Přeskočit na obsah

Drakontomelon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDrakontomelon
alternativní popis obrázku chybí
Dracontomelon dao
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Roddrakontomelon (Dracontomelon)
Blume, 1850
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drakontomelon[1] (Dracontomelon) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy s nápadnými opěrnými pilíři u paty kmene a drobnými květy v latovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje 9 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Asii. Hospodářsky nejvýznamnějším druhem je Dracontomelon dao. Je zdrojem dekorativního dřeva používaného zejména na dýhy a k výrobě nábytku. Plody jsou využívány v asijské kuchyni a je pěstován i jako okrasná dřevina. Některé druhy drakontomelonu mají význam v domorodé medicíně.

Zástupci rodu drakontomelon jsou oboupohlavné, stálezelené stromy, dorůstající výšky až přes 40 metrů. U paty kmene mívají robustní opěrné pilíře, které mohou dosáhnout výšky až 5 metrů. Při poranění roní bílou pryskyřičnatou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, řapíkaté, složené ze vstřícných až střídavých, celokrajných, řapíčkatých lístků. Květy jsou drobné, pětičetné, oboupohlavné, stopkaté, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových latách. Stopky květů jsou článkované. Kališní lístky jsou téměř volné. Koruna je bílá, zelenavá nebo žlutá. Tyčinek je deset a mají šídlovité nitky. Gyneceum je složeno z 5 plodolistů, které jsou srostlé jen na bázi a na vrcholu. Čnělky jsou zakončené hlavatými bliznami. Zpravidla je plodný jen jediný plodolist a ostatní zakrňují. Plodem je oranžová, hnědá až černá, kulovitá, zploštělá nebo vejcovitá peckovice. Mezokarp je dužnatý, endokarp (pecka) dřevnatý.[2][3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod drakontomelon zahrnuje 9 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Asii v oblasti od severovýchodní Indie přes jižní Čínu, Indočínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu po souostroví Fidži.[4][3] Drakontomelony většinou rostou jako součást primárních nebo i sekundárních, stálezelených nebo poloopadavých nížinných tropických lesů. Často rostou v blízkosti řek.[3][5]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Semena drakontomelonů šíří různá zvířata, např. veverky. Plody se živí netopýři, v Tichomoří např. kaloň Pteropus tonganus. Semena některých druhů, rostoucích v poříčních lesích, jsou šířena vodou.[3][6] V paždí postranních žilek na rubu listů bývají domatia v podobě shluků chloupků. Jsou obývána symbiotickými roztoči.[3]

Rod Dracontomelon je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Spondioideae a tribu Spondiadeae. Blízce příbuznými rody jsou podle výsledků molekulárních studií rody Spondias a Pegia.[7]

Pokrm z plodů Dracontomelon duperreanum

Druh Dracontomelon dao je v tropické Asii těžen pro dřevo, obchodované pod názvem dao. Je středně těžké a středně tvrdé, není příliš trvanlivé ani odolné vůči termitům. Jádrové dřevo bývá našedle hnědé, s tmavě hnědými až téměř černými pruhy, běl je světlá. Pěkně vybarvené jádrové dřevo je ceněné zejména na výrobu nábytku a dýh, používá se také na obklady, podlahy a podobně. Slouží i jako náhrada za dřevo ořechové. Ekonomický význam má pouze tento druh.[8][9][3] Na Nové Guineji je to důležité exportní dřevo.[5] Někdy je strom pěstován i jako okrasná dřevina podél cest a silnic, ceněná zejména pro nápadný tvar koruny.[10][5]

Mladé plody Dracontomelon dao jsou v Asii používány k ochucení kari omáček. V Malajsii jsou přidávány zejména k rybám. Tenká sladkokyselá dužnina zralých plodů je konzumována zejména vThajsku a vyhledávají ji především děti. Jedlá jsou i jádra plodů. Mladé listy, květy a plody jsou využívány jako zelenina.[10][11][3] Extrakt z listů, kmene a kůry kořenů D. dao má antibakteriální, antimykotické a svíravé účinky. Plody jsou používány při ošetřování dermatitidy. Druh Dracontomelon mangiferum je v Asii používán jako svíravý prostředek proti průjmům. Odvar z kůry tohoto druhu a kořenů Leea indica ulevuje od bolestí zubů.[12]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  3. a b c d e f g STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 3. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1978. (anglicky) 
  4. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c SOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky) 
  6. WILSON, Don E.; GRAHAM, Gary L. Pacific Island Flying Foxes: Proceedings of an International Conservation Conference. Biological Report. July 1992, čís. 90(23). 
  7. PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky) 
  8. WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 
  9. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  10. a b LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 1, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-90-481-8660-0. (anglicky) 
  11. HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  12. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]