Fakulta chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z FCHT)
Fakulta chemické technologie
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Faculty of Chemical Technology
Budova fakulty
Vedení fakulty
Děkanprof. Ing. Karel Bouzek, Dr.[1]
Proděkandoc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.
Proděkanprof. Ing. Aleš Helebrant, CSc.
Proděkandoc. Ing. Pavel Novák, Ph.D.
TajemniceIng. Monika Šáchová
Statistické údaje
Ústavy13[2]
Základní informace
Původní názevPražská Polytechnika
Barva
     
Datum založení1952
Statusveřejná
Kontaktní údaje
AdresaFCHT VŠCHT
Technická 5
166 28 Praha 6
Telefon(+420) 220 441 111
DIČCZ60461373
Souřadnice
Oficiální web
fcht.vscht.cz

Fakulta chemické technologie (FCHT) je nejstarší součástí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a dodnes je to její početně největší fakulta, umístěná převážně v budově A VŠCHT. Zaměřuje se na studium chemie v bakalářském, magisterském studiu a doktorském studiu v chemických oborech a specializacích zaměřených na organickou, anorganickou chemii, chemii solidů, organickou a anorganickou technologii, chemii a technologii polymerů, skla, keramiky a kovů. Bakalářské studium je tříleté, v případě restaurování čtyřleté, magisterské studium je dvouleté. Studenti jsou v prvním ročníku zařazení do kruhů podle své specializace. Společný a povinný chemický základ ve formě studia organické, anorganické a biochemie, chemického inženýrství, matematiky, fyziky a fyzikální chemie spojený s laboratořemi stále tvoří více než 80% časové dotace oboru v bakalářském stupni. Magisterské obory jsou naopak diferencovány úplně a nemají společný základ. Fakulta je složena z děkanátu a následujících ústavů, které se dle detailnější specializace, přístrojového vybavení a typů laboratoří člení na pracovní skupiny.

Ústavy[editovat | editovat zdroj]

Ústav anorganické technologie[editovat | editovat zdroj]

Ústav anorganické technologie se zaměřuje na výchovu odborníků jak pro klasické velkotonážní výroby výroba kyseliny sírové, výroba amoniaku, výroba hnojiv, tak na vysoce sofistikované technologie, které představují membránové a elektromembránové procesy, fotokatalyzátory.

V současné době má tento ústav čtyři pracovní skupiny:

Heterogenní nekatalyzované reakce

Procesy pro ochranu životního prostředí. Rozklad přírodních fosfátových rud a magnezitu minerálními kyselinami. Bezodpadové technologie mikrokrystalických anorganických produktu s řízenými vlastnostmi.

Katalytické procesy

Katalytické a separační procesy v membránových systémech. Výzkum v oblasti kinetiky heterogenních katalyzovaných reakcí (oxidace SO2, NH3). Příprava a charakterizace katalyzátorů a tvorba programového vybavení pro simulaci některých chemicko-technologických procesů.

Fotokatalýza

Cílem této skupiny je přispět k objasnění fundamentálních vědeckých otázek a vyřešení technických problémů, které dosud brání širokému praktickému uplatnění fotoaktivního nanokrystalického oxidu titaničitého v oblastech samočisticích hygienických povrchů, fotokatalytického čištění vzduchu, vody a kontaminované zeminy, organické syntézy, využívání sluneční energie a v dalších oborech.

Technická elektrochemie

Činnost pracovní skupiny Technické elektrochemie se orientuje především na aplikace elektrochemie v ochraně životního prostředí. V prvé řadě se jedná o vývoj alternativních zdrojů energie - nízkoteplotních palivových článků typu PEM.

Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství[editovat | editovat zdroj]

Ústav vznikl jako Ústav chemické metallurgie a metallografie na ČVU roku 1923 z Kabinetu chemické metallurgie. Dnes se ústav zabývá materiálovým a korozním inženýrství.

Ústav chemie pevných látek[editovat | editovat zdroj]

Katedra mineralogie je pravděpodobně nejstarší katedra Pražské polytechniky.

Ústav polymerů[editovat | editovat zdroj]

Na VŠCHTI byl v roce 1949 zřízen ústav plastických hmot, vedený Prof. Ottou Wichterlem, který se nejvíce proslavil objevem technologie výroby a aplikací kontaktních očních čoček. Napsal také první ucelenou učebnici o polymerech. Nejprve v roce 1953 byla zřízena katedra technologie zpracování kaučuku a plastických hmot pod vedením Prof. Ivana Franty, jednoho z nejúspěšnějších odborníků v oblasti zpracování plastů a kaučuků. Sloučením této katedry s katedrou makromolekulární chemie (původně ústavem plastických hmot) v roce 1971 vznikla katedra polymerů, dnešní ústav polymerů.

V 50. letech se pracovníci ústavu mimo jiné zabývali vývojem hmot na výrobu gramofonových desek, umělých skluznic lyží, kontaktních očních čoček. 60. léta přinesla výzkum pro výrobu silikonového kaučuku, 70. léta převládaly činnosti spojené s výrobou konstrukčního polyamidu a tuzemského suspenzního polyvinylchloridu, v 80. letech se rozvíjely medicinální aplikací polymerů. V této oblasti dnes ústav disponuje speciální laboratoří lékařských aplikací polymerů. Kromě klasického studia syntézy makromolekulárních látek (polyamidů,polyimidů polyesterů, polyesteramidů), polymerizačních mechanismů a fyzikálně-chemických charakteristik (reologie) se ústav zaměřuje na studium nanokompozitů, polymerních sorbentů a membrán pro aplikace v medicíně, elektronice, ekologii a polygrafii.

Ústav inženýrství pevných látek[editovat | editovat zdroj]

Zaměřuje se na především studium povrchové struktury pevných materiálů a navrhování materiálů z hlediska požadovaných užitných vlastností. Základem výzkumu jsou nanotechnologie a tenké vrstvy bez ohledu na použitý materiál (keramika, polymer, sklo, organika), tradičním záběrem ústavu je pak materiálové inženýrství pro elektroniku (diody, tranzistory atp.). Z hlediska výzkumu užitných vlastností jde především vliv nanovrstev na vodivost, magnetismus nebo na bioúčinky a transport léčiv. Ústav spolupracuje s IKEM, fyzikálním ústavem AV a komerčním průmyslem v oboru nano a bioinženýrství.

Bakalářské studium[editovat | editovat zdroj]

Aplikovaná chemie a materiály[editovat | editovat zdroj]

  1. Chemie a chemické technologie
  2. Chemie a technologie materiálů
  3. Softwarové inženýrství pro chemické aplikace
  4. Chemie a materiály pro ekologické aplikace
  5. Chemie materiálů pro automobilový průmysl
  6. Vodíkové a membránové technologie

Syntéza a výroba léčiv[editovat | editovat zdroj]

  1. Syntéza a výroba léčiv

Biomateriály pro medicínské využití[editovat | editovat zdroj]

  1. Biomateriály pro medicínské využití

Forenzní analýza[editovat | editovat zdroj]

  1. Chemie a materiály ve forenzní analýze

Konzervování-restaurování[editovat | editovat zdroj]

Celý název Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví a uměleckořemeslných děl

  1. Technologie konzervování a restaurování
  2. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z kovů
  3. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky
  4. Konzervování-restaurování uměleckořemeslných děl z textilních materiálů

Magisterské studium[editovat | editovat zdroj]

Chemie a chemické technologie[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní a speciální anorganické technologie
  2. Technologie organických látek a chemické speciality
  3. Aplikovaná informatika v chemii

Chemie materiálů a materiálové inženýrství[editovat | editovat zdroj]

  1. Anorganické nekovové materiály

Anorganická, organická a makromolekulární chemie[editovat | editovat zdroj]

  1. Anorganická chemie
  2. Organická chemie
  3. Makromolekulární chemie

Syntéza a výroba léčiv[editovat | editovat zdroj]

  1. Syntéza léčiv
  2. Výroba léčiv

Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví[editovat | editovat zdroj]

  1. Technologie konzervování a restaurování

Studijní a výukové centrum Most–Velebudice[editovat | editovat zdroj]

Detašované středisko je zaměřeno na výuku většina oborů FCHT studenty z okolí Mostu.

Starší (zrušené) magisterské obory[editovat | editovat zdroj]

  1. Technologie anorganických látek (do roku 2004)
  2. Technologie organických látek (do roku 2004)
  3. Chemie a technologie materiálů (do roku 2004)
  4. Chemie a technologie anorganických materiálů (do roku 2004)
  5. Chemická technologie kovových a speciálních anorganických materiálů (do roku 2006)
  6. Technologie výroby a zpracování polymerů (do roku 2006)
  7. Materiálové inženýrství (do roku 2005)

Vedení fakulty[editovat | editovat zdroj]

  • prof. Ing. Karel Bouzek, Dr. – děkan
  • doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. – proděkan pro pedagogickou činnost
  • prof. Ing. Aleš Helebrant, CSc. – proděkan pro vědu a výzkum
  • doc. Ing. Pavel Novák, Ph.D. – proděkan pro styk s průmyslem a zahraniční styky
  • Ing. Monika Šáchová – tajemnice

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Počty studentů bakalářských oborů[editovat | editovat zdroj]

k 31.10.2011

Studijní program počet studentů
Aplikovaná chemie a materiály 255
Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví 120
Syntéza a výroba léčiv 331
Biomateriály pro medicínské využití 45
Celkem 751

Počty absolventů bakalářských oborů[editovat | editovat zdroj]

v roce 2011

Studijní program počet absolventů
Aplikovaná chemie a materiály 53
Konzervování-restaurování 22
Syntéza a výroba léčiv 69
Celkem 144

Počty studentů magisterských oborů[editovat | editovat zdroj]

k 31.10.2011

Studijní program počet studentů
Chemie a chemické technologie 76
Chemie materiálů a materiálové inženýrství 50
Syntéza a výroba léčiv 127
Anorganická, organická a makromolekulární chemie 40
Konzervování-restaurování 19
Celkem 312

Počty absolventů magisterských oborů[editovat | editovat zdroj]

rok 2011

Studijní obor Počet absolventů
Chemie a chemické technologie 18
Chemie materiálů a materiálové inženýrství 21
Syntéza a výroba léčiv 40
Anorganická, organická a makromolekulární chemie 21
Konzervování - restaurování 20
Celkem 106

Počty studentů doktorských oborů[editovat | editovat zdroj]

k 31.10.2011

Studijní program Počet studentů
Chemie 77
Syntéza a výroba léčiv 10
Chemie a chemické technologie 66
Chemie a technologie materiálů 87

Počty zahraničních studentů v Bc. a Mgr. oborech[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12
Počet studentů 42 92 88 144 123

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]