Elena Pampulovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Elena Wagnerová)
Elena Pampulovová
(Елена Пампулова)
Elena Wagnerová (2006)
Elena Wagnerová (2006)
StátBulharskoBulharsko Bulharsko (1988–1996)
NěmeckoNěmecko Německo (1996–2001)
Datum narození17. května 1972
Místo narozeníSofie, Bulharsko
Datum úmrtíduben 2023 (ve věku 50 let)
BydlištěSofie, Bulharsko
Profesionál od1988
Ukončení kariéry2001
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek704 882 USD
Dvouhra
Poměr zápasů243–179
Tituly1 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění62. místo (9. září 1996)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (1990, 1998, 1999)
French Open2. kolo (1990, 1998, 1999)
Wimbledon3. kolo (1999)
US Open3. kolo (1997)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (1992)
Čtyřhra
Poměr zápasů163–146
Tituly3 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění38. místo (23. září 1996)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (1995, 1998)
French Open3. kolo (1990, 1996, 1999)
Wimbledon2. kolo (1997)
US Open2. kolo (1995)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (1997)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230421a21. dubna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elena Pampulovová (bulharsky Елена Пампулова, Elena Pampulova, 17. května 1972 Sofie – 19. dubna 2023) byla bulharská profesionální tenistka, která reprezentovala Bulharsko do roku 1996. V závěrečné fázi kariéry, mezi roky 1997–2001, nastupovala za Německo. Na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a tři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 1996 na 62. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 38. místě. Během dvou manželství používala příjmení Wagnerová[2] a Pampulovová-Bergomiová.[3]

Jediný singlový titul na okruhu WTA vyhrála na úvodním ročníku Commonwealth Bank Tennis Classic 1994 v kategorii Tier III, jenž se konal v indonéské Surabaje. Ve finále jí za stavu 2–6 a 6–0 skrečovala Japonka Ai Sugijamová.

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

Fed Cup[editovat | editovat zdroj]

V bulharském fedcupovém týmu debutovala v roce 1988 utkáním 1. kola Světové skupiny proti Maltě, v němž přispěla k postupu 2:1 na zápasy vyhranou dvouhrou. Za balkánské družstvo startovala naposledy ve vítězné baráži Světové skupiny 1992 proti Maďarsku.

Po pětileté pauze nastoupila za německé družstvo do čtvrtfinále Světové skupiny 1997 proti České republice. Přes deblovou výhru s Barbarou Rittnerovou odešly Němky poraženy 2:3 na zápasy. Druhé a poslední utkání za „německé barvy“ odehrála ve čtvrtfinále druhé Světové skupiny 1999 proti Japonkám, které znamenalo postup do semifinále po výhře 3:2. V soutěži celkově nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 5–6 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[4]

Letní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Bulharsko reprezentovala na barcelonských Letních olympijských hrách 1988 vedle Kateriny a Magdaleny Malejevových. Ve dvouhře vypadla v úvodním kole s Japonkou Manou Endovou po dvou nezvládnutých tiebreacích.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Emilian Pampulov a Ljubka Radkovová byli tenisoví mistři republiky. V roce 1991 se vdala za Axela Wagnera, ale ve 25 letech ovdověla.[5][3] Druhým manželem se v červenci 2006 stal švýcarský bankéř Christian Bergomi. Přestěhovala se do Švýcarka, kde se věnovala investičnímu bankovnictví.[6] V roce 2008 se do manželství narodil syn Alex Bergomi.[3]

V červnu 2022 byla s Credit Suisse a třemi dalšími obžalovanými shledána vinnou z trestného činu praní špinavých peněz. Banka Credit Suisse ve svém prohlášení bezvýhradně odmítla jako neoprávněná všechna obvinění vznesená proti ní a [byla] přesvědčena, že [je] nevinná.[7] Spolkový trestní soud Švýcarské konfederace Pampoulovovou-Bergomiovou, která v Credit Suisse pracovala, odsoudil k podmíněnému trestu ve výši 20 měsíců. Úhrada pokuty 1,7 milionu liber jí byla podmíněně odložena. Podle soudu se také podílela na vybudováni finančních vazeb s bulharským zápasníkem Evelinem Banevem, hlavní osobou evropského gangu pašeráků kokainu.[8][9]

Zemřela 19. dubna 2023 v 50 letech.[3]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Tier II / Premier (0)
Tier III, IV & V / International (1–1 D; 3–5 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 19941113a13. listopadu 1994 Surabaja, Indonésie tvrdý Japonsko Ai Sugijamová 2–6, 6–0skreč
Finalistka 1. 19980802a2. srpna 1998 Sopoty, Polsko antuka Slovensko Henrieta Nagyová 3–6, 7–5, 1–6

Čtyřhra: 8 (3–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 19890806a6. srpna 1989 Sofie, Bulharsko antuka Německo Silke Meierová Itálie Laura Garroneová
Itálie Laura Golarsová
4–6, 5–7
Finalistka 2. 19890917a17. září 1989 Atheny, Řecko antuka Německo Silke Meierová Itálie Sandra Cecchiniová
Argentina Patricia Tarabiniová
6–4, 4–6, 2–6
Finalistka 3. 19960915a15. září 1996 Karlovy Vary, Česko antuka Česko Eva Martincová Slovensko Karina Habšudová
Česko Helena Suková
6–3, 3–6, 2–6
Vítězka 1. 19960922a22. září 1996 Varšava, Polsko antuka Ukrajina Olga Luginová Francie Alexandra Fusaiová
Itálie Laura Garroneová
1–6, 6–4, 7–5
Finalistka 4. 19970105a5. ledna 1997 Auckland, Nový Zéland tvrdý Polsko Aleksandra Olszová Slovensko Janette Husárová
Belgie Dominique Van Roostová
2–6, 7–6(7–5), 3–6
Finalistka 5. 19970427a27. dubna 1997 Budapešť, Maďarsko antuka Česko Eva Martincová Jižní Afrika Amanda Coetzerová
Francie Alexandra Fusaiová
3–6, 1–6
Vítězka 2. 19980719a19. července 1998 Palermo, Itálie antuka Bulharsko Pavlina Nolová Rakousko Barbara Schettová
Švýcarsko Patty Schnyderová
6–4, 6–2
Vítězka 3. 19990808a8. srpna 1999 Knokke-Heist, Belgie antuka Česko Eva Martincová Rusko Jevgenija Kulikovská
Jugoslávie Sandra Naćuková
3–6, 6–3, 6–3

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 SR V–P
Australian Open A A 2. kolo A A A A 1. kolo A 1. kolo 2. kolo 2. kolo A A 0 / 5 3–5
French Open A A 2. kolo 1. kolo A 1Q 1Q 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 3Q A 0 / 7 3–7
Wimbledon A A A 2. kolo A A A 1. kolo 1. kolo A 1. kolo 3. kolo A A 0 / 5 3–5
US Open A A 1. kolo A A A A 1. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo A A 0 / 6 3–6
výhry–prohry 0–0 0–0 2–3 1–2 0–0 0–0 0–0 0–4 1–3 2–3 2–4 4–4 0–0 0–0 0 / 23 12–23
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena Pampoulova na anglické Wikipedii.

  1. Elena Pampulovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023
  2. Elena Pampulovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023
  3. a b c d POPOV, Alex. Почина тенисистката Елена Пампулова-Бергоми. Flashnews [online]. 2023-04-19 [cit. 2023-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-20. (bulharsky) 
  4. Elena Pampulovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230421a21. dubna 2023
  5. Почина тенисистката Елена Пампулова-Бергоми. Dariknews.bg [online]. 2023-04-19 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (bulharsky) 
  6. ТОДОРОВ, Любомир. Наша топтенисистка вдигна сватба в Швейцария. Topsport.bg [online]. 2006-07-11 [cit. 2023-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-17. (bulharsky) 
  7. Statement in response to the announcement by the Office of the Attorney General of Switzerland [online]. Credit Suisse, 2020-12-17 [cit. 2023-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-04. (anglicky) 
  8. Credit Suisse bank found guilty over money-laundering charges. BBC News [online]. 2022-06-27 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. CARTER, Anthony. Credit Suisse Guilty of Money Laundering by Swiss Court. San Francisco Post [online]. 2022-07-04 [cit. 2023-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-04. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]