Přeskočit na obsah

Eduard František z Lichtenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard princ z Lichtenštejna
Velitel 6. armádního sboru
Ve funkci:
1859 – 1860
PředchůdceAugust von Degenfeld-Schonburg
NástupceLudwig von Gablenz
Velitel 2. armádního sboru
Ve funkci:
1857 – 1859
PředchůdceLudwig von Benedek
NástupceEdmund Schwarzenberg
Velitel 4. armádního sboru
Ve funkci:
1856 – 1857
PředchůdceEdmund Schwarzenberg
NástupceLudwig von Benedek
Vojenská služba
SlužbaRakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Hodnostpolní podmaršál (1849), generálmajor (1848)

Narození22. února 1809
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. června 1864 (ve věku 55 let) nebo 26. června 1864 (ve věku 55 let)
Karlovy Vary
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníHrobka Lichtenštejnů ve Vranově
Titulprinc
ChoťHonorata Choloniewski (od 1839)
RodičeJan I. Josef z Lichtenštejna a Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry
PříbuzníKarel Jan Antonín z Lichtenštejna, František de Paula z Lichtenštejna, Alois II. z Lichtenštejna, Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna a Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna (sourozenci)
Profesearistokrat
CommonsEduard Franz von Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard František Ludvík princ z Lichtenštejna (německy Eduard Franz Ludwig Prinz von und zu Liechtenstein; 22. února 1809 Vídeň27. června 1864 Karlovy Vary) byl rakouský šlechtic, generál, princ z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a rychle postupoval v hodnostech, během revoluce v letech 1848–1849 dosáhl hodností generálmajora (1848) a polního podmaršála (1849). Později byl velitelem několika armádních sborů, v roce 1860 byl penzionován.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Polní podmaršálek princ Eduard z Lichtenštejna (1849, litografie, August Strixner)

Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, narodil se jako pátý syn polního maršála knížete Jana Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefy Žofie, rozené Fürstenbergové (1776–1848). Od mládí sloužil v armádě a díky svému původu rychle postupoval v hodnostech. Delší dobu strávil u pěšího pluku č. 34 v Košicích, kde byl povýšen na majora (1836)[1] a podplukovníka (1838), nakonec byl od roku 1845 jako plukovník a jeho velitelem.[2][3] V roce 1848 dosáhl hodnosti generálmajora a v revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil bojů v Praze pod velením maršála maršála Windischgrätze.

Lichtenštejnská hrobka ve Vranově

V roce 1849 byl povýšen na polního podmaršála a poté byl velitelem divize u 1. armádního sboru.[4] Od ledna 1856 byl velitelem 4. armádního sboru, poté byl v letech 1857–1859 velitelem 2. armádního sboru v Krakově.[5] V roce 1859 během války se Sardinií byl se svým sborem převelen do Lombardie a bojoval v bitvě u Magenty. Po válce byl velitelem 6. armádního sboru.[6] Z funkce odešel v květnu 1860 a v listopadu téhož roku byl na vlastní žádost penzionován ze zdravotních důvodů.[7][8] Od té doby žil v soukromí a o několik let později zemřel na léčení v Karlových Varech. Byl pohřben v rodové hrobce ve Vranově u Brna.[9][10]

Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy a ruského Řádu sv. Anny III. třídy. Od roku 1851 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 5 posádkově příslušného do Brna.[11]

V roce 1839 se oženil s polskou hraběnkou Honorií Chołoniew-Chołoniewskou (1813–1869),[12] která byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodil jediný syn Alois (1840–1885), který byl v armádě plukovníkem.[13]

Nejstarší z jeho sourozenců Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858) jako dědic knížecího titulu a rodového majetku hlavou rodu, další bratři sloužili v armádě, vysokých hodností dosáhli princové František de Paula (1802–1887) a Bedřich (1807–1885).

  1. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1838; s. 634 dostupné online
  2. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1846; s. 194 dostupné online
  3. Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich: 1845; Vídeň, 1845; s. 312 dostupné online
  4. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1852; Vídeň, 1852; s. 60 dostupné online
  5. Hof- und Staats Handbuch des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 208 dostupné online
  6. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 110 dostupné online
  7. Přehled velitelů armádních sborů rakouské armády 1849–1866 dostupné online
  8. Služební postup Eduarda z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online
  9. Eduard z Lichtenštejna na webu findagrave dostupné online
  10. Pohřebiště Lichtenštejnů na webu royaltyguide dostupné online
  11. Přehled majitelů pluku č. 5 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 388 dostupné online
  12. Rodokmen rodu Choloniewski dostupné online
  13. Gothaischer genealogischer Hofkalender 1893; Gotha, 1893, s. 34 dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]