Radnice v Čáslavi
| Radnice v Čáslavi | |
|---|---|
_02.JPG) | |
| Poloha | |
| Adresa | Čáslav-Staré Město,  Česko |
| Ulice | Nám. Jana Žižky z Trocnova |
| Souřadnice | 49°54′39,58″ s. š., 15°23′25,91″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33322/2-934 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radnice v Čáslavi je pozdně barokní stavba čp. 1, největší budova na Náměstí Jana Žižky.
Předchůdci[editovat | editovat zdroj]
Původní stará gotická radnice z 15. století stála v místě levé části současné radniční budovy. V roce 1522 při velkém požáru města vyhořela, pak byla obnovena v pozdně gotickém slohu a prodána. Ze soukromých rukou zpět ji město vykoupilo v roce 1601 a hned začalo s její přestavbou a rozšířením.
Nejstarší znázornění radnice je od vedutisty a autora dřevořezeb Jana Willenbergra z roku 1602. Radnice tehdy byla zděná jednopatrová budova se štíty a věžičkou. Za třicetileté války v roce 1643 byla poškozena Švédy. Opravena byla v šedesátých letech 17. století, o sto let později v letech 1765–1766 byla společně s vedlejším domem zcela zbořena.[1]
Současná budova[editovat | editovat zdroj]
Radnice čp. 1 stojí na západním konci náměstí. Město vykoupilo zpět parcelu včetně objektu a na místě byla vystavena v letech 1769–1770 zcela nová budova v pozdně barokním slohu. Projektantem byl pražský stavitel Jan Josef Wirch (mj. autor několika městských paláců v Praze). Budovu postavil vilémovský[2]zednický mistr Filip Šedivý.[3] Pozdější stavební úpravy proběhly v roce 1804, podloubí bylo zazděno v roce 1836, další úpravy následovaly v roce 1886.
V roce 1929 byla v budově zřízena Žižkova síň podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka s údajnými ostatky husitského vojevůdce (částí lebky).[1] V budově dnes sídlí Městský úřad, v levé přízemní části je umístěno informační centrum a výstavní síň.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Budova s červenožlutou fasádou členěnou rustikovými pásy je dvoupatrová s devíti okenními osami. Ve střední části je vstup se zploštělým portálem s vysokou nikou a okny v prvním a druhém patře. Přes horní dvě patra sahají toskánské pilastry s profilovanou korunní římsou. V horní části niky je umístěn malovaný městský znak.[4] Nad úrovní střechy je čtyřhranná věž s kopulí a hodinami. Střecha je mansardová.
V přízemí jsou plackové a segmentové klenby; interiéry ve vstupu, na schodišti a v Žižkově síni mají pruské klenby. Na konci střední chodby je jednodílné schodiště k hlavnímu třídílnému schodišti s balustrádami do prvního patra. Stropy v patře jsou ploché.[4] V prvním patře je pamětní Žižkova síň.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c KIBIC, Karel; FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. Díl 1. Praha: Nakladatelství Libri, 2009. 383 s. ISBN 978-80-7277-399-2. S. 348-349.
- ↑ Významné osobnosti [online]. Městys Vilémov [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ HOŘEJŠÍ, Vladimír a NEZBEDOVÁ, Zdeňka. Úcta k minulosti, půvab současnosti, poselství budoucnosti. Čáslavské noviny. 2013, č. 1, s. 11–14.
- ↑ a b https://www.pamatkovykatalog.cz/radnice-14673982
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOŘEJŠÍ, Vladimír. Čáslavské náměstí. Malý průvodce dějinami náměstí. Samostatná příloha Čáslavských novin. Čáslav: Městský úřad, 1998. 7 s. S. 5.
- CHUM, Jiří a NEZBEDOVÁ, Zdeňka. Velkolepý návrat k původní podobě. Veřejná správa. 2016, č. 6, s. 30. ISSN 1213-6581.
- KROPÁČKOVÁ, Zdeňka. Schránka z věže čáslavské radnice vydala 87 let staré dokumenty. Obzory Kutnohorska. 2011, roč. 22, č. 20, s. 9.
- MICHALÍK, Ivo. Krátké ohlédnutí do dlouhé historie čáslavské radnice. Čáslavské noviny. 2023, s. 17.
- ŠKRDLE, František. Z dějin čáslavské radnice. Publikace musejního spolku "Včela čáslavská", Čís. 28. V Čáslavi: Včela čáslavská, 1934. 21 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice v Čáslavi na Wikimedia Commons
