v Praze žil Halaška v klášteře piaristů v Herrengasse č. 856 (nyní Panská ulice) na Novém Městě. Přizpůsobil jednu část v posledním patře této budovy do podoby astronomické observatoře a vybavil ji přístroji vysoké kvality, srovnatelnými s vybavení největší pražské hvězdárny v Klementinu. Právě zde se v letech 1817 až 1832 věnoval astronomickým, meteorologickým a geomagnetickým měřením, která později publikoval. Halaška spolupracoval s astronomy z Klementina, a to především s Martinem Aloisem Davidem (1757 - 1834), ředitelem klementinské hvězdárny. Halaškova měření běžela souběžně s pozorováními prováděnými v Klementinu, ale byla na sobě nezávislá. Obě observatoře byly v centru města a měly od sebe vzdálenosti menší než 1 km.
Význam
[editovat | editovat zdroj]V rodném Budišově nad Budišovkou si Halašky velmi váží. Je po něm pojmenováno náměstí ve městě a částečně po něm pojmenovali rozhlednu Halaška (Kopřivná) postavenou nedaleko Budišova nad Budišovkou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Nový L. a kolektiv: Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, Praha 1961
- M. Zemek, J. Bombera, A. Filip: Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1631-1950, Prievidza 1992
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Ignác Kassián Halaška na Wikimedia Commons - BARTOŠ, Petr. Halaška František Ignác Kassián [online]. Hvězdárna Františka Pešty, 2017 [cit. 2018-12-27]. (Astronomové v Čechách). Dostupné online.
- Biografie na serveru Masarykovy university
- HALAŠKA, František Kassián. Elementa Eclipsium Quas Patitur Tellus, Luna Eam Inter Et Solem Versante Ab A. 1816 Usque Ad A. 1860 ... Archivováno 29. 12. 2021 na Wayback Machine. elektronická kniha v katalogu Vědecké knihovny v Olomouci.
- HALAŠKA, František Kassián. Elemente der Naturlehre, 1813
| Předchůdce: Julius Vincenc von Krombholz |
|
Rektor Univerzity Karlovy František Ignác Kassián Halaška 1832 (Ferdinandova univerzita u sv. Klimenta v letech 1638–1881) |
|
Nástupce: Tomáš Karel Härdtl |
