Duarte Pio z Braganzy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Duarte Pio, vévoda z Braganzy)
Skočit na: Navigace, Hledání
Duarte Pio z Braganzy
Rodné jméno Duarte Pio de Bragança
Narození 15. května 1945 (71 let)
Bern,
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Rodiče Duarte Nuno z Braganzy
Marie Františka Orleánská z Braganzy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duarte Pio z Braganzy (portugalsky Duarte Pio de Bragança; * 15. května 1945), je od roku 1976 vévoda z Braganzy. Tento jeho titul opět legalizovala portugalská vláda v roce 2006[1] a pretendent trůnu zrušeného Portugalského království.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Duarte Pio je pravnuk portugalského krále Michala I. a pretendent portugalského trůnu. Přes svou babičku z matčiny strany, Alžbětu hraběnku Dobřenskou z Dobřenic, má české předky.

Má dva mladší bratry:

  • Miguel Rafael z Braganzy (* 1946)
  • Henrique Nuno z Braganzy (* 1949)

Eduard Pius je nejstarší syn Eduarda Nuna (1907–1976) a jeho manželky Marie Franciscy Amélie Luísy Vitórie (1914–1968), dcery Pedra de Alcântara Luíse Filipe d’Orleáns-Bragança, prince z Grão Pará a české šlechtičny Alžběty hraběnky Dobřenské z Dobřenic. Se svými dvěma bratry, Miguelem Rafaelem (* 1946) a Henriquem Nunem (* 1949), vyrůstali se svými rodiči střídavě ve Švýcarsku a Francii.

Nárok na trůn[editovat | editovat zdroj]

Královská standarda Portugalského království, z doby kolem roku 1830

Roku 1834 byl král Michal I. (1802–1866) vypuzen do exilu. Ani on ani jeho potomci se však nevzdali nároku na portugalský trůn, čímž stali protikráli panující královny Marie II. (1819–1853) resp. po ní vládnoucích panovníků ze sasko-kobursko-gothajské dynastie. Ke smíru mezi oběma znesvářenými liniemi rodu došlo roku 1921, mezitím však roku 1910 v Portugalsku proběhl vojenský puč a monarchie byla nahrazena autoritářskými republikami a poslední portugalský král Emanuel II. (1889–1932) byl nucen žít v exilu v Anglii. Jelikož neměl Emanuel žádné potomky, určil za svého nástupce Eduarda II. Nuna (1907–1976), vnuka krále Michala. Od roku 1976 je hlavou dynastie Braganzů jeho syn Duarte III. Pio, a tím pádem také teoretickým pretendentem trůnu, pokud by se Portugalsko stalo opět monarchií.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. května 1995 se oženil s Isabelou de Herédia, mají spolu tři děti:

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • od 1976: Jeho královská výsost Duarte Pio, vévoda z Braganzy, Guimarães a Barcelos, markýz z Vila Viçosa, hrabě z Arraiolos, Ourém, Faria, Neiva a Guimarães.

Předkové[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Governo legitima e defende D. Duarte de Bragança [online]. Correio da Manha, [cit. 2006-09-07]. Dostupné online. (portugalsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Duarte Nuno
Znak z doby nástupu Vévoda z Braganzy
od 1976
Znak z doby konce vlády
Předchůdce:
Duarte Nuno
Znak z doby nástupu Pretendent trůnu Portugalska
od 1976
Znak z doby konce vlády