Felice Nazzaro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Felice Nazzaro
Felice Nazarro při Grand Prix Francie 1922
Felice Nazarro při Grand Prix Francie 1922
Narození 4. prosince 1881
Turín
Úmrtí 21. března 1940 (ve věku 58 let)
Turín
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Felice Nazzaro

Felice Nazzaro (1881, Monteu da Po, Turín21. března 1940, Turín) byl italský automobilový závodník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Felice Nazzaro vyrůstal v Turíně. Jako syn obchodníka s uhlím nastoupil v patnácti letech do továrny FIAT, později zde pracoval jako mechanik. Technické nadání a nadšení pro automobily vedlo k tomu, že začal pro firmu závodit, prvním závodem kterého se účastnil byla jízda Padova-Treviso-Padova v roce 1900. Nazzaro a týmový kolega Vincenzo Lancia, který tehdy pro Fiat pracoval, patřili od roku 1905 k nejlepším evropským závodníkům.

V závodě o Pohár Gordona Bennetta v roce 1905 v Auvergne dojel o sedm minut druhý za Léonem Thérym. V roce 1906 se stal známým svým tvrdým soubojem s maďarským jezdcem Ferenczem Sziszem na Renaultu při Grand Prix Francie 1906, která se jela na 103 kilometrů dlouhém okruhu u Le Mans. Nazzaro dojel o 31 minut později než vítězný Szisz. Nazzaro dominoval sezóně 1907 vítězstvím v Grand Prix Francie 1907, při Kaiserpreis v Německu a v závodě Targa Florio. Technické závady mu zabránily v dalších úspěších v následujícím roce, například v závodě o Cenu prince Jindřicha.

Jeho evropská vítězství v roce 1907 vedla k pozvání k účasti v poprvé konané Grand Prix USA v roce 1908, která se jela v Savannah, v Georgii. Nazzaro zde s Fiatem dojel třetí, zvítězil jeho týmový kolega Louis Wagner. K dalšímu závodu se do Spojených států vrátil v roce 1910, kdy jej poškozená zadní náprava přinutila závod ukončit.

V následujících letech se snažil postavit na vlastní nohy, stejně jako jeho mentor „Censin“ Lancia. V roce 1911 založil se dvěma společníky firmu Nazzaro a pro propagaci svých vozů se s nimi účastnil mnoha závodů. Úspěch se však až na vítězství v Targa Florio v roce 1913 nedostavil. V Grand Prix Francie 1914, konané necelý týden po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu, musely všechny tři závodní speciály Nazzaro pro poruchu motoru odstoupit. Jejich jezdci byli Felice Nazzaro, Jean Porporato a De Moraes. V roce 1916 ukončil svou činnost ve firmě Nazzaro a vrátil se k Fiatu. Pro tuto firmu získal vítězství v Grand Prix Francie 1922, tedy patnáct let po prvním úspěchu. Toto vítězství bylo ale zkaleno smrtelnou nehodou synovce Biagia. Po několika neúspěších v následujících soutěžích ukončil Felice Nazzaro v roce 1925 závodní kariéru a až do své smrti v roce 1940 pracoval v závodním oddělení firmy FIAT.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Felice Nazzaro na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]