Expedice Lambaréné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vůz expedice v muzeu vozidel Tatra
Mapa expedice

Expedice Lambaréné byla studentská expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v gabunském Lambaréné, kam vezla zásilku léků. Iniciátory expedice byli Petr Bárta a Petr Bartůněk. Výprava odstartovala 1. ledna 1968 v 10:23 h z pražského Staroměstského náměstí a zpět do Prahy se vrátila 13. září téhož roku. Celkem trvala 257 dní a expediční Tatra 138 6x6 VN při ní najela více než 35 000 km. Hlavním sponzorem výpravy bylo ministerstvo těžkého průmyslu. Náklady na provoz vozu v Africe kryl podnik zahraničního obchodu Motokov. Tatra se stala majetkem rektorátu Univerzity Karlovy.[1]

Složení expedice[1][editovat | editovat zdroj]

Cíl expedice[editovat | editovat zdroj]

Cílem expedice bylo dovézt do nemocnice v gabonském Lambaréné, založené Albertem Schweitzerem dar v podobě léků, zdravotnického materiálu a lékařských přístrojů. Po občanské válce v roce 1960 se tato nemocnice dostala do vážných potíží.[1]

Vozidlo[editovat | editovat zdroj]

Speciálně upravený nákladní vůz Tatra 138 6x6 VN - Lambaréné poskytla Tatra Kopřivnice. Vozidlo je dodnes vystaveno v muzeu Tatry v Kopřivnici. Účastníci výpravy ho nazývali "Drobeček".[2]

Trasa expedice[editovat | editovat zdroj]

Praha - Rijeka - Káhira - Asuán - Chartúm - Addis Abeba - Nairobi - Kilimandžáro - Dar es Salaam - Lusaka - Livingstone - Lusaka - Kinshasa - Brazzaville - Point Noir - Libreville - Douala - Lagos - In-Salah - Alžír - Marseille - Paříž - Mnichov - Praha

Expedice nedosáhla cíle své cesty, protože nebyla rozhodnutím místní vlády vpuštěna na území Gabonu. Část humanitární pomoci museli účastníci výpravy předat zástupcům nemocnice, k nimž patřila dcera Alberta Schweitzera, v gabonském přístavu Libreville na palubě francouzské lodi Generál Mangin, která výpravu převážela z Konga do Nigérie. Přesvědčili se, že zdravotnický materiál, který předem odeslali jinou lodí, je už na místě a slouží v nemocnici svému účelu.[2]

"Až po mnoha letech totiž vyšlo najevo, že příčinou (nevpuštění do Gabunu) bylo zhoršení vztahů mezi Československem a Gabonem poté, co jeden z vůdců nepodařeného puče získal azyl na československé ambasádě v Nairobi, odkud se pod diplomatickým krytím dostal do emigrace. Československá diplomacie, často jako prodloužená ruka Moskvy, v té době hrála v Africe svoji hru, o níž účastníci expedice neměli ani potuchy."[1]

Expedice Lambaréné ’88[editovat | editovat zdroj]

Do Lambaréné dorazila další studentská expedice Lambaréné ’88, vedená medikem Miroslavem Křížem (původem z Jindřichova Hradce), cestující vozem Liaz. Dalšími členy vypravy byli Martin Čech, Jan Čech, Miloš Klášterecký, Vratislav Mrázek, Luboš Poušek a novinář Marek Šálek z Mladého světa. Výprava však nekopírovala trasu svých předchůdců před dvaceti lety. Cesta v obou směrech vedla přes Saharu, takže byla o poznání kratší a méně obtížná než u první expedice. 3. února 1989 dojela expedice do cíle a předala v Lambaréné zdravotnický materiál a 13 000 kusů brýlí, dar československých občanů chudým Afričanům.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Borovička, Michael. "Expedice Lambaréné". Lidé a země 2010 (08). 
  2. a b BÁRTA. Dobrý den, Afriko!: Expedice Lambaréné. 1. vyd. vyd. Praha : Středočeské nakladatelství a knihkupectví.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÁRTA. Dobrý den, Afriko!: Expedice Lambaréné. 1. vyd. vyd. Praha : Středočeské nakladatelství a knihkupectví.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]