Přeskočit na obsah

Eduard Brzorád (1857–1903)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Eduard Brzorád
Eduard Brzorád
Eduard Brzorád
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1892 – 1903
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1903
Stranická příslušnost
Členstvímladočeská strana
Narození8. prosince 1857
Německý Brod
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. listopadu 1903 (ve věku 45 let)
Německý Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHavlíčkův Brod
RodičeEduard Brzorád
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Profeseadvokát, politik a právník
CommonsEduard Brzorád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Brzorád (8. prosince 1857 Německý Brod[1][2] – 18. listopadu 1903 Německý Brod[3]) byl český politik, poslanec Českého zemského sněmu, Říšské rady a starosta Německého Brodu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Studoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1880 získal titul doktora práv.[2] Od roku 1883 působil jako advokát v rodném Německém Brodě.[4] Byl aktivní ve veřejném životě. Působil jako jeden z předsedů Akademického čtenářského spolku, byl členem výboru Ústřední matice školské.[5] Předsedal německobrodské organizaci Sokola.[6]

Stejně jako jeho otec Eduard Brzorád starší, který dlouhodobě zastával post okresního starosty na Německobrodsku, vstoupil i mladý Eduard Brzorád do politiky (sám také později byl okresním starostou, stejně jako starostou města Německý Brod).[6] Byl členem mladočeské strany. Po tři roky působil jako tajemník jejího klubu. Profiloval se jako táborový řečník.[5] Ve volbách roku 1891 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná atd. Mandát obhájil za stejný okrsek i ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1903. Pak ho na poslaneckém křesle vystřídal František Staněk.[7]

V letech 1892–1903 byl i poslancem Českého zemského sněmu. Byl sem zvolen za kurii venkovských obcí v obvodu Ledeč a Dolní Kralovice,[2] poprvé v doplňovacích volbách v říjnu 1892[8] poté, co rezignoval poslanec Robert Hruš.

Do zemského sněmu i Říšské rady nastupoval v době vrcholící agitace mladočechů proti plánu na česko-německé vyrovnání v Čechách (takzvané punktace), které mladočeská strana označovala za výhodné pouze pro Němce. Na kritice punktací mladočeši založili svůj volební úspěch a i v následujících letech jejich zástupci odmítali realizaci punktací. Když se v květnu 1893 na zemském sněmu projednával návrh na zřízení krajského soudu v Trutnově, kterým by německé etnikum na severovýchodě Čech získalo soudní obvod oddělený od českého vnitrozemí, účastnil se Brzorád radikálních mladočeských obstrukcí a v protokolu z jednání se dokonce uvádí, že „poslanec Brzorád sebral akta na stole a mrštil jimi proti zpravodaji Funkovi...“[9] Když se v roce 1896 mladočeská strana v Říšské radě během projednávání takzvané Badeniho volební reformy, která výrazně rozšiřovala volební právo, ale zachovávala kuriový systém a tedy nerovnost voličských hlasů, názorově rozdělila, Brzorád patřil mezi 15 mladočeských poslanců, kteří odmítli vládní předlohu podpořit.[10] V rámci strany tehdy reprezentoval radikální nacionalistické křídlo, proti kterému vystupovali umírnění mladočeši, které vedl Josef Kaizl.[11]

Již v roce 1894, mluvil v Budapešti proti militarismu, pro všeobecné odzbrojení i mezinárodní dohodu k vyřizování všech konfliktů.[6] Roku 1896 navrhl na vídeňském parlamentu zřízení rozhodčího soudu mocnostmi místo válek.[2]

Zemřel po delší nemoci v roce 1903. Pohřeb se konal 21. listopadu 1903 v Německém Brodě.[5]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Eduard Brzorád byl okresním starostou, advokátem a notářem v Německém Brodě, matka Marie byla dcerou Eduarda šl. Křivánka, majitele statku Věž, a jeho ženy Karoliny, roz. svobodné paní Herites. Strýcem z matčiny strany byl také poslanec Českého zemského sněmu baron Karl Kutschera. Jaroslav Kratochvíl, syn jeho sestry Karolíny, byl protektorátním ministrem průmyslu.[12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Německém Brodě, sign. 2813, ukn 2084, str.285. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Brzorád Edvard, Dr.. 
  3. ↑ Dr. Ed. Brzorád. S. 2. Národní listy [online]. 1903-11-18. S. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. Dostupné online. S. 670. Dále jen: Česká společnost 1848-1918; dostupné online po registraci. 
  5. ↑ a b c O jednoho méně: za drem. Ed. Brzorádem. Národní listy. 1903-11-19, čís. 316, s. 2. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  6. ↑ a b c O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [online]. steinbauer.biz [cit. 2013-05-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. ↑ Sněm král. českého:Stenoprotokol 6. 4. 1893. Praha: Poslanecká sněmovna parlamentu ČR Dostupné online. 
  9. ↑ Česká společnost 1848-1918. 417
  10. ↑ Česká společnost 1848-1918. 451
  11. ↑ Česká společnost 1848-1918. 481
  12. ↑ STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. Dostupné z www.opredcich.cz

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eduard_Brzorád_(1857–1903)&oldid=24049041“