Eliáš (Mendelssohn)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
„Eliáš“
Eliáš
Napsáno 1845-1846
Žánr Oratorium
Délka 140 minut
Skladatel Felix Mendelssohn-Bartholdy
Textař Julius Schubring

Eliáš (německy Elias, anglicky Elijah), Op. 70, MWV 25, je oratorium o životě starozákonního proroka Eliáše od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, které mělo premiéru v roce 1846 na Birminghamském hudebním trienále.

Hudba a styl[editovat | editovat zdroj]

Felix Mendelssohn-Bartholdy složil Eliáše v duchu svých barokních předchůdců Bacha a Handela, jejichž hudbu miloval. V roce 1829 zorganizoval první provedení Bachových Matoušových pašijí od Bachovy smrti a napomáhal rozšíření zájmu o Bachova díla. Pro publikaci v Londýně připravoval výukové vydání některých z Handelových oratorií, která oproti Bachovi v Anglii nikdy nevyšla z módy. Eliáš je modelován podle oratorií těchto dvou barokních mistrů, ale svou lyričností a používáním barevného orchestrálního a sborového stylu jasně odráží Mendelssohnova vlastního génia jako raně romantického skladatele.

Eliáš je zkomponován pro čtyři sólisty (basbaryton, tenor, alt, soprán), kompletní symfonický orchestr, včetně pozounů, ofiklejdy a varhan a velký sbor, který zpívá obvykle čtyři, příležitostně i osm nebo tři (pouze ženské) hlasy. Titulní roli napsanou pro basbaryton při premiéře zpíval rakouský bas Joseph Staudigl[1].

Mendelssohnovy diskuse na konci 30. let 19. století o tvorbě oratoria o proroku Eliáši s přítelem Karlem Klingemannem, který napsal libreto pro Mendelssohnovu komickou operetu „Cizincův návrat“ (německy Die Heimkehr aus der Fremde),[2] daly vzniknout částečnému textu, který však Klingemann nebyl schopen dokončit. Mendelssohn pak se obrátil na Julia Schubringa, libretistu svého dřívějšího oratoria Svatý Pavel, který rychle zavrhl Klingemannovo dílo a vytvořil vlastní text kombinující příběh Eliáše z první a druhé knihy královské a knihy Žalmů. V roce 1845 si Birminghamské hudební trienále objednalo oratorium od Mendelssohna, který spolu se Schubringem dovedl text do výsledného tvaru, a v letech 1845 a 1846 složil oratorium na text v němčině. Text pak nechal rychle přeložit do angličtiny od Williama Bartholomewa, který byl nejen básníkem, ale také skladatelem, a mohl při překladu pracovat i s partiturou. Oratorium mělo premiéru v anglické verzi[3]. Německá verze měla premiéru až několik měsíců po Mendelssohnově smrti na jeho narozeniny 3. února 1848 v Lipsku pod vedením Nielse Wilhelma Gade.

Biblické vyprávění[editovat | editovat zdroj]

Oratorium zobrazuje události v životě proroka Eliáše

Mendelssohn použil biblické příběhy týkající se Eliáše, které jsou v původní první a druhé knize královské vyprávěny v poněkud lakonické formě, pro vytvoření intenzivně dramatických scén přidáním několika příbuzných biblických textů, většinou převzatých ze Starého zákona. Ty byly bezpochyby dobře přizpůsobeny chuti Mendelssohna a je v nich místy rozpoznatelná jeho viktoriánská sentimentalita.

Jednou z epizod je vzkříšení mrtvého syna vdovy, u které se Eliáš skrýval. K dramatickým epizodám patří souboj bohů, ve kterém Hospodin přijme nabízenou oběť ve sloupu ohně poté, co řada stále frenetičtějších modliteb proroků boha Baala neuspěla. První dějství je zakončeno poděkováním za dešť, který přinesly vyprahlému Izraeli Eliášovy modlitby. Druhé dějství zobrazuje Eliášovo stíhání královnou Jezábel, Eliášův odchod do pouště, zjevení Boha Eliáši, Eliášův návrat a jeho nanebevstoupení na ohnivém voze. Dílo končí proroctvím a chválou.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlé dílo trvající více než dvě a čtvrt hodiny je rozděleno na dvě dějství, jednotlivé části jsou rozepsány v tabulkách níže s úvodním textem každé části v němčině a angličtině, odkazem na zdroj textu, a hlasy, které zpívají příslušnou část. Dramatické akce jsou zvýrazněny barevným pozadím.

Dílo začíná proroctvím Eliáše, že Izrael postihne velké sucho za hříchy jeho vládců i lidu; proroctví je zdůrazněno třemi tritónovými poklesy. Následuje ouvertura ve formě fugy, která ústí attacca do první sborové části „Pomoz pane!“. Sbor funguje jako lid (německy Das Volk), ale také komentuje děj jako sbor v řeckých dramatech. Sbor zpívá většinou čtyři hlasy SATB, někdy i 8 hlasů. Sólisté jsou Eliáš (baryton); soprán (S) zpívá vdovu, jejího syna a anděla II; alt (A) zpívá anděla I a královnu; a tenor (T) zpívá part Abdiáše a Achaba. Mendelssohn počítal s několika sólisty; dvěma soprány v části 2, dvěma alty v části 35, ale dílo je často prováděno pouze se čtyřmi sólisty.[4]

V některých částech jsou použity základní formy oratoria, jako například recitativ a árie, ostatní používají pro dosažení dramatického efektu hybridní kombinace, jako například recitativ se sborem. Narativní pasáže z knihy Královská jsou v tabulce vyznačeny zeleným pozadím.

Části prvního dějství Mendelssohnova Eliáše
čís. Popis Incipit Překlad Zdroj Hlasy
Úvod So wahr der Herr, der Gott Israels lebet
As God the Lord of Israel liveth
1Král 17, 1 (Kral, ČEP) Eliáš
Ouvertura
1 Sbor Hilf, Herr!
Help, Lord!
Pomoz, pane! SATB
2 Duet se sborem Herr, höre unser Gebet!
Lord! bow thine ear to our prayer!
S A SATB
3 Recitativ Zerreißet eure Herzen
Ye people, rend your hearts
Abdiáš
4 Árie So ihr mich von ganzem Herzen suchet
If with all your hearts
Abdiáš
5 Sbor Aber der Herr sieht es nicht
Yet doth the Lord see it not
SATB
6 Recitativ Elias, gehe von hinnen
Elijah! get thee hence
1Král 17, 2 (Kral, ČEP) Anděl I
7 Dvojí kvartet Denn er hat seinen Engeln befohlen
For he shall give his Andělé
Žl 91, 11 (Kral, ČEP) Andělé: SSAATTBB
Recitativ Nun auch der Bach vertrocknet ist
Now Cherith's brook is dried up
1Král 17, 7 (Kral, ČEP) Anděl I
8 Recitativ, árie a duet Was hast du mir getan
What have I to do with thee?
1Král 17, 18 (Kral, ČEP) Vdova, Eliáš
9 Sbor Wohl dem, der den Herrn fürchtet
Blessed are the men who fear him
SATB
10 Recitativ se sborem So wahr der Herr Zebaoth lebet
As God the Lord of Sabaoth liveth
1Král 18, 15 (Kral, ČEP) Eliáš, Achab, SATB
11 Sbor Baal erhöre uns!
Baal, we cry to thee; hear and answer us!
1Král 18, 26 (Kral, ČEP) SSAATTBB
12 Recitativ se sborem Rufet lauter! Denn er ist ja Gott!
Call him louder, for he is a god!
1Král 18, 27 (Kral, ČEP) Eliáš, SATB
13 Recitativ se sborem Rufel lauter! Er hört euch nicht.
Call him louder! he heareth not!
1Král 18, 28 (Kral, ČEP) Eliáš, SATB
14 Árie Herr, Gott Abrahams, Isaaks und Israels
Lord God of Abraham, Isaac and Israel!
1Král 18, 36 (Kral, ČEP) Eliáš, SATB
15 Kvartet Wirf dein Anliegen auf den Herrn
Cast thy burden upon the Lord
Žl 55, 23 (Kral, ČEP) S A T B
16 Recitativ se sborem Der du deine Diener machst zu Geistern
O thou, who makest thine Andělé spirits
1Král 18, 38 (Kral, ČEP) Eliáš, SATB
17 Árie Ist nicht des Herrn Wort wie ein Feuer
Is not his word like a fire?
Eliáš
18 Arioso Weh ihnen, dass sie von mir weichen!
Woe unto them who forsake him!
Oz 7, 13 (Kral, ČEP) A
19 Recitativ se sborem Hilf deinem Volk, du Mann Gottes!
O man of God, help thy people!
1Král 18, 43 (Kral, ČEP) Abdiáš, Eliáš, SATB, Mladík
20 Sbor Dank sei dir, Gott
Thanks be to God
SATB
Části druhého dějství Mendelssohnova Eliáš
čís. Popis Incipit Překlad Zdroj Hlasy
21 Árie Höre, Israel
Hear ye, Israel!
Dt 6, 4 (Kral, ČEP) S
22 Sbor Fürchte dich nicht, spricht unser Gott
Be not afraid, saith God the Lord
SATB
23 Recitativ se sborem Der Herr hat dich erhoben
The Lord hath exalted thee
1Král 19, 2 (Kral, ČEP) Eliáš, Královna, SATB
24 Sbor Wehe ihm, er muss sterben!
Woe to him, he shall perish
Abdiáš, Eliáš
25 Recitativ Du Mann Gottes, laß meine Rede
Man of God, now let my words
T
26 Árie Es ist genug, so nimm nun, Herr, meine Seele
It is enough; Lord take my life
1Král 19, 4 (Kral, ČEP) Eliáš
27 Recitativ Siehe, er schläft
See, now he sleepeth
T
28 Trio Hebe deine Augen auf zu den Bergen
Lift thine eyes
Žl 121, 1 (Kral, ČEP) S S A
29 Sbor Siehe, der Hüter Israels schläft noch schlummert nicht
He, watching over Israel, slumbers not
Žl 121, 4 (Kral, ČEP) SATB
30 Recitativ Stehe auf, Elias, denn du hast einen großen Weg vor dir
Arise, Elijah, for thou hast a long journey
1Král 19, 7 (Kral, ČEP) Anděl I, Eliáš
31 Árie Sei stille dem Herrn
O rest in the Lord
Anděl I
32 Sbor Wer bis an das Ende beharrt, der wird selig.
He that shall endure to the end, shall be saved.
Mt 10, 22 (Kral, ČEP) SATB
33 Recitativ Herr, es wird Nacht um mich
Night falleth round me, Lord!
1Král 19, 11 (Kral, ČEP) Eliáš, Anděl II
34 Sbor Der Herr ging vorüber
Behold! God the Lord passeth by!
1Král 19, 11 (Kral, ČEP) SATB
35 Sbor Seraphim standen über ihm; Heilig ist Gott der Herr
Above him stood the Seraphim; Holy is God the Lord
Iz 6, 2 (Kral, ČEP) A; S S A A SATB
36 Sbor Recitativ Gehe wiederum hinab! Ich gehe hinab
Go, return upon thy way! I go on my way
1Král 19, 15 (Kral, ČEP) SATB, Eliáš
37 Arioso Ja, es sollen wohl die Berge weichen
For the mountains shall depart
Iz 54, 10 (Kral, ČEP) Eliáš
38 Sbor Und der Prophet Elias brach hervor
Then did Elijah the prophet break forth
2Král 2, 1 (Kral, ČEP) SATB
39 Árie Dann werden die Gerechten leuchten
Then shall the righteous shine forth
T
40 Recitativ Darum ward gesendet der Prophet Elias
Behold, God hath sent Elijah
S
41 Sbor Aber einer erwacht von Mitternacht
But the Lord, from the north hath raised one
Iz 41, 25 (Kral, ČEP) SATB
Kvartet Wohlan, alle, die ihr durstig seid
O come everyone that thirsteth
S A T B
42 Sbor Alsdann wird euer Licht hervorbrechen
And then shall your light break forth
Iz 58, 8 (Kral, ČEP) SATB
Herr, unser Herrscher
Lord, our Ruler
Žl 8, 1 (Kral, ČEP) SATB

Přijetí[editovat | editovat zdroj]

Birminghamská radnice, místo premiéry Mendelssohnova Eliáše

Eliáš byl v době své premiéry nadšeně přijat; po úspěšném prvním uvedení díla bostonským Handelovým a Haydnovým společenstvím v únoru 1848 byl na jaře téhož roku uveden ještě osmkrát. Saský princ Albert v roce 1847 do libreta Eliáše vepsal: „vznešenému umělci, který, obklopen Baalovými vyznavači nepravdivého umění, byl schopen, jako druhý Eliáš, svým géniem a pílí zůstat věrný službě skutečnému umění.“[5] Někteří kritici, včetně G. B. Shawa dílu drsně vytýkali, že přes svou řemeslnou dokonalost a krásu není, na rozdíl od děl Bacha, Handela, Beethovena a Mozarta, obrazem opravdové náboženské inspirace, ale podsouvá sebe sama jako emocionální náboj náboženství. Přitom kritizovali dílo pro údajný konvenční pohled a nesmělý hudební styl. V polovině 20. let 20. století bostonský hudební kritik Henry Taylor Parker popsal, jak publikum zíralo při posledním provedení vzhůru: „Kolik z těch očí tam mířilo ve vytržení a kolik sledovalo čtyři nefungující světla na centrální stropní růžici? ... Eliáš je zoufale, strašně, neodčinitelně středoviktoriánský.“[6]

V anglicky mluvících zemích si Eliáš udržoval setrvalou popularitu, v Německu byla oblíbenost díla kolísavá. Mnoho posluchačů mělo na začátku 20. století pocit, že hudba je příliš romantická. V období nacismu byl Eliáš spolu s ostatními díly Felixe Mendelssohna zakázán a po druhé světové válce se jen pomalu vracel na koncertní pódia. V současnosti je však Eliáš, spolu s oratoriem Paulus (Svatý Pavel) opět nedílnou součástí hudebního života. Díky svému dramatickém oblouku a úchvatným sborům je oblíbený zvláště u amatérských sborů a někteří jej považují za vrchol Mendelssohnova díla.

Mendelssohn napsal sopránový part v Eliáši pro 'švédského slavíka', Jenny Lindovou. Lindová byla tak zničena skladatelovou předčasnou smrtí v roce 1847, že se následujího roku necítila schopna part zpívat. K dílu se vrátila v Exeter Hall v Londýně na konci roku 1848, přičemž věnovala částku tisíce liber šterlinků na zřízení Mendelssohnova stipendia. Poté, co se Arthur Sullivan stal prvním příjemcem Mendelssohnova stipendia, povzbuzovala jej v jeho další kariéře.[7]

Charles Salaman upravil část „Ten, který vytrvá do konce, bude spasen“ z Eliáše jako hudbu pro Žalm 93 (Adonai Malakh), zpívaný o většině pátečních nocí při šabatových obřadech londýnské komunity španělských a portugalských židů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Elijah (oratorio) na anglické Wikipedii a Elias (Mendelssohn) na německé Wikipedii.

  1. TODD. Mendelssohn and His World. [s.l.]: Princeton University Press, 1991. Dostupné online. 
  2. Program notes for Concert Opera Boston performance of Son and Stranger, 15. března 2009, accessed 23. listopadu 2009
  3. Smither, Howard E. (2000). A History of the Oratorio: The Oratorio in the Nineteenth and Twentieth Centuries, p. 168. University of North Carolina Press
  4. SCHWARM, Betsy. Elijah, Op. 70 [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. 
  5. Peter Mercer-Taylor, Life of Mendelssohn (Cambridge University Press, 2000), 200
  6. Teresa M. Neff a Jan Swafford, eds., Handel a Haydn Society: Bringing Hudba na Life pro 200 Years (Jaffrey, NH: David R. Godine, 2014), stránky 63, 161
  7. Rosen, Carole. "Lind, Jenny (1820–1887)", Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, 2004, accessed 7 Dec 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]