Ferdinand František z Vrtby
| Ferdinand František Leopold hrabě z Vrtby | |
|---|---|
| Hejtman Nového Města pražského | |
| Ve funkci: 1689 – 1700 | |
| Předchůdce | Jindřich Bedřich z Gutštejna |
| Hejtman Vltavského kraje | |
| Ve funkci: 1686 – 1689 | |
| Předchůdce | Jan Jiří Radecký z Radče |
| Nástupce | Petr Vilém Jan Říčanský z Říčan |
| Ve funkci: 1667 – 1676 | |
| Předchůdce | Václav Karel Čabelický ze Soutic |
| Nástupce | Maxmilián Ferdinand z Vrtby |
| Narození | 1636 |
| Úmrtí | 20. března 1712 (ve věku 75–76 let) |
| Choť |
|
| Rodiče | Sezima z Vrtby (1578–1648) a Barbora Eusebie z Martinic († 1656) |
| Děti | František Karel z Vrtby František Arnošt z Vrtby |
| Příbuzní | Jan František z Vrtby a Václav František z Vrtby (sourozenci) |
| Profese | velkostatkář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ferdinand František Leopold hrabě z Vrtby (1636 – 20. března 1712) byl český šlechtic z rodu hrabat z Vrtby. Zastával nižší funkce ve správě Českého království, nakonec byl hejtmanem Nového Města pražského (1689–1700). Sídlil převážně na svých statcích na Sedlčansku (Votice, Vrchotovy Janovice).[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Pocházel ze starého českého rodu pánů z Vrtby, narodil se jako nejmladší syn Sezimy z Vrtby (1578–1648) a jeho třetí manželky Barbory Eusebie, rozené hraběnky z Martinic († 1656).
Rozdělení dědictví po Sezimovi z Vrtby mezi jeho syny proběhlo až v roce 1657, kdy plnoletosti dosáhl nejmladší Ferdinand František. Ten jako svůj podíl převzal panství Votice a Vrchotovy Janovice. Byl jmenován císařským komorníkem a královským radou. V letech 1667–1676 zastával funkci hejtmana Vltavského kraje, znovu tento úřad vykonával v letech 1686–1689. Nakonec byl hejtmanem Nového města pražského (1689–1700).[2]
Ke statkům převzatým po otci přikoupil v roce 1672 statek Olbramovice s tvrzí, který připojil k Voticím.[3] Po nejstarším bratrovi Václavu Františkovi zdědil statek Neznašov na Táborsku (1687), v jižních Čechách navíc převzal panství Drahonice jako dědictví po své první manželce Kateřině Konstancii Radkovské z Mirovic († 1684). Drahonické panství prodal v roce 1700 Schwarzenbergům, kteří je připojili k Protivínu.[4] Z panství Votice, Vrchotovy Janovice a Neznašov vytvořil rodový fideikomis.[5]
Jeho hlavním sídlem byl zámek ve Voticích,[6] jehož popis se dochoval z roku 1657 při rozdělování dědictví Sezimy z Vrtby.[7] Dvoukřídlý raně barokní zámek tehdy disponoval čtyřiceti místnostmi včetně dvou jídelen, k zámku patřil také pivovar a stáje pro třicet koní. Votický zámek později vyhořel a dodnes se dochoval jen v torzovitém stavu. Na zámku ve Vrchovotových Janovicích proběhly za Ferdinanda Františka jen menší stavební úpravy (vybudování kamenného mostu přes příkop).[8] Z dochované korespondence vyplývá, že i na janovickém zámku často pobýval.[9] Poblíž Votic byla v roce 1680 postavena poutní kaple sv. Vojtěcha jako poděkování za odvrácení morové epidemie (hrabě z Vrtby včas zamezil kontaktům mezi obyvateli na svých panstvích).[10] I když byl přesvědčeným katolíkem, z různých příčin vedl několik sporů s františkánským klášterem ve Voticích.[11]
Hrabě Ferdinand František z Vrtby zemřel dne 20. března 1712.
Manželství a rodina
[editovat | editovat zdroj]František Ferdinand z Vrtby byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla od roku 1667 Kateřina Konstancie Radkovská z Mirovic († 1684), dědička panství Drahonice (jejich manželství připomíná alianční erb na zámku ve Vrchotových Janovicích).[12] Z tohoto manželství pocházeli dva synové. Starší František Karel sloužil v armádě a zemřel během války o španělské dědictví kolem roku 1703 pravděpodobně v Německu. Mladší František Arnošt (1674–1750) zdědil rodový fideikomis Votice-Vrchotovy Janovice.
Podruhé se oženil s Lidmilou Kateřinou Vitanovskou z Vlčkovic († 1697).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný, XXVII. díl; Praha, 1907; s. 1058–1059 (heslo z Vrtby)
- ↑ ROUBÍK, František: Královští hejtmané v městech pražských v letech 1547 až 1785, Praha, 1933; 68 s. dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 239
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy; Praha, 1986; s. 136
- ↑ KUBEŠ, Jiří: Reprezentační funkce sídel vyšší šlechty z českých zemí (disertační práce); Jihočeská univerzita, České Budějovice, 2005; 381 s. (tabulka Fideikomisy utvořené z českých a moravských panství, s. 153–155 dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 392–393
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr: Ceny nemovitostí hrabat z Vrtby v roce 1657 in: Hláska. Zpravodaj Klubu Augusta Sedláčka; Praha, 2019; s. 37–41 dostupné online Archivováno 6. 8. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 394
- ↑ VLASÁK, Antonín: Okres Votický. Nástin statisticko-historický. IV. Janovice Vrchotovy; Praha, 1873; s. 37–38 dostupné online na webu Muzea České Sibiře
- ↑ Kaple sv. Vojtěcha na webu města Votice dostupné online
- ↑ Dva výhružné dopisy pana fundatora františkánům do Votic in: Český lid, Praha, ročník XVIII., 1919; s. 266 dostupné online
- ↑ VESELÝ, Tomáš: Šlechtické znaky na kulturních památkách v okrese Benešov (bakalářská práce); Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové, Hradec Králové, 2019; s. 124 dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
