Benzoát vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z E 213)
Skočit na: Navigace, Hledání
Benzoát vápenatý
Struktura molekuly
Struktura molekuly
Obecné
Systematický název Benzenkarboxylát vápenatý
Triviální název Benzoát vápenatý
Ostatní názvy Vápenatá sůl kyseliny benzoové
Vápenatá sůl kyseliny dracylikové
Vápenatá sůl kyseliny fenylkarboxylové[zdroj?]
Anglický název Calcium benzoate
Německý název Calciumbenzoat
Funkční vzorec (C6H5COO)2Ca
Sumární vzorec C14H10CaO4
Identifikace
Registrační číslo CAS
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 218-235-4
PubChem
SMILES [Ca+2].[O-]C(=O)c1ccccc1.[O-]C(=O)c1ccccc1
Vlastnosti
Molární hmotnost 282,310 g/mol
Rozpustnost ve vodě 2,32 g/100 ml (0 °C)

2,72 g/100 ml (20 °C)
8,7 g/100 ml (100 °C)

Bezpečnost
R-věty Žádné nebezpečí
S-věty Žádné nebezpečí
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Benzoát vápenatý je vápenatá sůl kyseliny benzoové (kyseliny benzenkarboxylové). V potravinářství je známa pod svým E kódem E 213.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kyselina benzoová, soli a estery kyseliny benzoové jsou běžně obsaženy ve většině ovoce, především v bobulovitých plodech.Brusinky jsou velmi bohatým zdrojem benzoové kyseliny. Kromě ovoce se benzoáty přirozeně vyskytují v houbách, skořici, hřebíčku a několika mléčných výrobcích (jako výsledek bakteriálního kvašení). Pro komerční účely je tato látka připravována chemicky z toluenu.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kyselina benzoová a benzoáty jsou používány jako konzervační prostředky v kyselých výrobcích proti kvasinkám a plísním, benzoát vápenatý se však používá nejméně často. Jsou neúčinné proti bakteriím a v produktech s pH 5 a vyšším (slabě kyselé či neutrální). Vysoké koncentrace způsobují kyselou příchuť, což omezuje jejich použití. Benzoáty jsou často upřednostňovány díky své lepší rozpustnosti.

Nebezpečí[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium benzoate na anglické Wikipedii.