Engelbert Kaps

Engelbert Kaps
Narození	19. února 1888; Jeseník (Freiwaldau); Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. prosince 1975 (ve věku 87 let) nebo 21. prosince 1975 (ve věku 87 let); Řezno; Západní Německo
Vzdělání	akademický sochař
Povolání	sochař
Významná díla	hrobky rodiny Försterů; Germáni vracející se z lovu; Válečné pomníky v Jeseníku a Mikulovicích
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Engelbert Kaps (19. února 1888, Jeseník – 20. prosince 1975, Řezno, Západní Německo) byl slezský německý akademický sochař narozený a působící hlavně v oblasti Jesenicka. Známé jsou především jeho válečné památníky a hrobky.

Život

Engelbert Knaps se narodil v Jeseníku a mezi lety 1903 a 1906 navštěvoval zemskou školu pro mramorový průmysl v Supíkovicích. V letech 1907–1914 absolvoval studium sochařství na vídeňské Akademii. Po studiích se vrátil zpět do svého rodného města, kde měl ateliér u svého tchána. V roce 1921 se odstěhoval do Supíkovic, kde měl vlastní ateliér.^[1] V roce 1923 patřil k zakládajícím členům spolku Vereinigung bildender Künstler Schlesiens („Společenství výtvarných umělců Slezska“), se kterým vystavoval v Opavě i v jiných městech.^[2] Mezi lety 1938 a 1941 byl starostou Supíkovic. V Supíkovicích bydlel až do nuceného odsunu v roce 1946. Zbytek svého života strávil v Regensburgu, kde v roce 1975 zemřel.

Dílo

Styl

Engelbert Kaps se celý svůj život věnoval především monumentální a portrétní tvorbě. Vytvořil velké množství bust významných osobností, figurálních plastik a mnoho válečných pomníků a hrobek. Ve svých dílech vycházel z realismu a pro něj charakteristického uměleckého projevu dosahoval stylizací. Jeho díla bývala často navržena jako monumentální sloupy, které byly dekorované válečnými motivy. Půbobivost tvorby Engelberta Kapse tkví v prostorovém podání dokonale promyšlené kompozice.^[3]

Významná díla

Bílý Potok
- Památník obětem 1. světové války v Bílém Potoce
Jeseník
- válečný pomník ve tvaru pylonu na křížovém podstavci (zničen roku 1945)
Mikulovice
- válečný pomník z nahrubo otesaných žulových kvádrů s lavicemi na sezení a reliéfem raněných vojáků (zničen roku 1945)
Rejvíz
- pomník z pěti kamenných sloupů spojených měděným kalichem hořkosti, na sloupech jsou železné kříže s válečnými letopočty 1914–1918
Vrbno pod Pradědem
- pomník na stěně kostela jehož plocha je rozdělena na části s reliéfy zobrazujícími válečné motivy
Zlaté Hory (hřbitov)
- dva pomníky rodiny Försterů, oba zapsané v seznamu kulturních památek České republiky^[4]
Opava (hřbitov)
- pomník rodiny Drechslerů
- pomník Carla Weisshuhna (odstraněn kvůli rozšíření hřbitova)
- hrobka polního maršála E. von Böhm-Ermölliho
- hrobka poslance vídeňského parlamentu A. Lassmanna
- hrobka slezského básníka V. E. Heegera

Galerie

„Warmwalzer“ památník v Hagenu, byl odhalena na silničním mostě přes Lennu v roce 1959. Navrhl a odlil do bronzu sochař Engelbert Kaps
Bravantice - Památník obětem 1. světové války před kostelem sv. Valentýna, vytvořil v roce 1923 sochař Engelbert Kaps
Bronzová busta německého historika umění Dr. E. W. Brauna (1870-1957). Vytvořeno v roce 1918 sochařem Engelbertem Kapsem.
Bělá pod Pradědem - Památník obětem 1. světové války, vytvořil v roce 1923 sochař Engelbert Kaps
Odry – Pieta, kostel svatého Bartoloměje. Vytvořil v roce 1931 sochař Engelbert Kaps
Tošovice - Památník obětem první světové války před kostelem sv. Martina. Vytvořil v roce 1922 sochař Engelbert Kaps.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Engelbert Kaps na Wikimedia Commons

Reference

↑ MGR. TURKOVÁ, Alena. Engelbert Kaps [online]. Informační portál obce Horní Bečva [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji 1900-2012. Olomouc: Galia, 2012. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904352-6-1.
↑ ČEP, Marian. Akademický sochař Engelbert Kaps [online]. Oficiální internetové stránky města Zlaté Hory, 2010-03-18 [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1994-08-25]. Identifikátor záznamu 120509 : hrobka - soubor dvou hrobek rodiny Försterů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

Literatura

DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji 1900-2012. Olomouc: Galia, 2012. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904352-6-1.
BARTEČEK, Ivo et al.. Osobnosti Olomouckého kraje 1850-2008. Olomouc: Galia, 2008. 151 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. ISBN 978-80-254-3006-4. Archivováno 5. 5. 2015 na Wayback Machine.

Související články

[hornibecva-1] MGR. TURKOVÁ, Alena. Engelbert Kaps [online]. Informační portál obce Horní Bečva [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

[socharstvivOlomKraji-2] DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji 1900-2012. Olomouc: Galia, 2012. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904352-6-1.

[3] ČEP, Marian. Akademický sochař Engelbert Kaps [online]. Oficiální internetové stránky města Zlaté Hory, 2010-03-18 [cit. 2014-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08.

[4] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1994-08-25]. Identifikátor záznamu 120509 : hrobka - soubor dvou hrobek rodiny Försterů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[1]

[2]

[3]

[4]