Reologie
Reologie je vědní obor mechaniky spojitých prostředí (mechaniky kontinua), který se věnuje zkoumání a modelování deformačních vlastností látek, zejména závislosti deformace, napětí a času.
Reologie má široké uplatnění v geologii a příbuzných vědách i v mnoha technických oborech věnovaných materiálům a jejich deformacím.
Druhy reologického posuzování
[editovat | editovat zdroj]- Fenomenologický
- Strukturní
Rozdělení podle časového působení
[editovat | editovat zdroj]- Okamžité
- Krátkodobé
- Dlouhodobé
Modely základní
[editovat | editovat zdroj]Lineární modely
[editovat | editovat zdroj]Lineární modely se vyznačují přímkovou úměrností mezi deformací a napětím
- Euklidova hmota – Absolutně tuhé těleso – Napětí je nezávislé na deformaci
- Pascalova hmota – Ideální kapalina – Deformace je nezávislá na napětí
- Hookova hmota – Pružné těleso – Je přímá úměrnost mezi napětím a deformací
- Newtonova hmota – Vazká tekutina – Je přímá úměrnost mezi napětím a deformací – ale deformace je nevratná
Nelineární modely
[editovat | editovat zdroj]- Saint-Vanetova – Tvárná (plastická) hmota – Z počátku se chová hmota jako Euklidova hmota, ale po dosažení určité úrovně se změní chování jako Pascalova hmota
- Zpevněná hmota – V první fázi se chová jako ideální kapalina a po dosažení určité deformace se chová jako Euklidova hmota
Komplexní modely
[editovat | editovat zdroj]- Viskoelastická hmota (Maxwellův model, Zenerův model, Jeffreyův model, Kelvinův model)
- Elastoplastická (pružnoplastická) hmota
- Viskoelastoplastická hmota
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu reologie na Wikimedia Commons
