Le Mans
| Le Mans Vindinium | |
 Katedrála St. Julien | |
_(orn_ext).svg) znak | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 48°1′12″ s. š., 0°11′56″ v. d. |
| Nadmořská výška | 38-134 m n. m. |
| Stát |
 Francie |
| region | Pays de la Loire |
| departement | Sarthe |
| arrondissement | Le Mans |
| kanton | chef-lieu 12 kantonů |
  Le Mans | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 52,81 km² |
| Počet obyvatel | 143 547 (2008) |
| Hustota zalidnění | 2 718,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jean-Claude Boulard |
| Oficiální web |
www |
| PSČ | 72000, 72100, 72085 |
| INSEE | 72181 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Le Mans je historické město ve Francii, sídlo správy departementu Sarthe v regionu Pays de la Loire. Má asi 145 tisíc obyvatel, leží na řece Sarthe. Je známé mj. jako dějiště automobilových závodů 24 hodin Le Mans.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě Le Mans stávalo římské město Vindinium, které zmiňuje mimo jiné Klaudios Ptolemaios. Ve 3. století př. n. l. bylo opevněno hradbou, která se zčásti zachovala. V téže době vznikl amfiteátr a lázně, jejichž zbytky jsou v podzemí současných budov.
V 11. století bylo město důležitým strategickým bodem v bojích knížat z Anjou a knížat z Normandie. Poté, co Normané získali vládu nad oblastí Maine včetně Le Mans, mohl Vilém I. Dobyvatel úspěšně podniknout invazi do Anglie; roku 1069 se však obyvatelé města proti němu vzbouřili a Normany vyhnali. Geoffroy V. z Anjou zde založil dynastii Plantagenetů, sňatkem s Matyldou Anglickou, dcerou Jindřicha I. (1128), získal Normandii i nárok na anglický trůn. Roku 1130 se jim v Le Mans narodil budoucí anglický král Jindřich II.
Roku 1356 se město ubránilo vévodovi z Lancasteru, ale v letech 1420-1447 patřilo Angličanům. Od roku 1481 připadlo odúmrtí králi a po roce 1560 utrpělo občanskou válkou. V 17. a 18. století se rozšířilo za hradby a bohatlo výrobou textilu a voskařstvím. Roku 1793 byla v bitvě u Le Mans krvavě poražena armáda z Vendée, která se postavila proti revoluci.
Roku 1852 bylo město připojeno na železnici a nastal velký rozvoj průmyslu, hlavně strojírenského a textilního. Koncem 2. světové války město osvobodila armáda USA, a to dne 8. srpna 1944 tedy dva měsíce po vylodění v Normandii.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Le Mans je významný železniční uzel a má přímé spojení TGV s Paříží (54 minut jízdy), Rennes a Nantes. Leží na dálnicích A 11 (Paříž - Nantes), A 81 (Le Mans - Rennes) a A 28 (Rouen - Tours). Městskou dopravu obstarávají autobusy a od roku 2007 také tramvaj.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Galsko-římské hradby z konce 3. stol.
- Malebné staré město, které nebylo ani za války poškozeno, s mnoha měšťanskými domy z 15.-17. století
- Katedrála Saint-Julien s románskou lodí z let 1100-1158 a mohutným gotickým vysokým chórem z let 1217-1230. Nejpozoruhodnější z vnitřního vybavení jsou barevná okna z let 1230-1240 a varhany z let 1528-1535.
- Bývalý klášterní kostel Notre-Dame de la couture ze 13. století
- Bývalé opatství de l'Épeau, kde se konají jazzové festivaly
- Bývalá nemocnice Coeffort ze 12.-13. století
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Staré město se zbytky římské hradby
Galsko-římské hradby
Stará radnice a katedrála
Katedrála Saint-Julien, vnitřek chóru
Katedrála, jižní portál
Katedrála, vitráž (1240)
Stará nemocnice Coeffort, vnitřek (kolem 1180)
Bývalý kostel Notre-Dame de la couture
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ottův slovník naučný, heslo Le Mans. Sv. 16, str. 782
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Le Mans na Wikimedia Commons - Stránky města
