Evangelická fara v Čáslavi
| Evangelická fara v Čáslavi | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Bohumír Kozák |
| Výstavba | 1928 |
| Poloha | |
| Adresa | Jana Karafiáta 159/16, Čáslav-Staré Město,  Česko |
| Ulice | Jana Karafiáta |
| Souřadnice | 49°54′33,62″ s. š., 15°23′23,94″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 107125 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evangelická fara v Čáslavi je budova číslo 159/16 postavená v čáslavské ulici Jana Karafiáta. Od 14. ledna 2024 je spolu s kostelem zařazena mezi kulturní památky.
Mezi farou a novorománským evangelickým kostelem z let 1864–1869 od chrudimského stavitele Františka Schmoranze st. leží zahrada. Fara stojí v jihovýchodním rohu zahrady. Na západní straně s výhledem na Podměstský rybník zahrada hraničí s částí městských hradeb a jednou z bašt městského opevnění ze 2. poloviny 13. století. V roce 2020 byla bašta rekonstruována a má bezbariérový přístup. „Bašta pro všechny“ získala 1. místo v celostátní soutěži Památka roku 2020 v kategorii menších oprav.[1] V baště se týdně koná setkání Na kafe s farářkou.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Pozemek vedle kostela pro budoucí faru byl evangelickým sborem zakoupen v roce 1866.[3]
Patrová budova fary čtvercového půdorysu se stanovou střechou pokrytou bobrovkami v průčelí s deskovou korunní římsou a obdélnými vikýři obloženými měděným plechem, důležitým prvkem modernistické stavby, byla postavena v letech 1928 na místě původní staré evangelické fary. Autorem projektu byl architekt Bohumír Kozák (1885–1978), architekt i dalších evangelických kostelů (Polička, v Praze v Libni, Střešovicích a Nuslích). Byl synem evangelického faráře Františka Kozáka (1857–1926, který v Čáslavi působil v letech 1888–1925). V době stavby fary byl farářem Rudolf Petr Lány.
Bohumír Kozák pro Čáslav navrhl několik dalších děl: pomník Matouše Ulického, budovu Žižkova (dnes Husova) sboru ve stylu klasicizující moderny (1924–1926), budovu dnešní zemědělské školy (dříve Vyšší hospodářská škola, 1925–1926), Pickovu vilu (1928) a interiér Žižkovy síně na čáslavské radnici.
Budova je postavena ve stylu pozdní moderny s puristicky řešenými fasádami. Má tři vchody. Hlavní vchod je z čelní strany v ulici Jana Karafiáta uprostřed průčelí s dvoukřídlými dveřmi s ozdobnou mřížkou. Shodná mřížka je i na postranních oknech.
Okna jsou vertikálně obdélná, v hlavním průčelí a v průčelí směrem ke kostelu mají jednoduché šambrány. Další dvě průčelí jsou bez šambrán. Většina původních okenních výplní se zachovala. Čelní přízemí je tříosé, v patře má pět okenních os. Boční jihovýchodní strana směrem ke kostelu má přízemí s dvěma osami, patro tříosé. Protilehlá severozápadní strana má v ustupující ose dvojitě zalomené schodiště s plochou stříškou. Jihozápadní průčelí otočené do zahrady směrem k bývalým hradbám je tříosé a má předstupující středový rizalit.
Hlavní uliční průčelí má nad vstupem verzálkami provedený nápis „Českobratrská evang. fara“.[4]
Dominantou symetrického průčelí je jednoduchý vstupní portál, korunní římsa a tři podkrovní vikýře.[5]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér budovy z větší části zůstal zachován, především původní dveře, zábradlí schodišť, místy dlažba a parketové podlahy. Dominujícím prostorem přízemí je v zadní části sál Komenského síň, využívaný jako zimní modlitebna (místnost byla původně zřízena pro dobročinný spolek paní a dívek Marta). Sál je rozdělen do tří částí, středová je hlubší s vyvýšeným pódiem (řečniště), postranní části mají velká okna. Do sálu vedou troje prosklené dvoukřídlé dveře s původními madly a kováním. Nade dveřmi do sálu je světlíková stěna z osmnácti strukturovaných skleněných tabulek shodných s tabulkami v oknech sálu.
Schodištěm se zábradlím se vstupuje do chodbičky prvního patra s místnostmi bývalé kanceláře a archivu, předsíně vedoucí ke vstupu do dalších místností a schodištěm do podkrovního patra.[4]
V letech 2014–2015 proběhla generální oprava farního bytu za podpory německého spolku Gustav-Adolf-Werk.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Evangelický areál Čáslav. Místa reformace [online]. [cit. 2024-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b https://caslav.evangnet.cz/biblicke_hodiny/2023/zari_2023/na_kafe_s_fararkou_2023.pdf
- ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 1. A–G. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 452.
- ↑ a b Rozhodnutí: Ministerstvo kultury ČR prohlašuje podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soubor „Evangelická fara č. p. 159“ v k. ú. Čáslav, obec Čáslav, okr. Kutná Hora, Středočeský kraj, za kulturní památku.
- ↑ Evangelická fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-22]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelická fara v Čáslavi na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOČEKAL, Pavel. Čáslavsko a vznik Českobratrské církve evangelické. Čáslavské noviny. 2019, č. 1, s. 13.
- DUŠKOVÁ HAVLÍČKOVÁ, Drahomíra. "Bašta pro všechny." Čáslavské noviny. 2020, č. 11, s. 17.
- HAVLÍČEK, Vladimír. Památkou roku se stala bašta, uspěly i kutnohorské terasy. Kutnohorský deník. 2021, č. 145, s. 2. ISSN 1212-5830.
- NOVÁK, Jakub. Stavba bašty u evangelického kostela slaví úspěch. Čáslavské noviny. 2021, č. 3, s. 19.
- Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 170–171.
- PILCOVÁ, Hana. Bašta v Čáslavi bude tuto neděli patřit všem. Kutnohorský deník. 2021, č. 141, s. 3. ISSN 1212-5830.