Eduard František z Lichtenštejna
| Eduard princ z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| Velitel 6. armádního sboru | |
| Ve funkci: 1859 – 1860 | |
| Předchůdce | August von Degenfeld-Schonburg |
| Nástupce | Ludwig von Gablenz |
| Velitel 2. armádního sboru | |
| Ve funkci: 1857 – 1859 | |
| Předchůdce | Ludwig von Benedek |
| Nástupce | Edmund Schwarzenberg |
| Velitel 4. armádního sboru | |
| Ve funkci: 1856 – 1857 | |
| Předchůdce | Edmund Schwarzenberg |
| Nástupce | Ludwig von Benedek |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakouské císařství |
| Hodnost | polní podmaršál (1849), generálmajor (1848) |
| Narození | 22. února 1809 Vídeň Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. června 1864 (ve věku 55 let) nebo 26. června 1864 (ve věku 55 let) Karlovy Vary Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově |
| Titul | princ |
| Choť | Honorata Choloniewski (od 1839) |
| Rodiče | Jan I. Josef z Lichtenštejna a Marie Josefa z Fürstenbergu-Weitry |
| Příbuzní | Karel Jan Antonín z Lichtenštejna, František de Paula z Lichtenštejna, Alois II. z Lichtenštejna, Žofie Marie Josefa z Lichtenštejna a Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna (sourozenci) |
| Profese | aristokrat |
| Commons | Eduard Franz von Liechtenstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eduard František Ludvík princ z Lichtenštejna (německy Eduard Franz Ludwig Prinz von und zu Liechtenstein; 22. února 1809 Vídeň – 27. června 1864 Karlovy Vary) byl rakouský šlechtic, generál, princ z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a rychle postupoval v hodnostech, během revoluce v letech 1848–1849 dosáhl hodností generálmajora (1848) a polního podmaršála (1849). Později byl velitelem několika armádních sborů, v roce 1860 byl penzionován.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, narodil se jako pátý syn polního maršála knížete Jana Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefy Žofie, rozené Fürstenbergové (1776–1848). Od mládí sloužil v armádě a díky svému původu rychle postupoval v hodnostech. Delší dobu strávil u pěšího pluku č. 34 v Košicích, kde byl povýšen na majora (1836)[1] a podplukovníka (1838), nakonec byl od roku 1845 jako plukovník a jeho velitelem.[2][3] V roce 1848 dosáhl hodnosti generálmajora a v revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil bojů v Praze pod velením maršála maršála Windischgrätze.
59.JPG)
V roce 1849 byl povýšen na polního podmaršála a poté byl velitelem divize u 1. armádního sboru.[4] Od ledna 1856 byl velitelem 4. armádního sboru, poté byl v letech 1857–1859 velitelem 2. armádního sboru v Krakově.[5] V roce 1859 během války se Sardinií byl se svým sborem převelen do Lombardie a bojoval v bitvě u Magenty. Po válce byl velitelem 6. armádního sboru.[6] Z funkce odešel v květnu 1860 a v listopadu téhož roku byl na vlastní žádost penzionován ze zdravotních důvodů.[7][8] Od té doby žil v soukromí a o několik let později zemřel na léčení v Karlových Varech. Byl pohřben v rodové hrobce ve Vranově u Brna.[9][10]
Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy a ruského Řádu sv. Anny III. třídy. Od roku 1851 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 5 posádkově příslušného do Brna.[11]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1839 se oženil s polskou hraběnkou Honorií Chołoniew-Chołoniewskou (1813–1869),[12] která byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodil jediný syn Alois (1840–1885), který byl v armádě plukovníkem.[13]
Nejstarší z jeho sourozenců Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858) jako dědic knížecího titulu a rodového majetku hlavou rodu, další bratři sloužili v armádě, vysokých hodností dosáhli princové František de Paula (1802–1887) a Bedřich (1807–1885).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1838; s. 634 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1846; s. 194 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich: 1845; Vídeň, 1845; s. 312 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1852; Vídeň, 1852; s. 60 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats Handbuch des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 208 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 110 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakouské armády 1849–1866 dostupné online
- ↑ Služební postup Eduarda z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online
- ↑ Eduard z Lichtenštejna na webu findagrave dostupné online
- ↑ Pohřebiště Lichtenštejnů na webu royaltyguide dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pluku č. 5 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 388 dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Choloniewski dostupné online
- ↑ Gothaischer genealogischer Hofkalender 1893; Gotha, 1893, s. 34 dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard František z Lichtenštejna na Wikimedia Commons - Princ Eduard z Lichtenštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthum Oesterreich
